Vánoce jsou tu, takže se asi ptáte, s čím vším během nich trávit čas. Vejdou se do toho programu i filmy? A spokojíte se s Popelkou, Pelíšky a Sám doma? Bohatým neoficiálním subžánrem jsou podvratné snímky, které vánoční náladu schválně na chvíli překazí. Přicházejí ze všech stran, od mistrů i od tvůrců braku. Některé jsou očividné, některé by vás možná nenapadly. Připomeňme si tedy deset filmů, v nichž hrají roli Vánoce, přesto příliš nerespektují jejich typickou atmosféru.
10) Smrtonosná past
Ano, povinnou položku si odbudeme hned na začátek, ať máme klid. Mistr akčního žánru John McTiernan dal světu v roce 1988 film, který ho v mnoha ohledech redefinoval. Upracovaný John McClane byl přímou negací typického hrdiny 80. let. Pro Arnolda a Slye by byl mrakodrap obsazený teroristy vedlejším úkolem, Bruce Willis ale působil (tedy relativně vedle nich) jako běžný chlápek z masa a kostí, na což publikum reagovalo nadšeně.
Nikdo ze štábu nejspíš netušil, že se okolo snímku rozjede nekonečná debata, zda Smrtonosná past je, nebo není vánoční film. Naposledy se ozval Macaulay Culkin, autorita na vánoční filmy, s tím, že rozhodně nikoliv. Podle samotného Kevina McCallistera je pro označení „vánoční film“ nutné, aby vánoční kulisy byly nezbytné pro funkčnost vyprávění – jako příklad uvádí (nepřekvapivě) Sám doma, kde hlavní hrdina věří, že se mu splnilo vánoční přání o zmizelé rodině. V žádný jiný okamžik v roce by malého chlapce nenapadlo, že za absentující příbuzenstvo v domě může jeho vlastní nadpřirozená moc. My ale stejně přísní v tomto seznamu nebudeme a jestli vás potěší, že budeme Smrtonosnou past označovat za vánoční film, tak to uděláme. Berte to jako vánoční dárek.
9) Santa je úchyl!
Některé filmy jsou naopak konstruované zcela zjevně od prvního okamžiku tak, aby se záměrně svezly na netradičním přístupu k vánoční tematice. Jaký jiný titul připomenout než Bad Santa, alias Santa je úchyl. Velmi typická komedie přelomu století zlanařila do svého čela Billyho Boba Thorntona, na jehož bedrech také spočívá celý zážitek. Naštěstí jeho charisma nezklamává, film tedy splnil svůj účel. Dokonce uspěl natolik, že se dočkal ještě jednoho pokračování, i když bychom to přeháněli, kdybychom počin Terryho Zwigoffa označovali za nesmrtelnou klasiku. Na to je celý film moc jasně vypočítavý a chtěný – podobné filmy vyznívají lépe, když je jejich podvratnost méně vypočítavá.
8) Terrifier 3 (Klaunovy Vánoce)
Český distributor se dostal do ožehavé situace, když se vloni rozhodl uvést třetí díl série Terrifier, přičemž žádný z předchozích dílů u nás oficiálně nebyl k vidění. Zatím poslední díl kultovního hororu Damiena Leone tedy vyfasoval titul Klaunovy Vánoce bez číslovky. Je vlastně docela padnoucí, protože vražedná entita Klaun Art tu porcuje své oběti mezi adventními věnci. I když mohl být bezelstný divák trochu překvapený tím, že už má znát hlavní postavy.
Série notorická svou žoviální brutalitou a absurdním nadužíváním galonů umělé krve a poletujících končetin má rozhodně daleko k bezpečnému hororovému mainstreamu. Tady se blbne bez ohledu na slabší povahy, jako za mladých let Sama Raimiho a Petera Jacksona. Záleží jen na vás, jestli si tuhle proklatou zábavu o svátcích pustíte pod střechu.
