Recenze: Nelituju ničeho, ani toho být hrdě bezostyšnou slaďárnou

Colleen Hoover patří mezi respektované americké spisovatelky, to nemohu říct. Její komplikované milostné pletky se často setkávají s kritikou za romantizaci nebezpečného a toxického chování, nicméně co naplat, o tom romance tak trochu jsou. Nebyla by navíc prvním literárním autorem, jehož dílo bylo filmem povýšeno na netušenou úroveň – stačí vzpomenout na Fincherovu Zmizelou. Nelituju ničeho, v originále trochu zmatečně pojmenované přesně naopak Regretting You (tedy Lituju tebe), navíc platí za její lepší zářez. Jak si s ním tedy poradil zkušený štáb?

Připravte si papír a tužku

Morgan (Allison Williams) a Jonaha (Dave Franco) to k sobě vždy táhlo. Aby ne, vždyť jsou podobné povahy – tiší, uzavřenější a vyrovnanější než jejich okolí. Udělali však chybu a uvěřili pořekadlu o opacích, co se přitahují. Morgan začala ke konci střední randit s extrovertním Joshovým nejlepším kamarádem Chrisem (Scott Eastwood), z čehož vzešlo brzké těhotenství a manželství.

Jonah přerušil vlastní randění s Morganinou sestrou, hyperaktivní Jenny (Willa Fitzgerald), a na několik let zmizel. Po návratu o víc než dekádu později se k Jenny vrátil, což všechny trochu překvapilo, vždyť jejich vztah nikdy nevypadal zvlášť pevně. Brzy jí udělal dítě a nyní se chystá veselka. Morgan má z toho všeho, řekněme, velmi smíšené pocity. Neví, co si o Jonahově podivném chování vlastně myslet. Že do ní býval zamilovaný, ví, i když neví, jak moc a nakolik to platí po tolika letech. Nejasno má i o vlastních pocitech vůči němu.

Trápí ji i dcera Clara (Mckenna Grace), která dorostla právě do věku, v němž začaly všechny její vlastní trápení, je jí sedmnáct a šrotí se na maturitu. Do toho vstupuje mladík Miller (Mason Thames), jehož otec sedí ve vězení snad za distribuci drog. Není zrovna tím, koho by si Morgan vedle své dcery představovala. Tím spíš, že její vlastní manželství s Chrisem není nejideálnější, zkrátka se nikdy nenaladili na úplně stejnou notu. Dcera by tedy v jejích očích měla udělat mnohem promyšlenější rozhodnutí než kdysi ona, což Clara samozřejmě vidí jinak.

Už tak zamotaná situace vzplane ve chvíli, kdy Chris a Jenny společně zahynou při autonehodě, která pro Morgan a Jonaha odhalí jejich mnoho let trvající milostný poměr. Morgan tak přichází o sestru i manžela a musí se vypořádat se záplavou smutku i hněvu za jejich zradu. Zároveň trvá na tom, že se Clara nesmí o nevěře svého otce a milované tety nic dozvědět, aby alespoň v její mysli zůstala jejich památka zachovaná. Clara se tedy soustředí hlavně na souboj se svou matkou ohledně vztahu s Millerem. A Morgan bezděky oživuje dávné city k Jonahovi, který přiznává, že ji nikdy nepřestal milovat.

Ví, co jsou

Uf… Je docela fuška jen to číst, co? Svatosvatě přísaháme, že film je o řád přehlednější. Výčet děje Nelituju ničeho ale jistě jednoznačně odhaluje jako typickou letištní literaturu (jak se přezdívá lehkým románům, které si na letišti koupíte jako četbu na cesty), tedy dějově přebujelou romanci se spletitými grafy vzájemných milostných vztahů a šílenými zvraty. Melodrama tu na nás ze stránek cáká jako touha Jonaha po Morgan (což je přirovnání, jaké by Coleen rozhodně neváhala použít). Asi už taky tušíte, proč je Hoover často tak vysmívaná autorka.

Ale víte co? My se tu snímku trochu zastaneme. Ne že bychom tvrdili, že je něčím, čím není. Můžeme ale podotknout, že tím, čím je, být v klidu může. Režii dostal na svědomí Josh Boonen který se zapsal hlavně kompetentní adaptací „elevated young adult románu“ Hvězdy nám nepřály Hanka Greena a nyní svůj talent propůjčuje možná o řád slabšímu materiálu, nicméně se stále uspokojivým výsledkem.

