Recenze: Pozvání je špičková manželská etuda. Herecky strhující a scenáristicky nechybující

Nikdo se na vás nebude zlobit, pokud k Pozvání přistupujete s trochou nedůvěry. My jsme na tom byli podobně, a to přestože trailery vůbec nevypadaly špatně. Jakmile tu ale máme x-tý remake romantické komedie, který měl dokonce už i českou variaci V dobrém i zlém, je jaksi automatické považovat materiál za vyčerpaný. Inu… zjevně nebyl, protože Olivia Wilde látku povýšila na jednu z nejsilnějších vztahových komedií, kam paměť sahá.

Jak já tě nesnáším, miláčku!

Netrvá dlouho, než poznáme, že manželé Olivia Wilde a Seth Rogen jsou naprostá pohroma. (Nebudeme si na nic hrát a budeme jim říkat jejich civilními jmény – jak o nich bude ostatně uvažovat většina publika.)  Seth se vrací z práce na kole, které nesnáší a jezdí s ním se sebezapřením na přání své ženy. S hrůzou se dozvídá, že za deset minut přichází na návštěvu sousedský pár Edward Norton a Penélope Cruz. Okamžitě se spouští hádka, jestli o tom věděl a jak moc s tím souhlasil. Víno samozřejmě nekoupil. Než se pár stihne navzájem uškrtit, se ale ozývá zvonek.

Seth je obzvlášť naštvaný, protože Olivia chce setkání využít k omluvě za hluk, který působila dlouhá renovace jejich bytu. Zvuky, které mnohem víc iritují jeho, jsou pravidelné hlasité sténání, které mu neustále připomíná, jak mizerné je jeho vlastní manželské soužití. Olivia ho zapřísahá, aby se o tom ani slovem nezmiňoval, Seth však plánuje dvojici konfrontovat s tím, co považuje za obtěžování.

Ještě než se Edward a Penélope usadí na pohovce, ale odzbrojují své hostitele skoro až podezřele hmatatelným šarmem, vstřícností a v neposlední řadě sexuální energií, která z nich prýští na všechny strany. Zatímco Seth dělá vše proto, aby odolal, Olivia je okamžitě jako očarovaná a visí na každém slovu svých hostů.

Je něco horšího než dokonalost?

Máme tu střet dvou zakomplexovaných lidí s párem, který se oproti nim jeví jako naprostý platónský ideál. Seth je neúspěšný hudebník, který měl v mládí jeden hit, svého snu se ale musel vzdát. Tak se za to nesnáší, že agresivně brání každému, aby se s ním o hudbě vůbec pokoušel bavit. Edward je oproti tomu bývalý hasič, který se nyní věnuje zaslouženému důchodu, užívá si svých koníčků a zjevně je šťastný. Olivia je bez práce, bez kamarádů, bez čehokoliv. Celý den tráví jen fetišistickým přizdobováním renovovaného bytu. Penélope je terapeutka a sexuoložka oddávající se všemu, co jí dělá radost.

Pokud očekáváte, že vyprávění bude směřovat k zjištění, že zdánlivě ideální pár má nějaké děsivé tajemství, nebo přinejmenším spokojenost jen předstírá, gratulujeme: film vás má tam, kde vás chce mít. Nicméně se velmi pletete. Jistě, i tahle dvojka po sobě umí vyštěknout, to ale jen proto, aby rychle ukázala, jak snadno dokáže své spory zase uhasit a jak malicherné jsou proti hluboké a patologické krizi, v níž je náš ústřední pár. Dvojka sousedů není dokonalá, aby nás provokovala stejně jako postavy, ale aby sloužila jako aspirace. Oba páry jsou podobně staré, podobně finančně zajištěné, v podobném společenském postavení – za své relativní štěstí a neštěstí si tedy mohou jen a jen samy. A právě to především Setha tak strašně moc vytáčí.

Olivia Wilde minule se svým To nic, drahá uspěla jen zčásti, jednalo se možná o příliš ambiciózní projekt pro relativně nezkušenou vypravěčku. Vždyť šlo o její teprve druhý film coby režisérky. Nemluvě o divokých eskapádách na place, které ji nejspíš dost rozptylovaly. Ozkoušený námět v komorních kulisách je na každý pád právě tím, co potřebuje.

Tohle by nemělo tak moc fungovat!

Herecké vedení a timing jsou v Pozvání naprosto špičkové a dotažené ke komediálnímu maximu. Už během úvodní hádky se naši hrdinové pořádně vyřádí, a přesto se Wilde daří příběh dál eskalovat. Ať se však děje cokoliv, snímek neztrácí kontakt se svými postavami. Jakýkoliv projev nevole či naopak úslužnosti můžeme vždy jasně vystopovat k motivacím a emocím, které postavy cítí. Vyprávění není zcela realistické, emoce umí vyskočit hodně vysoko extrémně rychle, v principu ale vyznívají autenticky vůči tomu, co o Sethovi a Olivii víme.

Pozvání je v mnoha ohledech nekomplikovaný film. Produkčně i vypravěčsky. Proto je tento formát tak mezinárodně úspěšný a dokola opakovaný. Tato verze přesto působí prožitě a krom humoru nakonec překvapivě silně udeří i emoce. Člověk se skoro stydí – tohle není typ filmu, který by se měl tak snadno zažrat pod kůži! Wilde to ale dokáže. Pokud se o ní po jejím předchozím ne-úspěchu pochybovalo, nyní se vrací plně do hry.

Snímek maličko ztrácí v druhé půlce, kdy se fixuje na jedno konkrétní téma, které nechceme prozrazovat, abychom nezkazili překvapení. Dosavadní energie souvisela hodně s nejistotou toho, kam vlastně setkání definované stupňujícím se antagonismem Setha a nonšalance obou hostů povede. Jakmile se to odhaluje, část kouzla mizí. Nově rozehraná hra má ale taky ledasco do sebe a pokrývá ostatně další důležitý aspekt partnerského soužití.

Za nás je tedy Pozvání naprosté must see. Možná v páru, kdy si viděné buď královsky užijete, nebo hned po odchodu z kina vytisknete rozvodový formulář – kdo ví. Pokud nás ale snímek něčemu učí, tak že rozbitý vztah se má buď zachránit, nebo ukončit. Docela odvážná tečka za překvapivě povedeným filmem. A my tu máme dalšího kandidáta do filmů roku. Ano, až tak vážně to myslíme.

foto/video: © Vertical Ent. 2026

Pozvání
The Invite
USA 2026, 107, min
Česká premiéra: 2. 7. 2026, Vertical Ent.
Režie: Olivia Wilde
Scénář: Will McCormack, Rashida Jones, Cesc Gay
Kamera: Adam Newport-Berra
Hudba: Devonté Hynes
Hrají: Olivia Wilde, Seth Rogen, Edward Norton, Penélope Cruz
Produkce: David Permut, Ben Browning, Megan Ellison
Střih: Anthony Boys, Yorgos Mavropsaridis
Zvuk: Niv Adiri
Scénografie: Jade Healy
Kostýmy: Arianne Phillips