7) Dlouhý polibek na dobrou noc
The Long Kiss Goodnight patří ke zapadlejším klasikám akčního žánru devadesátých let, to ale neznamená, že nemá řadu nadšených příznivců. Režisér Renny Harlin tu svou tehdejší manželku Geena Davis obsadil do role ženy, která už osm let trpí amnézií. Mezi tím si vybudovala poklidný a příjemný život na maloměstě, i když nikdy nevzdala naději, že se dozví o své minulosti – právě si najala již několikátého soukromého detektiva Samuela L. Jacksona, aby její minulost vypátral.
Během Vánoc se ale hrdinka stane obětí méně závažné autonehody, po níž se u ní najednou začnou projevovat schopnosti, jaké byste očekávali u Jamese Bonda, nikoliv školní učitelky. To je pro detektiva novou stopou k rozluštění hádanky. Je ale dobrý nápad po odpovědi vůbec pátrat? To máme devadesátkový námět, devadesátkové obsazení, devadesátkové zpracování – pokud si tedy chcete užít Vánoce ve stylu 90s, je tahle kusovka jasná volba.
6) Batman se vrací
Víte, co by mohlo zachránit současnou krizi filmových komiksů? Sváteční filmy! Ne že bychom za to chtěli dát ruku do ohně, ale nedávalo by smysl, kdyby takový Superman roznášel po Metropolis dárky mezi rozdáváním pěstí plešatým padouchům? Rozhodně najdeme jeden dobrý precedent a není náhoda, že za něj může Tim Burton.
Americký podivín má na svědomí vícero vánočních klasik, z nichž žádná nejde na 100 % po srsti. Přesto se většina z nich stala klasikami. Za tu nejpodvratnější můžeme považovat asi druhého Batmana, kde se s nepopulárnějšími rodinnými svátky střetává chudák sirotek Bruce Wayne. Obzvlášť zpětně, po převážnělých érách Christophera Nolana a Zacka Snydera, se jeví tím absurdněji, že Burtona napadlo koncipovat pokračování svého zlomového hitu jako vánoční film. Gotickému Gothamu ale kolosální vánoční stromečky rozhodně sluší a zamračený Batman je skvělým kontrastem k zvuku koled. Ve své době se snímek setkal s rozporuplnými reakcemi a Burton opustil pro další díly režijní křeslo. My máme ale pro Batmana 2 rozhodně slabost.
5) V Bruggách
Zapomeňte na Smrtonosnou past! Opravdovým hříchem je až podceňovat hodnotu Vánoc pro milovaný akčňák V Bruggách! Příběh o dvou zabijácích, kteří přes svátky odpočívají v belgické turistické pasti (přičemž můžeme samozřejmě očekávat nějaké ty postranní úmysly), považují mnozí za jednu z nejlepších žánrovek nového století. Martin McDonagh tu šponuje své typicky břitké dialogy a smysl pro humor i ironii.
Abyste však plně docenili emocionální katarzi střetu Colina Farrella a Brendana Gleesona, musíte chápat, že se jejich existenciální trápení odehrávají v ulicích vyzdobených sváteční výzdobou, která jim netaktně připomíná, jak prázdný a osamělý je jejichž život. Protože od čeho jiného tu taky Vánoce máme, že? Sluší se ale uznat, že McDonagh skoro jako by se aktivně snažil, aby tu byly Vánoce jen těžko rozpoznatelné, asi proto na něj tolik lidí zapomíná.
4) Princezna D.
Pokud patříte ke skupině lidí, pro něž je vánoční návštěva u rodiny absolutní noční můrou, máme pro vás film, v němž se rozhodně najdete. Sleduje princeznu Dianu s tváří Kristen Stewart během několika vánočních dnů, kterak se musí vypořádat s tísnivou atmosférou windsorských Vánoc právě ve chvíli, kdy vrcholí její manželská krize.
Chilský režisér Pablo Larraín ve svém dramatu Spencer, česky uváděném jako Princezna D., rozjíždí nefalšovaný klaustrofobní horor o ženě uvěznění ve světě, který chce rozdrtit její individualitu a vzdor. Že se to vše odehrává na popředí Vánoc, je třešinka na dortu a nesnesitelný kontrast. Snímek neusiluje o historickou věrnost a Stewart neimituje zesnulou princeznu, hledají mnohem univerzálnější hodnoty, které nám mohou přijít nepříjemně povědomé. Na zhlédnutí v rodinném kruhu možná ještě horší než Terrifier.
