Recenze: Vánoční koleda je přesvědčivá ve všem krom Deppova návratu. Ebenezer předvádí vypiplaný gotický horor

Ti West si získal pozornost mainstreamu svou hororovou trilogií X, načež se rozhodl přerod v režiséra blockbusterů dokončit. Vzal si na pomoc látku vděčnou i nevděčnou zároveň, notorickou klasiku Vánoční koleda. A oživil ji v duchu rodinné podívané, která jde co do strašení tak daleko, jak si film přístupný dětem může dovolit. Celý tenhle kontext ale trochu zapadá v porovnání s tím, že v hlavní roli se ocitl Johnny Depp, jehož přítomnost zastiňuje vše ostatní. Bohužel. Většina nemalé povedenosti zážitku totiž leží mimo Deppův výkon.

Stará známá koleda

Vánoční koledu je asi trochu naivní představovat. Jedná se o jednu z nejznámějších a nejčastěji adaptovaných moderních bajek o skrblíkovi, který je na cestě k završení osamělého života bez lásky, přátelství a dobroty, než ho během jednoho vánočního večera na popud zesnulého přítele navštíví tři duchové. Ti mu ukáží minulost, současnost a možnou budoucnost, jež bude následovat, pokud nenapraví své způsoby. A protože se nacházíme v příběhu pro děti, stane se malý zázrak a z věčného morouse Ebenezera Scrooge se stane samaritán.

Nezkoušejte teď na nás vytahovat strach ze spoilerů. Pokud vás něco takového napadne, můžete rovnou vyrazit o dům dál – Vánoční koleda není pro vás. Ačkoliv marketing se tak maličko tvářil, nemáme tu co do činění s adaptací, která by se snažila najít v původní látce nový význam, přetvářela ji, doplňovala či variovala. Celý projekt stojí a padá na skoro fetišistické lásce k originálu, který labužnicky převádí na plátno. Jistě bychom našli pár náznaků vlastní invence (v původním díle je charita nekomplikovaně dobrá instituce, kdežto zde je naznačeno, že někteří se na ní mohou obohacovat), jinak se ale na pokusy o novátorství v tomto případě nehraje.

Vlastně by se dalo říct, že Westova Vánoční koleda je originální v tom, jak málo z předlohy filtruje a kolik z ní zachovává – většina adaptací má (zcela adekvátní) tendenci tu ubrat, tu přidat. Ti oproti tomu nabízí ekvivalent monstrózního čtyřhodinového Hamleta Kennetha Branagha, adaptovaného ve větší úplnosti, než na jakou si troufá jakákoliv jiná filmová či jevištní verze. Jen to stihne za půlku času.

Máme tu tedy Scroogeova kolegu Marleyho (Ian McKellen), který zkraje příběhu umírá a vrací se jako duch, jenž prozřel a chce před vlastním osudem zatracence zachránit Ebenezera (Johnny Depp). Nebude to ale jen tak – bude chvíli trvat, než se hamižný muž naučí respektovat svého asistenta Boba Cratchita (Rupert Grint) a svého synovce s jeho manželkou (Sam Claflin a Daisy Ridley). Všichni tři duchové (Andrea Riseborough, Tramell Tillman a Robert Strange) budou muset vzít Scrooge na pořádnou procházku časem i prostorem – však to znáte.

Bajka pro století páry

Dnes se nám zdá Vánoční koleda jako univerzální příběh, v době vydání ale komentovala specifické proměny své doby. Příběh je zasazený do éry vrcholného raného neregulovaného kapitalismu a hrůzných podmínek, v nichž žily během 19. století nižší třídy obyvatel. V Anglii byla situace možná vůbec nejhorší, není tedy divu, že jedním z nejvíce evokativních pozorovatelů všudypřítomného trápení byl Angličan Charles Dickens. K dispozici sice ještě neměl slovník zpopularizovaný jen o pár let později dalším v Anglii působícím autorem, jistým Prušákem Karlem Marxem, přesto je patrné, že oba muži a s nimi celé generace tehdejších intelektuálů reagují na tutéž ekonomickou realitu.

Vánoční koleda není komplexní kritikou, k tomu lépe poslouží Dickensovy romány jako Oliver Twist či David Copperfield. Jedná se o záměrně zkratkovitou bajku určenou mladšímu čtenáři.  Vybízí před vším ostatním k budování základních hodnot štědrosti, empatie a péče. To je samo o sobě nedílnou součástí kritiky století páry, během nějž se rozpadla dosavadní představa o lidském soužití. Byly doby, kdy se v každém domě nacházelo místo určené pro unaveného pocestného, jehož byla křesťanská povinnost nakrmit a uložit k spánku. Industrializace práce a přesun obyvatel na jednu hromadu do bobtnajících velkoměst však vedly ke ztrátě těchto společenských norem. Každý najednou bojoval sám za sebe a na úkor druhých.

Ebenezer Scrooge je v mnoha ohledech modelový občan – pilně pracuje, platí daně do poslední penny, plní veškeré své povinnosti tak, jak určuje zákon. Není to podvodník, který se snaží někoho okrádat, dokonce opovrhuje všemi, kteří tak činí. Kategoricky si ale zakládá na tom, že neudělá ani krůček navíc, ani nejmenší gesto přesahující jasně stanovená pravidla. Jediná skutečná hodnota je navyšovaná cifra na bankovním kontě. Žije tedy jen pro ni a předpokládá, že ostatní mají šanci činit totéž. Svět je pro něj absolutně fér právě tak dlouho, dokud si každý hledí svého. Proto tak nenávidí Vánoce – jeden z posledních rituálů, během nichž ožívá dřívější étos sounáležitosti, dobrovolné vzájemné pomoci a charity. Smyslem Vánoční koledy je probudit v antihrdinovi zájem o svět okolo a především další duše v něm.

