Recenze: Pravda, nebo lež je Zmizelá z Temu. Hvězdný brak, který ví, co to je thrillerová zábava

Colleen Hoover je notoricky kritizovaná i milovaná autorka letištní literatury, tedy rychlé spotřební četby pro ženy plné silných emocí a šílených zvratů. Je často kritizovaná za toxicitu zobrazovaných vztahů a temnotu fantazií, které prodává. Její zastánci vždy namítnou, že se jedná jen o další z řady morálních panik. Muži se přece běžně odevzdávají přihlouplým dobrodružným příběhům plným násilí, aniž by je někdo podezříval z toho, že jen proto vezmou klacek a vyrazí do boje. Jakmile si žena dovolí nějakou absurdní fantazii, začne se okamžitě lámat rukama nad tím, že jí jistě propadne a ztratí rozum. Nedá se pak zbavit dojmu, že nad svým odkazem a veřejným obrazem Hoover spekuluje i v novince Pravda, nebo lež, která se dočkala adaptace plné áčkových hvězd. Podotýká: „Neblbněte, vždyť je to všechno jenom jako! Nebo snad není?“

Dodělej to za mě

Lowen (Dakota Johnson) je nepříliš úspěšná spisovatelka, na jejíž veřejnou četbu v obchoďáku zabloudí maximálně tak náhodní nakupující. Jednoho dne se jí však dostává nevídané příležitosti – nejprodávanější světová autorka Verity Crawford (Anne Hathaway) ji ústy svého manžela Jeremyho (Josh Hartnett) zve k dokončení vlastní rozepsané knihy.

Podle Jeremyho prochází Verity těžkým obdobím – zemřela jejich dcera a sama měla o něco později autonehodu, z jejíchž následků se léčí. Nemá ani pomyšlení pracovat na pokračování série, na jehož doručení netrpělivě čekají miliony čtenářů i vydavatel. Verity se však měla zamilovat do jedné z knih Lowen, určila ji tedy jako jediného člověka, který může práci dokončit. S tím, že mladá autorka se bude muset nastěhovat do Crawfordovic rezidence a nastudovat nezměrné množství poznámek. Samozřejmě po podpisu smlouvy o přísné mlčenlivosti.

Nebyla by to ale Colleen Hoover, aby šlo všechno podle plánu. První malý zvrat nás čeká již poté, co se Lowen po počátečním váhání do domu své zaměstnavatelky nastěhuje a konečně se s Verity osobně setkává – spisovatelka je po své nehodě zcela paralyzovaná a nachází se v katatonickém stavu, v němž nekomunikuje se světem. Jeremy se bál vážnost stavu své manželky popsat v plné míře, prý aby Lowen neodradil. Jinak se ale jeví být dokonalým manželem a otcem svému synovi, dvojčeti zemřelé dcery. Sám si zjevně prochází těžkým obdobím, ale dělá vše pro to, aby byl nejlepší rodič a nejlepší hostitel. Správně tušíte, že se tu začne rýsovat možnost románku.

Jenže není to vše až moc dokonalé? Lowen si může vybudovat renomé v branži převzetím štafety po veleúspěšné spisovatelce. Může získat její pozici, bohatství a nakonec i manžela, a to vše způsobem, který není vlastně ani tak moc morálně pochybný. Nemůžeme se zbavit dojmu, že je něco v nepořádku, že se tu okolo Lowen stahuje nějaký typ pasti, ačkoliv nevíme, kdo ji nastražuje a proč. Je něco v nepořádku s až příliš dokonalým Jeremym, nebo s až příliš příhodnou paralýzou Verity? A skrývá se pravda někde ve změti poznámek, jimiž se Lowen prodírá?

Zmizelou máme doma

Pravdu, nebo lež můžeme láskyplně nazvat Gone Girl z Temu, a to jak na rovině toho, co dělá Hoover, tak i toho, o co se pokouší adaptace. Režisér Michael Showalter a scenárista Nick Antosca předkládají další potenciálně ďábelskou ženu, která se skrývá za tolika maskami, že nevíme, kde je skutečnost. Ve Zmizelé jsme polovinu filmu trávili s deníkem pohřešované Amy a naivně si mysleli, že nám sděluje pravdu. Nyní pročítáme spolu s Lowen deníkový text nalezený na flashce, o němž však nevíme, jestli je spisovatelčiným temným přiznáním, nebo další její fantazií.