3) Go
Dnes nejméně známý, a tedy automaticky nejvíce kultovní snímek na tomto seznamu je jistě Go, raný počin režiséra Douga Limana, později proslaveného filmy jako Agent bez minulosti, Mr. & Mrs. Smith a Na hraně zítřka. Jedná se o další počin nasáklý 90. lety, tentokrát tarantinovským vlivem. Sledujeme partičku výtržníků během jejich nezákonných vánočních eskapád, přičemž se několikrát vracíme v čase a tytéž události sledujeme z různého úhlu pohledu.
Snímek nikdy nepatřil k hitům, ani české publikum se k němu nikdy moc nepřiblížilo, přesto ho nacházíme na velkém množství seznamů nejlepších podvratných vánočních filmů. Je skoro k neuvěření, že Liman, kterého dnes známe jako důvěryhodného, ale pohříchu bezpečného režiséra, se v mládí uměl tak nevázaně rozjet.
2) Zimní prázdniny
Někdy podvratnost nespočívá ani tak v tom, jak se tradicím Vánočních filmů vyhnout, ale kudy se k nim dobrat. Zimní prázdniny jsou příběhem tří osamělých lidí, kteří z různých důvodů zůstali během vánočních pauzy ve výuce na internátě, kde mají na několik dní pouze jeden druhého. A to i v případě, že se vůbec nemají v lásce. Máme tu tedy problémového studenta, opuštěného učitele a upracovanou školnici.
Nakonec se jedná o hřejivý sváteční film o síle přátelství, přesto s trochou hořkosti a melancholie při zobrazení života lidí, jimž vždy něco podstatného chybí ke štěstí. Režisér Alexander Payne spoléhá hlavně na Paula Giamattiho v čele, silné výkony ale odvádí i nováček Dominic Sessa a Da’Vine Joy Randolph.
1) Eyes Wide Shut
Pokud bychom měli jmenovat posledního režiséra, kterému svěřit vánoční film, bude to nejspíš Stanley Kubrick. Ikonický génius měl mnoho předností, lidská vřelost přenesená na plátno mezi ně ale rozhodně nepatřila. A tak asi není divu, že jeho adaptace Snové novely žádnými takovými emocemi neoplývá. Tom Cruise se tu po hádce se svou manželkou Nicole Kidman vydává na odyseu nočním New Yorkem. Cestu plnou žárlivých nočních můr, nenaplněných erotických fantazií a konspiračních halucinací, to vše s právě probíhajícími svátky konzumu na pozadí. Kubrick nám Vánoce necpe před oči, nicméně postavy často obklopují světýlka a žárovičky, které podtrhávají horečnatou podstatu vyprávění, na jehož konci nevíme, co se doopravdy stalo a co bylo jen snem.
Eyes Wide Shut se stalo nekonečně rozebíraným a analyzovaným filmem. Mimo jiné proto, že Kubrick těsně před premiérou zemřel – podle některých zavražděn ilumináty za skryté vzkazy uvnitř filmu. Tomu samozřejmě nevěříme, zábavnější je hypotéza, že celý film je koncipovaný tak, aby co nejvíc ponížil Toma Cruise. Na tom už možná kus pravdy je, i když samozřejmě nejde o hlavní Kubrickovu motivaci. Tou je ponořit se do mnohdy hořké reality partnerského soužití, přičemž vánoční svátky tu jemným, ale podstatným způsobem podtrhávají pocit povinnosti, závazku a tísně.
Absolvent žurnalistiky na FSV Univerzity Karlovy a filmový publicista prověřený několika médii. Spíš než číselné hodnocení u filmu rád hledá a nabízí cesty, jak jej číst. Každý snímek podle něj má hodnotu v rámci svých vlastních pravidel.
foto/video: © Totalfilm, MagicBox, Warner Bros., Focus Features, 2024
