Zatímco se pomalu chystáme na seriál, který stojí podle všeho Warnery a HBO sto milionů na epizodu a může být čímkoliv od komerčního triumfu po největší televizní katastrofu všech dob, slavíme i čtvrt století od premiéry první adaptace prvního dílu Harryho Pottera. Ta celý fenomén naplno stvrdila, posunula na novou rovinu a v dobrém i zlém zaťala drápy do generace mileniálů. Nepustila ji dodnes. A nehledě na všechny vrcholy a pády brandu, od úspěchu původní série po krach Fantastických zvířat, Kameni mudrců nejde upřít bezelstnou chytlavost. Možná tím spíš, že vlastně nejde o brilantní majstrštyk.
Však víte
Uf… Co o Harry Potterovi ještě psát? Buď tu můžeme začít opakovat notoricky známé historky o vzniku série a trochu vás tím nudit, nebo se pouštět do dekonstrukce celého fenoménu. Poukázat na to, že celý příběh Rowling jako chudé autorky, črtající po kavárnách na ubrousky příběh, díky němuž bude jednou bohatší než královna, byl od počátku konstruktem, jenž moc neodráží realitu. Jenže kdo chce opravdu poslouchat o tom, že jeho milovaná série je před vším ostatním dobře sešroubovaný marketingový a komerční produkt – jako by na tom automaticky bylo něco špatně?
Kámen mudrců se v rámci čtvrt století od své premiéry vrací do kin a veřejnost se jistě velmi snadno roztřídí na ty, pro něž jde o zbytný poznatek, a na ty, kteří se instinktivně zvednou ze židle a nastaví směrem kino. Kouzlo, jež brýlatý čaroděj uvalil na svět, je stále silné. Nepolevilo dokonce ani po krachu Fantastických zvířat, který dokázal jen tolik, kolik jsme věděli dávno: Rowling není moc dobrá budovatelka komplexních fikčních světů s pevnými pravidly. I poslední díly původní ságy se vyznačovaly ambicemi většími, než dokázala naplnit. Dokud vyprávěla relativně komorní příběhy dětí ve věku jedenáct až cca patnáct let, byla ve schopnosti vykreslení nečitelné magiky přesahující naše chápání více než solidní. Když se pokusila spolu s Harryho dospíváním jeho světu dodat pevné obrysy, vyvstaly potíže.
To ale není problém Kamene mudrců, a už vůbec ne jeho filmové verze. Jeho štěstím i prokletím je Chris Columbus. Režijní rutinér s úžasným citem pro obsazení a vedení dětských herců. To on objevil pro svět Macaulay Culkina a realizoval první díly Sám doma, svého času jedny z nejvýdělečnějších filmů všech dob. Studia ho v devadesátých letech milovala, proto mu byla ochotná přihrát i tak velké sousto, na které nebyl připravený, čímž se sám netajil.
Sám v Bradavicích
Byl rozhodně méně zjevná volba než Steven Spielberg, který se okolo projektu krátce nachomýtal. V jeho rukách by výsledek jistě lépe „vypadal“. Problém nicméně byl, že z pozice své nezměrné autority by se nebál tnout do knižní předlohy, především by ji značně amerikanizoval. Produkce přitom správně vytušila, že „britskost“ celého příběhu je mnohem větší součástí zážitku, než se možná zdá. Nemluvě o tom, že bezproblémový Columbus byl jako dělaný na to, aby se vypořádal s Rowling, která si vždy chtěla udržet nad adaptacemi svých knih co nejvíc kontroly. Ze stejného důvodu ostatně u série dlouhodobě zůstal scenárista Steve Kloves, jenž není zrovna mistr pera, ale je schopný kompromisu.