Hlavním plusem filmu je, že tvůrci chápou, co adaptují. Nelituju ničeho je prostoupené určitým lišáckým humorem, ovšem ne ve smyslu sebeshazování a tvoření zbabělého ironického odstupu. Ve chvíli, kdy má dojít k romantické nebo smutné scéně, nám ji tvůrci v plné míře naservírují. Když mají ale čas na humor a uvolněnou náladu, dávají najevo, že sledované nemusíme brát úplně vážně. Jonah je například učitelem na Clařině škole, dívka se tedy doma pohádá s matkou a musí vyrazit do třídy, kde na ni čeká matčin štramák, což jí někdy patřičně leze na nervy.

Nelitujeme Nelituju ničeho

Hodně dělá chemie mezi herci. Především ústřední vztah matky a dcery je díky interakcím Williams a Grace velmi plastický a uvěřitelný nehledě na absurdní situace, v nichž se ocitají. Co se týče dvou hlavních romancí, tady snímek nevyhnutelně naráží na hranici toho, že mužské postavy mají v románech Hoover takové místo, jaké mají ženské postavy v mainstreamové popkultuře. Jsou tedy zjevně psané tak, aby zaujímaly potřebné místo v životech hrdinek a samy o sobě moc neobstojí. Jonah tedy působí hlavně jako zmatený koloušek a Miller je tak dokonalý a sexy a šarmantní a vtipný a ohleduplný ve všech ohledech, že byste ho možná chtěli trochu profackovat. I je ale oba herci povyšují o kus nad scénář, především pak osmnáctiletý Thames, který se po Jak vycvičit draka a Černém telefonu rychle stává jedním z prominentních herců své generace.

Nad celým Nelituju ničeho se tedy trochu usmíváme, ale rozhodně necítíme potřebu se mu posmívat. Máme už skoro zažrané v DNA, že popkultura tvořená podle ženského vkusu je něco nižšího a nehodnotnějšího. To se pak může stát i sebenaplňujícím proroctvím vzhledem k tomu, o kolik méně prostředků bývá vyhrazeno na takové projekty. Ano, spletité romance obsahují mnoho absurdit a nesmyslů, z nichž se skoro motá hlava, ale totéž platí o popkultuře tradičně cílené na maskulinní část publika. Mužské excesy jsme se ale naučili považovat za normální, zatímco ženské za laciné.

Nebudeme tu Nelituju ničeho vydávat za veledílo, kterým není. Jedná se ale o příjemný film se skvělým obsazením, kdy se zdá, že každý člen štábu dokonale souzní a užívá si tuhle bezostyšnou slaďárnu. Ta rozhazuje silné emoce plnými hrstmi, ale zároveň si ze sebe umí udělat legraci tak, aniž by ony emoce popírala. Na rozdíl od jiných románů Hoover tu nejsme svědky romantizace té nejhorší toxicity. Nejblíž jí má asi to, jak moc jsou tu mužské postavy posedlé svými princeznami, což je ale v kontextu fikce pochopitelná fantazie. Takže ano, Nelitujeme ničeho a doporučujeme návštěvu kina v páru nebo s kamarádkama.

Martin Svoboda, Totalfilm.cz
foto/video: CinemArt © 2025

Nelituju ničeho
Regretting You
USA, 2025, 116 min
Česká premiéra: 23. 10. 2025, CinemArt
Režie: Josh Boone
Předloha: Colleen Hoover (kniha)
Scénář: Susan McMartin
Kamera: Tim Orr
Hudba: Nate Walcott
Hrají: Allison Williams, Mckenna Grace, Dave Franco, Mason Thames, Sam Morelos, Scott Eastwood, Willa Fitzgerald, Clancy Brown, Kurt Yue, Marcelle LeBlanc
Produkce: Brunson Green, Robert Kulzer, Anna Todd
Střih: Marc R. Clark, Robb Sullivan
Zvuk: John Skoglund
Scénografie: Brittany Hites
Kostýmy: Erinn Knight
Casting: Nancy Nayor