Máme za sebou zhruba půl roku 2026 a zpětně si docela stojíme za tipy, které jsme čistě na základě popkulturních očekávání podtrhli na začátku roku. SOS bylo milým překvapením ledna, Bouřlivé výšiny vypadaly a zněly na plátně skvěle, Spasitel spasil Hollywood svým nečekaným úspěchem a Ďábel nosí Pradu 2 bude nakonec šlapat Michaelovi na kotníky co do tržeb víc, než jsme i přes svůj optimismus tušili. Nyní se chýlí ke konci květen, kdy jsme s ještě o trochu větší dávnou optimismu vypíchli Mandaloriana a Grogu, kterého uvidíme už velmi brzy. komerčně to s ním podle predikcí nevypadá růžově, ale to neznamená, že Baby Yoda na plátně nebude fajn! Připomeňme si nyní, co nás ještě čeká do konce roku.
Červen: Supergirl (25. 6.)
V červnu se nám to co do konkurence trochu tře a skoro určitě by větší sázkou na jistotu bylo páté Toy Story. Ačkoliv rozhodně nepovažujeme za nutné, aby tento film vůbec existoval, kvalitativní úroveň série je stále nepopiratelná. Je to tím obdivuhodnější, čím víc Pixar v posledních letech tápe.
My přesto jedeme méně bezpečně a dáváme ještě jednu šanci DC vesmíru Jamese Gunna. Asi i proto, o kolik jsou trailery na Supergirl živější a sympatičtější než zcela nostalgičtí Avengers: Doomsday, kteří slibují hlavně dobrodružství plné starých známých.
Oproti tomu Supergirl v režii Craiga Gillespieho s Milly Alcock působí jako uvolněný film, který dokáže vyvolat radost, což by u komiksů mělo být mnohem samozřejmější, než poslední roky v praxi je. Přitom ani nejde říct, že by se tu v zákulisí hrálo o méně. Američani zvedli po Supermanovi jednoznačně palec nahoru, zbytek světa byl ale o řád rezervovanější jak co do hodnocení, tak prodaných lístků. DC rozhodně potřebuje vítězství, zvlášť když je mýtický druhý The Batman stále v nedohlednu.
Červenec: Odyssea (17. 7.)
Červenec už je typicky nabušený letní měsíc, takže se v něm o naši pozornost bude prát hraná Odvážná Vaiana a Spider-Man: Zbrusu nový den – oba utrží ranec a ujistí Disneyho o jeho hegemonii. Filmem měsíce ale musí být jedině Odyssea Christophera Nolana, natáčená komplet na IMAX kamery právě tak, jak si to přál Homér.
Je zajímavé, že krom povinného cinefilního nadšení provází Odysseu podobná debata jako dříve v roce Bouřlivé výšiny, tedy že stylizace filmu nerespektuje původní materiál. Jen z přesně opačného směru. Zatímco Fennel čelí výtkám za extravaganci a exces, Nolan nabízí podle mnohých v dosavadních trailerech jen fádnost a rutinu, jež neodpovídají barvitosti homérského Řecka, kterou si zatím žádný filmař netroufl zobrazit ve vší parádě. přibyly zbytečně a hloupé debaty o rasové čistotě obsazení, kterým nemá smysl propůjčovat ani vteřinu času.
Kdo čekal, že se Nolan vzdá hypermaskulinní sošnosti, byl značně naivní. Britský režisér má rozhodně své slepé skvrny, to víme už dlouho. Nezbývá než doufat, že je jako ne poprvé vyrovná svými silnými stránkami. Mezi ně patří hlavně odhodlání nabídnout jedinečný filmový zážitek udržující standard oboru mimo horizont audiovize paralyzované leností streamovacích produkcí. Asi nikdo si nikdy nepředstavoval Odyssea jako Matta Damona, ale Nolan si během let vysloužil dost důvěry, abychom mu s nadšením vyšli naproti.
Srpen: Konec Oak Street (13. 8.)
Postapokalyptická novinka Ridleyho Scotta Vzhlížet ke hvězdám, jež se dočká premiéry koncem srpna, je jistě jedním z kandidátů na tuto pozici, přesto tuto velkou poctu nakonec vyčleňujeme pro návrat Davida Roberta Mitchella, jehož horory Neutečeš a Záhada Silver Lake patří k nejlepším žánrovkám své éry.
O Oak Street, nejdříve promované jako Flowervale Street, toho moc nevíme – jen že se odehrává v 80. letech a sleduje rodinu, v jejímž sousedství se začínají dít velmi divné věci. Mluví se o tom, že půjde o další z filmů, který se zařadí do Abramsova Cloverfield monsterversu. Špičkové obsazení s Anne Hathaway a Ewanem McGregorem v čele je ale lákadlem samo o sobě.
Září: Resident Evil (17. 9.)
Zach Cregger svou Hodinou zmizení a dříve Barbarem rozhodně přispěl k současnému hororovému boomu. České publikum si navíc získal tím, že obcházel náhodné české projekce své novinky a bavil se s lidmi, čímž narušil jindy velmi přísnou pomyslnou karanténu, do níž se tvůrci natáčející na Barrandově uzavírají.