Nakolik budeme tohle poselství vnímat jako politické, záleží jen na nás. Někdo ho možná považuje za selský rozum, i když (přinejmenším) v době vzniku předlohy tomu tak nebylo. West nevolí cestu mnoha současných filmařů, kteří alegorický smysl podtrhávají, protože dnešní doba snese otevřenou formulaci názorů, o nichž se dřív smělo mluvit jen v jinotajích. Význam nové Vánoční koledy není o nic víc ani méně důrazný než v době jejího vzniku. Otázkou je spíš, nakolik se změnilo publikum a jeho tendence dílo číst.

Radost z filmařiny

Westova Vánoční koleda skutečně překypuje radostí z možnosti rochnit se ve svém námětu a láskyplně realizovat každičký detail ve vizuálně vypiplané podobě. Smyslem zážitku není čekat, čím nás snímek překvapí, ale vyhlížet notoricky známé prvky a radovat se z toho, jak zdařile je zvládá talentovaný štáb realizovat.

V tomto ohledu pak snímek v nejmenším nezklamává. V principu tak jde podobnou cestou jako Zemeckisova digitální verze s Jimem Carreym, až na to, že výsledek je díky své více analogové podstatě mnohem příjemnější a dílo působí soudržněji. Už jen proto, že neuhýbá k dlouhým a dost otravným pasážím evokujícím jízdu v lunaparku, v nichž se Zemeckis ve své verzi vyžíval.

Místo toho West spolu s kameramanem Checco Varesem a hudebním skladatelem Tylerem Batesem buduje přesvědčivý gotický horor plný mrtvolných duchů a nepropustných stínů tak intenzivní, jak dovoluje rodinná podstata materiálu. Jen krátkou dobu po Wildwoodu tu máme další podívanou, která šponuje „přístupnost od 12 let“ až na hranu prasknutí, což kvitujeme s povděkem – většina dětí má ráda, když má při sledování pocit, že film je tak drsný, že by ho skoro ani neměly sledovat.

Tak je zase tady

Na konec jsme si schovali slona, který dupe skrz naskrz celou Vánoční koledou. Johnny Depp. Někdejší hollywoodské superstar se díky pečlivě vykonstruovanému soudnímu procesu podařilo přesvědčit podstatnou část světa, že je nejukřivděnějším mužem Hollywoodu. Najednou jde předstírat, že za jeho krátké zařazení na blacklist může exmanželka, která neměla nic lepšího na práci než pokoušet se zničit kariéru mnohem bohatšího a mocnějšího muže. Jako by Deppovy problémy s násilným chováním vůči ženám a jeho patologická nespolehlivost na filmovém place (jež byla skutečným důvodem jeho vyhazovů) nesahaly do doby, kdy ještě Amber Heard tahala kačera.

Vzhledem k tomu, jak moc je Ebenezer propagovaný coby „velký Deppův návrat“, je pak těžké po komkoliv chtít, aby se tvářil, že herec v hlavní roli je tabula rasa a názor na něj se nesmí promítnout do názoru na celý film. Produkce se jednoznačně zařazuje do zákopů kulturní války a lze očekávat hodnocení ovlivněná oběma směry. Část publika (v tuto chvíli možná větší část) bude nadšeně komentovat návrat milovaného Johnnyho a každou jeho grimasu si vyloží jako ukázku mistrného herectví. A druhá část, jež je Deppem otrávená a nepřesvědčená, bude jeho expresivní výkon považovat za prkenný a zcela nefunkční.

Když se pokusíme o hodnocení s odstupem, nezbývá než říct, že Johnny Depp rozhodně neobjevuje novou hereckou škálu a ve svých 63 letech se snaží uplatňovat to samé charisma a ty samé postupy jako v jeho největších hitech. Má ale obrovské štěstí, že je okolo něj vystavěný film, který jeho specifický výkon zcela pohlcuje a zapracovává do svého celkového konceptu. Ebenezer Scrooge je a vždy byl karikatura a my můžeme blahosklonně předstírat, že Deppovo karikované podání je zcela záměrné, a kdyby chtěl, rozhodně by byl schopný předvést i autentické lidské emoce nad rámec občasného smutného kukuče prostupujícího skrz výrazný make-up.

Takže za nás se sice Depp neukázal jako znovuobjevený talent, ale zároveň je jeho přítomnost ve filmu zcela přirozená. Neposouvá ho ani nahoru, ani dolů. Takže je škoda, že co do mediálního pokrytí Johnny zaplní reflexe celé Vánoční koledy, která má přitom tolik co nabídnout.

foto/video: © CinemArt 2026

Ebenezer: Vánoční koleda
Ebenezer
USA / Velká Británie 2026 117 min
Česká premiéra: 12. 11. 2026, CinemArt
Režie: Ti West
Předloha: Charles Dickens
Scénář: Nathaniel Halpern
Kamera: Checco Varese
Hudba: Tyler Bates
Hrají: Johnny Depp, Rupert Grint, Andrea Riseborough, Tramell Tillman, Ian McKellen, Sam Claflin, Daisy Ridley, Rose Williams, Robert Strange, Arthur Conti, Ellie Bamber, Charlie Murphy, Henry Lloyd-Hughes, Michael Culkin, Bryony Miller, Nicholas Day, Zac Wishart, Eva Wishart, Tom Page-Turner, Alfie Buck
Produkce: Emma Watts
Střih: David Kashevaroff, Ti West
Zvuk: Tony Lamberti, Paul Paragon
Scénografie: Eve Stewart, Ashley Lamont, Michael Standish
Masky: Rocky Faulkner, Barrie Gower, Amanda Knight, Wakana Yoshihara
Kostýmy: Catherine George