Zootropolis (v originále Zootopia) vydělalo v roce 2016 víc než miliardu dolarů, z čehož jde jistě vyvozovat mnoho věcí, ale jednu především: Dvojka Města zvířat byla jen otázkou času. Disneymu nakonec trvala výroba devět let, takže původní caparti odrostli a novinka musí oslovit zase nové publikum. Podaří se jí to?
Nový otloukánek
První odvážné rozhodnutí je, že děj dvojky navazuje prakticky okamžitě na události předchozího dobrodružství. Králičice Judy a její nový detektivní partner lišák Nick měli stěží pár dnů na to, aby se aklimatizovali a opravdu si na sebe zvykli. Vzhledem k tomu, kolik let uplynulo od jedničky, je nečekané navrátit se k úplně stejným postavám, které neměly čas samy dospět. Ale o tom to nakonec tak trochu je.
V médiích celé město chvíli oslavuje jejich dopadení padoucha, ale také skutečnost, že se býložravci a masožravci podařilo utvořit tak dynamické duo. Jakmile však trochu usedá prach, vystupují na povrch trvající problémy. Judy je stále ještě naivní a hyperaktivní hrom do police a Nick dál především myslí na to, aby ochránil svojí kůži. A společnost, která učinila krok směrem k větší sounáležitosti různých zvířat, brzy odhaluje hranice své ochoty – jako nový otloukánek se odhalují plazi, kteří jsou vydávaní za nebezpečné zrůdy, jež musejí zůstávat za každou cenu izolovaní mimo říši. Některá zvířata jsou si rovnější než jiná, kde už jsme to slyšeli?
Judy shodou náhod odhaluje, že obvinění vznášená proti plazům jsou smyšlenou propagandou, udržovanou už nějakých sto let rodinou rysů. Ti ukradli plazům jejich území i jejich patent na zdi udržující různá klimata Zootropolis, a nakonec je vystrnadili mimo civilizaci. Pozornější čtenář už možná odhaluje, ehm, stopové prvky společenské alegorie. Aby hrdinové dostali pravdu na světlo, musí se nejdřív stát sami psanci, najít nové kamarády, poznat nová místa – však to známe.
Máme téma!
Zootropolis se opět po hlavě pouští do velmi agresivního podobenství, kdy ke kritice rasismu z jedničky přidává ještě výhrady k démonizaci migrace. Na jednu stranu je chvályhodné, že se tak velký blockbuster snaží „o něčem být“ a předat dětem základní humanistické poselství. Na stranu druhou v tom bylo Zootropolis vždy poněkud neohrabané. Považovat masožravce a býložravce za ekvivalenty lidských etnik dává nezáměrně za pravdu rasistickým premisám – tedy že lidská etnika jsou fundamentálně odlišné bytosti s jinou biologickou funkčností. Na rozdíl od rasistů sice snímek dochází k tomu, že bychom se měli pokoušet o koexistenci, nicméně na základě nešťastné implikace, že rozdíly jsou skutečně propastné.
Možná i proto se ve dvojce prakticky upustilo od důslednějšího členění na býložravce a masožravce. Najednou tu máme novou odstrčenou skupinu, plazy, jejichž ostrakizace však není napojená na biologickou odlišnost. Tentokrát jde o důsledek konkrétní propagandy o smyšlených zločinech, jichž se plazi měli dopouštět, což je krok správným směrem. Přes tuto snahu je ale svět Zootropolis pořád poněkud nekoherentní a nejistý ohledně toho, jak k zvířatům přistupovat. Při výpravě do přímořského útočiště například zjišťujeme, že ryby jsou i zde loveny a zabíjeny pro jídlo, což působí poněkud kanibalisticky, když každý jiný obratlovec tu má rozum, jazyk a osobnost.
Pokud se vám zdá malicherné, že to všechno řešíme, musíme zdůraznit, že film samotný rozhodně chce, abychom jeho alegorii vnímali a chápali. Nepouštíme se tu do nějaké násilné dekonstrukce, v příběhu nehledáme něco, co v něm není. Zootropolis je explicitně příběhem o rasismu. Je explicitně příběhem o útlaku skupin posunutých na okraj. Nejsme si úplně jistí, jestli je to opravdu dobrý nápad, protože prakticky ve všech dalších ohledech jde o film zacílený na zábavu nejmladšího publika. Popřít to ale nejde.
Neustále v pohybu
A právě na této rovině už Disney dle očekávání exceluje. Máme tu špičkovou a příjemnou animaci. Řadu vizuálních gagů, z nichž některé popkulturní odkazy udělají radost odrostlejšímu publiku. Bezpočet divokých akčních scén a honiček – hrdinové jsou neustále v pohybu. Aby se dítě neztratilo, opakují postavy často, co je jejich aktuální úkol a v jaké fázi příběhu se nachází. Nemluvě o řadě nových, roztomile nadesignovaných zvířat. V tomto smyslu je Zootropolis velmi pevně vysoustruhované a vyrazit s předškolákem do kina je jistota.
Právě proto i méně vadí, jak málo drží fikční svět logicky pohromadě a jak nešťastné vyznění někdy mohou mít dobré úmysly tvůrců. Zootropolis je v první řadě hlasitou zábavou, která se příliš nestará o ambice pixarovek o bohatou psychologii postav a propracované náměty. Děj je nakonec hlavně záminkou předhodit před děcka pár nesourodých pišišvorů a nechat je přehrávat humorné scénky. Přilepené poselství pak ve dvojce funguje lépe než u jedničky, i když je pořád velmi banální. Ale to je nakonec relativně malý problém. Judy a Nick jsou opět na útěku, opět bojují za správnou věc a opět se stvrdí o svém přátelství.
-
Režie
-
Scénář
-
Český dabing
-
Animace
-
Hudba
Zootropolis: Město zvířat 2 (2025)
Tvůrci se u dvojky nepokoušejí o nějaké velké novinky a nabízejí především sérii svižných akčních scén, které díky špičkové animaci a sympatickému designu světa fungují stejně dobře jako minule. Vehementní snaha „mít poselství“ měla v Zootropolis vždy nejisté výsledky, na úrovni, na jaké bude o příběhu uvažovat dítě, však nejspíš vše funguje i zde.
Martin Svoboda, Totalfilm.cz
foto/video: Falcon © 2025
Zootropolis: Město zvířat 2
Zootopia 2
Animovaný / Mysteriózní / Dobrodružný / Krimi / Komedie / Rodinný
USA, 2025, 108 min
Režie: Jared Bush, Byron Howard
Scénář: Jared Bush
Hudba: Michael Giacchino
V původním znění: Jason Bateman, Ginnifer Goodwin, Fortune Feimster, Ke Huy Quan, Andy Samberg, David Strathairn, Idris Elba, Quinta Brunson, Yvette Nicole Brown, Shakira
Produkce: Yvett Merino
Zvuk: Jeremy Bowker, David E. Fluhr, Paul McGrath
Scénografie: Mehrdad Isvandi
Casting: Grace C. Kim
