Nový seriál stanice Canal+ právě přichází na naše obrazovky a v mrazivé atmosféře okupované Prahy roku 1945 sleduje pátrání po sériovém vrahovi, který si své oběti vybírá bez ohledu na národnost. Čtyřdílná minisérie Hvězdná hodina vrahů, natočená podle stejnojmenného románu Pavla Kohouta, nabízí unikátní pohled na poslední dny druhé světové války, kdy se hranice mezi hrdinstvím a zločinem nebezpečně stírají.
Město obchází strach
Příběh nás zavádí do jarních měsíců roku 1945, kdy se město zmítá v očekávání konce německé nadvlády. Hlavní hrdina, český inspektor Jan Morava (Jonas Nay), se pod dohledem zkušeného inspektora Berana (Karel Dobrý) snaží dopadnout brutálního vraha, který svým obětem vyjímá srdce. Vyšetřování však komplikuje neustálý dozor gestapáka Bubacka v podání Nicholase Ofczarka. Bubackův úkol je jasný – místo dopadení psychopata má sledovat, nakolik je pražská policie napojena na protinacistický odboj.
Atmosféra houstne s každou další vraždou i s blížící se osvobozeneckou armádou. Režisér Christopher Schier skrze napínavý kriminální děj vykresluje hluboké podobenství o mechanismech násilí a nenávisti. Divák sleduje riskantní operaci, při které se hrdinové pokoušejí vlákat vraha do pasti na hřbitově, i osobní dramata vyšetřovatelů, kteří se uprostřed válečného běsnění snaží zachovat si lidskou tvář a právo na lásku.
Vyvrcholení série přichází v momentě, kdy v Praze propuká ozbrojené povstání. V chaosu barikád a bojů o budovu rozhlasu se hon na vraha Antonína Rypla stává bojem o holé přežití a spravedlnost v časech, kdy jsou morální hodnoty obráceny naruby.
Koprodukční snímek, na kterém se podílela i Česká televize, je k vidění na stanici CANAL+ Action a v rámci streamovací platformy Canal+.
Dílo Pavla Kohouta, který se jako disident a signatář Charty 77 stal jedním z nejvýznamnějších hlasů středoevropské literatury, tak dostává moderní a vizuálně strhující podobu.
Kohout se narodil roku 1928 v Praze a patří k formujícím literárním hlasům střední Evropy. Jako angažovaný autor se aktivně podílel na pražském jaru 1968. Byl aktivním disidentem a zakládajícím členem Charty 77. Poté co byl vyloučen z komunistické strany a více než dvě desetiletí cenzurován, byl nakonec roku 1979 zbaven občanství. Od roku 1980 je rakouským občanem. Mezi jeho nejznámější díla patří mimo jiné Katyně (1978), Kde je zakopán pes (1987) a Hvězdná hodina vrahů (1995). Za své literární dílo získal řadu ocenění, včetně Rakouského čestného kříže za vědu a umění a Velkého spolkového záslužného kříže Spolkové republiky Německo. Jeho autobiografie Můj skvělý život s Hitlerem, Stalinem a Havlem vyšla v roce 2010 a přestavuje osobní i literární bilanci autora, jehož život i tvorba jsou úzce spjaty s dramatickými dějinami 20. století ve střední Evropě.
Tenhle článek čerpá z důvěryhodných externích zdrojů, případně je naším společným dílem. Když se na něčem shodneme, schováme se prostě za redakci. A občas píšeme všichni dohromady. Tohle je jeden z těch případů.
foto/video: © Canal+ 2026
zdroj: T. Jiravová
