Malý kluk v papírové čepici, který každý večer přináší nejen dětem televizní pohádky na dobrou noc, letos slaví šedesátiny. Večerníček se na obrazovkách objevuje už od roku 1965, kdy s jeho vysíláním začala tehdejší Československá televize. Veřejnoprávní televize slaví celoročně, na konci května navíc odstartovala ve Strahovském klášteře speciální večerníčkovská výstava, ta trvá ještě do 12. října. K fenoménu vznikly také originální tematické podcasty a teď Večerníček slaví svoje jubileum v šesti pásmech také denně v programu právě probíhajícího Finále Plzeň.
České unikum
„Večerníček patří již šedesát let k tomu nejlepšímu v oblasti dětské tvorby ČST/ČT. Svoji oblibu si získal propojením předních tvůrců respektované české školy animace, je synonymem pro kvalitu i unikátnost. Jsem rád, že večerníček našel svůj nový přístav na Déčku hned od jeho zahájení vysílání v srpnu 2013,“ říká výkonný ředitel ČT :D Petr Koliha. Ačkoli i v jiných zemích existují pohádky na dobrou noc, večerníček je české unikum.
„Tajemství obliby tohoto většinou animovaného „seniora“ tkví v jeho nepřeberné a nestárnoucí vitalitě. Po celou dobu vysílání spolupracuje večerníček s předními tvůrci animované tvorby. Za jeho konkrétním úspěchem stojí kvalitní literární příprava, originální výtvarné řešení a nápaditá režie. Dramaturgie přistupuje celých šedesát let k večerníčku s citlivou vizí hledání nových cest a tradičním ukotvením vytvořených hodnot,“ vysvětluje programový dramaturg ČT :D Miloš Zvěřina.
Stále vznikají další
Příběhy vznikají stále nové, v květnu se na obrazovkách ČT :D premiérově objevily nové díly večerníčku Jezevec Chrujda a na podzim se chystá nový večerníček O pejskovi a kočičce. Déčko také k výročí připravuje již tradiční letní soutěž.
Podcastová série Fenomén Večerníček
K letošnímu výročí oslovila Česká televize v čele s autorem projektu Janem Kordovským šest českých podcastů, aby toto téma zpracovaly po svém. Výsledkem je šestidílná podcastová série s názvem Fenomén Večerníček, určená dospělému publiku, které Večerníček nevnímá pouze jako pohádky pro děti, ale jako důležitou součást české kultury. Podcasty zde plní podobnou funkci jako Večerníček – jsou rituálem, který posluchačstvu udává rytmus dne. Vybrané podcasty si zvolily šest témat – od historie a sociologie přes politiku až ke vztahům a umění – a tato témata v souvislosti s Večerníčkem rozeberou ve speciálních epizodách.
Historický kontext a politické okolnosti formující Večerníček přibližuje podcast Přepište dějiny s profesory Gromanem a Stehlíkem. Politickou rovinu rozvíjí Vlevo dole z redakce Seznam Zprávy v podání Lucie Stuchlíkové a Václava Dolejšího. Sociologickou perspektivu nabízí Zákulisí sociologie z Ústavu empirických výzkumů STEM s Martinem Buchtíkem a Klárou Zajíčkovou. Sportovní rovinu Večerníčku rozebírá tým Fokus Podcast z ČT sport, který se zaměřuje na vliv pohádek na vztah dětí ke sportu. Gender a sexualitu ve Večerníčku zkoumá podcast Vyhonit ďábla s Terézií Ferjančekovou a Zuzanou Kašparovou, které na pohádky nahlížejí dospělýma očima. Sérii uzavírá moderátor ArtZóny Saša Michailidis v rozhovoru s televizním historikem Milanem Krumlem a režisérem Janem Bubeníčkem, kde společně rozebírají vliv Večerníčku na uměleckou scénu i otázku jeho apolitičnosti. Všechny epizody jsou dostupné od května na iVysílání a ve všech podcastových aplikacích.
Výstava Večerníček slaví 60 let
Česká televize připravila ve spolupráci se Strahovským klášterem k výročí unikátní výstavu Večerníček slaví 60 let. Návštěvníkům nabídne do 30. září 2025 přehlídku toho nejzajímavějšího, co dětské pohádky na dobrou noc za šedesát let své existence divákům nabídly.
Výstava připravená ve Strahovském klášteře představí původní kulisy z večerníčků a další cenné náčrty, fotky, kresby a loutky. Navíc i interaktivní pohádkové zážitky, možnost vstoupit do světa maxipsa Fíka, loupežníka Rumcajse a jeho synka Cipíska, pohrát si s Dášeňkou nebo zatančit s vílou Amálkou.
Úplně první večerníčkovskou pohádkou byl Kluk a kometa, uvedený právě 2. ledna 1965. Hlasem komety promlouvala herečka Jiřina Bohdalová, která stojí za úspěchem řady dalších večerníčkových příběhů, jako jsou Pohádky z mechu a kapradí, Rákosníček nebo Malá čarodějnice.
Zajímavostí je, že v lednu 1965 ještě večerníček neměl svou jedinečnou znělku, kterou zná mnoho generací diváků. Ta vznikla téhož roku, ale až v létě. Postavičku kluka v papírové čepici namaloval výtvarník Radek Pilař. Znělku režíroval Václav Bedřich, animaci vytvořil Antonín Bureš a hudbu složil skladatel Ladislav Simon. Původně byla černobílá, v sedmdesátých letech ji nahradila barevná. Stejný je ale po celých šedesát let Večerníčkův hlas, kterým přeje svým divákům dobrý večer i dobrou noc. Namluvil jej tehdy šestiletý Michal Citavý.
Večerníček má na svém kontě stovky seriálů domácí i zahraniční produkce, z nichž většina byla animovaná. První večerníčky ale byly hrané a vyprávěné. Prvním kresleným byly v říjnu 1967 už zmiňované Pohádky ovčí babičky. I pak se objevovaly výjimky, jako například v polovině sedmdesátých let Krkonošské pohádky nebo Klaun Am z roku 1985 v hlavní roli s Bolkem Polívkou. Od sedmdesátých let se také večerníčkovské pohádky na dobrou noc začaly na obrazovce objevovat pravidelně, každý den.
Pro nejmenší diváky si na Finále Plzeň Večerníček připravil šest narozeninových pohádkových oslav. Více najdete na stránkách festivalu zde.
-red-
zdroj: ČT, R. Konečný
foto: © 2025 Česká televize
