Do kin přichází druhý díl rebootovaného hororového brandu Cizinci, plánovaný jako prostřední díl trilogie, jenž je celkem čtvrtým příspěvkem této série. Pokud se v tom už trochu ztrácíte, nezoufejte, od toho jsme tady. Shrňme si tedy, jak se z nízkonákladového horůrku stal hit, který i přes pár zádrhelů táhne ještě skoro po dvou dekádách.
Někdo klepe na dveře
Žánr home invasion není zdaleka nový, asi protože jeho atraktivita je jasná jak z diváckého, tak i produkčního hlediska. Pro publikum je velmi snadné vcítit se do situace, kdy se vaše nejhorší obava vyplní a za šelestem zpoza okna či hlasitou ranou vycházející ze zdánlivě prázdného koutu pokoje se skutečně skrývá zabiják. No a pro producenty je velmi snadné takový námět realizovat, vždyť stačí jedna lokace a ansámbl, který se dá spočítat na prstech jedné ruky.
V roce 2007 uvedl rakouský ďábel Michael Haneke prakticky doslovný anglicky mluvený remake svého kultovního subverzivního hororu Funny Games, jenž platí nejspíš za vůbec nejuctívanější příspěvek k tomuto subžánru, rozhodně pak v cinefilní komunitě. Jenže Hanekeho přístup je záměrně antidivácký, nekonformní a skoro agresivně vykřikující, že komu se takové filmy líbí, je špatný člověk, nebo přinejmenším člověk s vymytým mozkem.
O rok později tedy podobné místo, ale s mnohem vstřícnějším přístupem zaplnili Cizinci, uvádění u nás jako Oni. Nenápadný snímek natočený za skromných 9 milionů dolarů, kteroužto sumu se podařilo v pokladnách kin zdesetinásobit.
Znova a znova
Tohle je producentský splněný sen. Máte skupinku nemilosrdných vrahů, do jejichž tváří nevidíte, protože mají nasazené maškarní masky. Ti se s hrdou náhodností vloupávají do cizích domů a vraždí jeho okupanty. Je to jasné, čisté a nekonečně replikovatelné. Vrahy jde dle libosti přeobsazovat levnými kaskadéry a extra peníze se napumpují do hvězd, jež ztvárňují oběti. Jsou přítomné na jediný film a jejich nároky nemohou bobtnat k neúměrnosti. To je v prvním dílu hlavně případ Liv Tyler.
A co víc, takový film se dá jen těžko vyloženě zkazit. Stačí ovládat na základní rovině řemeslo a vypravěčskou gradaci, aby se automaticky bylo na co dívat. Není tedy divu, že Cizinci jsou opravdu sympatický žánrová podívaná, která dělá právě to, co potřebuje.
Proto je víc než trochu zvláštní, že pokračování na sebe nechalo čekat nevysvětlitelných 11 let. Zvlášť když práce na sequelu byly oznámeny prakticky ihned po sečtení tržeb. Je víc než jasné, že v zákulisí se dělo něco poměrně nepříjemného, čemuž je dokladem i odchod režiséra Bryana Bertina. Ten původně vyvíjel o dost jiný projekt, v němž by se mohla vrátit i Liv Tyler. Osud tomu ale chtěl jinak.
Kamikadze dvojka
Dvojka tedy přišla až v roce 2018 a při rozpočtu 5 milionů jich vydělala 32. Jedná se o ostudné nevytěžení situace. Po tolika letech vstupuje sequel na trh v podstatě jako nový produkt, který je ale zároveň nalepený na film, který už si moc lidí aktivně nepamatuje. Ještě šetrnější produkční přístup, který se tentokrát obešel bez jediné áčkové hvězdy, ale stále vedl k skromnému úspěchu.
Přesto se zdá, že samotní tvůrci měli po letech konfliktů všeho plné zuby. Před chvílí jsme chválili nekonečnou replikovatelnost námětu, režisér Johannes Roberts ale na konci dvojky trojici vrahů zlikviduje, což je zcela nepochopitelné rozhodnutí. Výsledný film je pořád slušný slasher, který by mohl ušlapat cestičku úspěšnější trojce. Místo toho jako by však filmaři měli za cíl značku pohřbít mít od ní pokoj.
To se jim podařilo jen částečně. Série upadla do kómatu na dalších šest let, což je opět o kus víc, než mainstreamová hororová série snese. Přesto jsme se dočkali jejího návratu, tentokrát pak s jasně stanoveným dlouhodobým plánem. Studio najalo Rennyho Harlina, režiséra takových filmů jako Smrtonosná past 2, Noční můra v Elm Steet IV a Cliffhanger, aby přivedl k životu reboot, a to rovnou jako trilogii.
Znovu a tentokrát s rozmyslem
Všechny tři filmy se natáčely naráz, a to na Slovensku v okolí Bratislavy, takže se v titulcích můžete těšit na pořádný nášup povědomě znějících jmen. Typická tendence této série šetřit tu jeden na maximum – v případě tak minimalistického projektu stojí největší ranec bookování a přeprava aparatury i štábu a následně počet natáčecích dní. Rozhodnutí to vše odbýt naráz je pak zásadní.
V tomto případě se materiál pro tři horory natočil za 52 dnů, což je pěkný výsledek. Samozřejmě se jedná o riziko, kdyby první díl zcela propadl a studio buď dokončovalo mrtvý projekt, nebo od něj upustilo. Nicméně tu máme nějakých 48 milionů na tržbách. Nic explozivního, rozhodně však dost, aby trilogie neriskovala utnutí. Zvlášť při současném hororovém boomu, z nějž by dvojka mohla těžit.
Co se týče vyprávění, v nové trilogii se vrací mnohé výjevy z předchozích dílů, přesto se jedná se o novou kontinuitu. Se slepou uličkou, do níž se filmaři uvěznili po pouhých dvou dílech, se vypořádávají jejím úplným přehlédnutím. Kapitola 2 tedy může nyní v klidu navázat na jediný film, který s jejím příchodem dopředu počítal. Těšit se můžeme na přeživší Madelaine Petsch a uvidíme, jestli se Harlinovi podaří příběh někam eskalovat. První kapitola byla velmi věrná kořenům série, nyní si ale může dovolit vykročit vlastním směrem. V kinech se Cizinci: Kapitola 2 objeví 25. září.
Martin Svoboda, Totalfilm.cz
foto/video: Donart © 2025