Původní plán byl, aby Columbus režíroval celou sérii – nakonec z důvodu vyčerpání a touhy po větším kontaktu s vlastní rodinou namísto kočírování blockbusterů štáb opustil po Tajemné komnatě. A přestože jeho přístup má své vady, předně co do absolutní absence filmařské finesy, položil nezpochybnitelně pevné základy magické atmosféře, kterou si s Potterem dnes spojujeme. Dle očekávání našel úžasné herce a základní design svět, na jehož vznik dohlížel, funguje jako inspirace pro merchandising a tematické zábavní parky dodnes. Emoce, které pak nevyvolal filmovou řečí, bez problému zajistil John Williams se svou jako vždy perfektně padnoucí hudbou, jež nás jako vždy dokáže přesvědčit o mnohem větší síle scény.
Kámen mudrců navíc přišel přesně na přelomu anologové a digitální éry, takže v něm najdeme ještě dost praktické filmařiny na to, aby byla zastíněná rychle stárnoucí práce jedniček a nul. Columbusovy díly sice vizuálně značně zestárly, vyzařuje z nich přesto útulnost a přívětivost, jimž je těžké odolat.
V rozumné míře
Naplno souhlasíme s představitelkou profesorky Prýtové Miriam Margolyes, že dospělé publikum, které zůstává Harry Potterem posedlé, potřebuje hodně rychle vyrůst a vpustit do svého života opravdovou kulturu pro dospělé. Není však třeba jít do druhého extrému a zcela se vyhýbat své nostalgii. Tím spíš, když jde o jednorázovou obnovenou premiéru oblíbeného filmu z dětství, na který je možné třeba vzít nyní vlastního potomka a sdílet s ním svou radost. Je to v principu krásný impuls, když se nepřehání.
A upřímně řečeno, co do problematické podpory brandu, jehož zisk využívá J. K. Rowling, řečeno eufemisticky, pochybným způsobem, přijde nám lepší vyrazit na původní film a ocenit práci původního štábu (včetně lidí, jimž nyní JKR nemůže přijít na jméno), než se příliš soustředit na blížící se seriálovou premiéru, která beztak původní estetiku není schopná opustit. A když už, tak je lepší vyrazit na originál, ne? Ale to je samozřejmě rozhodnutí každého potenciálního člena publika.
Harry Potter zůstává nečekaně silným fenoménem a bude tomu jistě tak dlouho, dokud budou mileniálové důležitou kupní silou milující nakupování značkových cetek všeho druhu. A Kámen mudrců vlastně celou sérii skvěle zastupuje. Skrývá se v něm jednoznačná chytlavost a cit pro zájem dětského publika. Tyto klady se pak střetávají s určitou filmařskou neohrabaností, která ale vyznívá po všech těch letech jako punc autenticity.
Ne, Harry Potter není generačním majstrštykem, jímž byly Jacksonovy adaptace Pána prstenů. Jediný doopravdy filmařsky vytříbený díl, který obstojí jako svébytné filmové dílo, je Cuarónův Vězeň z Azkabanu. Bylo by ale nefér upřít Chrisi Columbusovi úžasný výběr ansámblu od zavedených britských hvězd po golden trio. A bylo by nefér upřít Rowlingové, že jakkoliv se jí v posledních dílech fikční svět rozpadl pod rukama, zpočátku nabízí úžasnou pohádku pro děti ve věku hrdinů. Harry Potter není první ani poslední příběh prodávající fantazii skrytého magického světa. Zjevně tak ale učinil zvlášť chytlavým způsobem. A přišel právě ve chvíli, kdy trh takový materiál vyhlížel. Výsledkem je mimo jiné film, který možná není brilantní, ale „pokud jste u toho byli“, tak je nezapomenutelný.
Pokud nechcete odolávat, vyhledejte Harryho Pottera v programech kin mezi 27. srpnem a 2. zářím. Promítá se s původním českým dabingem.
Absolvent žurnalistiky na FSV Univerzity Karlovy a filmový publicista prověřený několika médii. Spíš než číselné hodnocení u filmu rád hledá a nabízí cesty, jak jej číst. Každý snímek podle něj má hodnotu v rámci svých vlastních pravidel.
foto/video: © Warner Bros. 2026