Cregger v Praze připravoval svůj Resident Evil. Pokus o resuscitaci série, jež se během let dostala do pořádně zatuchlé slepé uličky. Ačkoliv k filmům Paula W. S. Andersona cítíme kus nostalgie a Mille Jovovich bychom odpustili i mnohem víc, nedá se popřít, že pokoušet se do nekonečně o totéž nemůže procházet navěky.
Produkce by si pak nemohla přát nic lepšího, než že jí podařilo ulovit režiséra s resumé Creggera, k němuž v tuto chvíli mnozí vzhlíží jako k jedné z vůdčích osobností hororové subkultury. Všechny předchozí přešlapy série jsou zapomenuty a zvědavost je na maximum. Snad nejde o plané naděje. Tím spíš, jak skvěle vypadají trailery.
Říjen: Digger (1. 10.)
Říjen je v Americe měsícem, kdy se začínají kina zaplňovat filmy s ambicemi na zlaté sošky. Letos se tak dočkáme dvojky generační Sociální sítě s názvem The Social Reckoning, v níž se Aaron Sorkin pokusí zachytit zeitgeist bez pomoci Davida Finchera. Romantický mysteriózní thriller Remain uvede i M. Night Shyamalan, který poslední dobou zažívá něco jako malou osobní renesanci.
Největší pozornost mnohých ale směřuje k Alejandru Gonzálezu Iñárrituovi, jehož Digger se pokusí urvat Oscara pro Toma Cruise. Jde o velmi nevděčný úkol vzhledem k Tomově kontroverznímu postavení v Hollywoodu, nesmíme ale zapomínat, že právě Iñárritu přihrál Oscara DiCapriovi ve Zmrtvýchvstání. Snímek se nakonec setkával z kritikou za to, že to byl jediný jeho smysl, což by ale snad nemělo platit v případě Diggera.
Ten v dosavadní kampani zahalené tajemstvím slibuje vyšinutou, žánrově nezařaditelnou podívanou, která nás rozhodně vyvede z míry. Podle dosavadních výroků víme, že Cruise by měl ztvárnit kopáče Rockwella, který je „nejmocnějším mužem na světě“ a vydává se na „zběsilou cestu, během níž dokáže světu, že je jeho spasitelem“. Ať to znamená cokoliv, my u toho budeme.
Listopad: Letopisy Narnie: Čarodějův synovec (25. 11.?)
Trochu si hrajeme s ohněm, Narnie totiž v tuhle chvíli nemá jasně stanovenou českou kinopremiéru, nicméně se s ní počítá. U projektu Netflixu je dobře zdokumentovaná snaha Grety Gerwig dostat svůj velkofilm na plátna, kam podle ní patří. Všichni ale víme, že sám Netflix cítí méně a méně potřeby respektovat tradiční distribuční cesty. Režisérka si nakonec prosadila svou, tím spíš musíme doufat, že půjde o úspěch.
V Česku se Narnie nikdy nezabydlela, v anglofonním světě ale měla až do přelomu století a nástupu Jacksonových adaptací prakticky totožné postavení jako Pán prstenů. Následný pokus jít v jeho stopách dopadl neúspěchem a podařilo se zadaptovat jen polovinu knih.
Gerwig nyní přichází s pokusem č. 2, přičemž trochu nečekaně nezačíná s adaptací první vydané knihy Lev, čarodějnice a skříň, ale prvního chronologického příběhu Čarodějův synovec, jenž vyšel jako prequel. Jsme trochu nervózní, jak tenhle plán vyjde, protože vážně potřebujeme, aby Netflix cítil důvod k udržení kinodistribuce. Gerwig měla velké štěstí s Barbie, jejíž úspěch byl rovněž pochybný.
Prosinec: Duna: Část třetí (17. 12.)
Když Avengers: Doomsday oznámili svou prosincovou premiéru, mělo se za to, že dříve nahlášená Duna se automaticky lekne a uteče. Ale ono ne a Dunesday se blíží! Denis Villeneuve se nechal přesvědčit k okamžitému návratu ke slavnému sci-fi, přestože měl nejdřív v plánu věnovat se osobním projektům. Nicméně avizuje, že tím pro něj Duna končí. A vydá ze sebe naprosté maximum, aby po něm nikdo ani nemohl chtít něco navíc.
Frank Herbert napsal Duna: Mesiáš, protože byl naštvaný na podstatnou část čtenářstva, která nepochopila, že Paul Atreides není hrdina a jeho osud není šťastný a příkladný. Jeho návrat na Arrakis je tedy pořádně temný a nekompromisní, nezanechávající ani špetku sebeklamu. Následně se ale Duna změnila v nekonečnou sérii, v níž po spisovatelově smrti pokračoval jeho syn – a tohle mezigenerační uvěznění ve vlastním úspěchu, vedoucí k neustále slabším výsledkům, rozhodně není něco, co přejeme Denisovi. Trojka nechť je tedy vrcholem série. A kdo ví, třeba se dočká efektu Pána prstenů, kdy se američtí akademici po přehlížení Společenstva prstenu a Dvou věží rozhodli zasypat Návrat krále všemi cenami, co existují.
Absolvent žurnalistiky na FSV Univerzity Karlovy a filmový publicista prověřený několika médii. Spíš než číselné hodnocení u filmu rád hledá a nabízí cesty, jak jej číst. Každý snímek podle něj má hodnotu v rámci svých vlastních pravidel.
foto/video: © Totalfilm 2026