Zvraty v Pravdě, nebo lži jsou šíleně absurdní, i když ne šokující – vzhledem k tomu, že chápeme, v jakém se nacházíme žánru, a tím spíš, pokud známe Hoover, nevyhnutelně očekáváme nějaký ten twist. Během sledování se nám pak v hlavě přelévají možné scénáře a výsledným řešením je takové, které nás jistě stihlo napadnout. To není za každou cenu katastrofa – pořád platí, že film nabízí v tomto ohledu funkční žánrovou zábavu. Divák se na konci může cítit i odměněn tím, že dokázal správně rozklíčovat přibližný tvar toho, co se děje. Tato odpověď pak možná nedává smysl přísně realisticky – ani na okamžik sice neuvěříme, že by se k takovému chování chtěl nebo dokázal uchýlit kdokoliv ve skutečném světě. V kontextu thrillerové fikce jde ale o velmi čisté řešení.

Michael Showalter však není David Fincher. Zkušenost má především s komediemi a adaptacemi dalších ukázek úspěšné letištní literatury. Kde tedy Zmizelá dokázala navodit atmosféru generačního přesahu a odhalení kruté pravdy o mezilidských vztazích, tam je Pravda, nebo lež každým coulem jen příjemný a neškodný brak, kde se nám slavná spisovatelka snaží vysvětlit, že nemusí být psychopat jen proto, že píše o tolika psychopatech.

Dakota je Dakota

Co se týče obsazení, Dakota Johnson je stále Dakota Johnson – ultimátní herecké nepo baby s jedním unuděným výrazem, což už zašlo tak daleko, že si z toho zde sama dělá legraci. Johnson nejde upřít specifické campové charisma, díky němuž může být dobrou volbou pro vedlejší postavu ženy prohazující jednou za čas sarkastické poznámky. V hlavní roli zatím nikdy nefungovala, vzhledem k postavení její rodiny v Hollywoodu však bude mít vždy příležitost zkoušet to znovu a znovu.

Na jednu stranu je její manýrismus tak specifický, že jednoznačně určuje identitu celé postavy, na druhou pohlcuje veškeré možné nuance. Pravda, nebo lež naštěstí není ten typ filmu, který by za každou cenu potřeboval psychologicky hluboké postavy, takže si i tohle pojetí jde užít. Ostatní pak spíš sekundují. Anne Hathaway má na plakátu možná největší hlavu, její role je ale rozhodně vedlejší, přičemž většinu stopáže leží na posteli a kouká do stropu. Josh Hartnett dělá, co může, ale v příběhu tohoto typu tahají pánové vždycky za kratší kus provazu.

Výsledek je pořád docela příjemná žánrovka, která není obrazem Hoover jako ztělesnění všeho zla spotřební literatury, ani neodhaluje nějakou její nepřiznanou kvalitu. Kdo má rád tento typ zábavy a zvolený ansámbl, ten dostane příjemné dvě hodiny. Kdyby tenhle snímek vznikl v 90. letech, stal by se z něj dost možná televizní evergreen, dnes ho snad čeká pohodlné dobývání streamu. Návštěva kina před příchodem podzimní oscarové úrody ale taky nemusí být na škodu.

foto/video: © Falcon 2026

Pravda, nebo lež
Verity
USA, 2026, 117 min
Česká premiéra: 1. 10. 2026, Falcon
Režie: Michael Showalter
Předloha: Colleen Hoover
Scénář: Nick Antosca
Kamera: Jim Frohna
Hudba: Volker Bertelmann
Hrají: Anne Hathaway, Dakota Johnson, Josh Hartnett, Ismael Cruz Cordova, Michael Abbott Jr., Lou Martini Jr., Tom Galantich, Brady Wagner, Asel Swango
Produkce: Nick Antosca, Anne Hathaway, Colleen Hoover, Jordana Mollick
Střih: Jay Cassidy
Zvuk: James Gallivan, Lawrence Zipf
Scénografie: Amy Williams, Joseph Fernandez
Masky: Kyra Panchenko
Kostýmy: Jacqueline Demeterio