Charismatický Novozálanďan Sam Neill utkvěl především jako nerudný, děti nesnášející Dr. Alan Grant v Jurském Parku, který se musí naučit starat o něco jiného než o zkameněliny. Krom toho hrál v řadě dalších filmů od artovějšího Piana po kultovní brak Horizont události. Přestože si vybudoval vcelku slušné postavení, nakonec se vrátil domů na Nový Zéland, kde se poslední roky života věnoval svému vinařství. Nyní rodina oznámila jeho skon.
Radši Sam
Přestože jeho jméno je nedílně spojené s Novým Zélandem, kde strávil většinu života, Nigel John Dermot Neill se narodil v roce 1947 v Severním Irsku v městečku Omagh. Do země původu svého otce, úspěšného obchodníka s vínem, se přestěhoval ve věku mateřské školky. Jedna z prvních věcí, kterou mezi novými spolužáky učinil, byla, že si začal říkat „Sam“. Jednak protože několik Nigelů ve třídě už bylo, a jednak protože mu jméno Nigel znělo moc „britsky“ a strojeně.
Během školy ho to začalo pomalu táhnout k divadlu. Mimo jiné mu pomohlo překonat koktavost, kterou trpěl jako dítě a hodně ho trápila. První profesionální pozici přijal za 25 dolarů týdně a zbytky z rautu pro publikum. S počátkem sedmdesátých let začal hrát v novozélandských televizních produkcích. Zlomovým byl rok 1977, kdy ztvárnil hlavní roli v Sleeping Dogs, prvním novozélandském filmu s širokou mezinárodní distribucí.
Jako většina Novozélanďanů začal pendlovat mezi svou domovinou a Austrálií a pomalu si budoval renomé. Svou první hlavní roli v mezinárodní koprodukci si odbyl v Omen 3: Poslední střetnutí v roce 1981. O rok později se díky Ivanhoe stal miláčkem Švédska – snímek se zde promítá každý rok na Nový rok, jedná se o jakousi skandinávskou verzi toho, co je pro Čechy Mrazík.
V 80. letech se jednalo o jednoho z předních kandidátů na nového Jamese Bonda poté, co Roger Moore ve svých zhruba 150 letech roli konečně pověsil na hřebík, smoking ale nakonec oblékl Timothy Dalton. Jeho pevnou pozici v popkulturním kánonu mu zajistil až Steven Spielberg, když ho obsadil do hlavní role v Jurském parku. Od té chvíle už se Neill stal pevnou součástí veřejného povědomí. Ve stejném roce předvedl svůj talent i v zlomovém novozélandském Pianu.
Vinařská duše
Neill zůstal vždy pilným hercem. Většinou zvládl několik filmů do roka, i když většinou ve vedlejších rolích. Nevyzařoval nikdy energii typického hlavního hrdiny amerického blockbusteru, i proto byl jeho výkon v Jurském parku tak památný. Postupně se vyprofiloval hlavně jako patriarchální a mentorská figura. V tomto ohledu předvedl nejvíc asi v první řadě seriálu Tudorovci jako kardinál Wolsey. jeho výkon měl průkopnickou pozici v éře rané quality TV. Dalším slavným hercům ukazoval, že se nemusí štítit obrazovky.
Poslední dekády života trávil čas na novozélandských vinicích, kde pracoval na své značce Two Paddocks. Odtud postoval i většinu svých hojných příspěvků na sociálních sítích a chlubil se zvířaty ze své usedlosti, jimž dával jména podle kolegů z filmového průmyslu. Netajil se tím, že vinařství musí dotovat ze své kapsy a nikdy se v branži neprosadil ke komerčnímu úspěchu. Jistě ho to trochu mrzelo, vždyť jeho otec patřil k vinařským legendám. Svůj farmářský život přesto tak miloval, že se u něj rozhodl už zůstat. Před kameru se vracel hlavně proto, aby mohl udržet v chodu svého koníčka, což vysvětluje volbu jeho rolí v posledních letech ve stylu „nájem se sám nezaplatí“.
Neill se v roce 2022 stihl rozloučit s Jurským Parkem, když byl okolo jeho návratu a návratu Laury Dern a Jeffa Goldbluma vystavěný třetí díl Jurského světa: Nadvláda. Nejednalo se o moc povedený film, ale to trochu dobré, co v něm bylo, bylo právě charisma staré party. O rok později podstoupil Neill sérii chemoterapií a nemoci se podle všeho měl zbavit. Ačkoliv příčina jeho úmrtí v 78 letech zatím není veřejně známá, rodina specificky uvedla, že jím není rakovina. Neilla přežily jeho čtyři děti z tří vztahů.
Absolvent žurnalistiky na FSV Univerzity Karlovy a filmový publicista prověřený několika médii. Spíš než číselné hodnocení u filmu rád hledá a nabízí cesty, jak jej číst. Každý snímek podle něj má hodnotu v rámci svých vlastních pravidel.
foto/video: © Totalfilm, Universal 2026
