Malé semínko, velké dobrodružství a svět, v němž má každá barva své místo. Do českých kin ve čtvrtek 12. listopadu vstoupí brazilský animovaný film Papája, který na první pohled může působit jako nenáročná podívaná pro nejmenší. Celovečerní debut režisérky Priscilly Kellen ale překvapuje výtvarnou nápaditostí, neuspěchaným tempem i tématy, nad nimiž se mohou zamyslet také dospělí. Snímek beze slov vypráví o odvaze vydat se vlastní cestou a připomíná, že i v těch nejmenších věcech se může skrývat velká krása.
Semínko, které odmítlo zapustit kořeny
Hrdinou neobvyklého dobrodružství je malé semínko papáji, které žije v amazonském pralese. Podle všech pravidel by mělo následovat příklad svých sourozenců, zapustit kořeny a jednoho dne vyrůst v mohutný strom. Jenže zvědavý drobeček má úplně jiné plány. Místo poklidného života na jednom místě se rozhodne poznávat svět, a tak se koulí, běhá, létá a vydává na cestu plnou nečekaných setkání. Postupně přitom objevuje, že kořeny mohou znamenat mnohem víc než pouhé připoutání k jednomu místu. Pod povrchem totiž propojují veškerý život a ukrývají sílu, která může proměnit celý svět kolem něj.
Papája vypráví svůj příběh zcela beze slov. Vystačí si s výraznou stylizací, pohybem postav, hudbou a důmyslnou prací s barvami. Její svět se řídí přírodními zákony, do nichž ovšem neustále proniká fantazie. Tvůrci se navíc obejdou bez klasického souboje dobra se zlem a místo jednoznačných padouchů a hrdinů dávají prostor nejrůznějším podobám života, které se navzájem ovlivňují. Pod jednoduchou dobrodružnou zápletkou se tak postupně odkrývá úvaha o dospívání, vztahu k přírodě a hledání vlastního místa ve světě.
Animace, která nikam nespěchá
Přestože může příběh o neposlušném ovocném semínku působit jako látka určená výhradně předškolákům, byla by škoda Papáju předem odepsat jako další dětskou jednohubku. Podobně zavádějící může být i její zdánlivě jednoduchá 2D animace, kterou si část publika automaticky spojuje s televizní tvorbou pro nejmenší. Ve skutečnosti se ale před diváky rozvíjí vizuálně promyšlený svět, v němž se každá barva, tvar i pohyb podílejí na výsledné atmosféře.
Naše první dojmy z filmu potvrzují, že si na své přijdou i rodiče, kteří by jinak další návštěvu kina s ratolestmi absolvovali spíš z povinnosti. Tvůrci nikam nespěchají, nebojí se zastavit u zdánlivých maličkostí a nechávají publikum obdivovat krásy přírody. Každý záběr přitom prozrazuje pečlivé studium teorie barev a mimořádný cit pro výtvarnou kompozici. Pokud chcete dětem ukázat něco radikálně odlišného od Tlapkové patroly nebo Prasátka Peppy, brazilská novinka představuje lákavou příležitost. A pokud vás animace zajímá jako svébytná umělecká disciplína, budete mít dokonce dost důvodů vyrazit do kina i bez dětského doprovodu. Film byl ostatně letos uveden i na festivalu ve Varech v sekci Horizonty.
Od oscarového Chlapce a světa k Papáje
Pro režisérku Priscillu Kellen jde o celovečerní debut, zkušenosti s výtvarně osobitou animací ale sbírá už řadu let. Podílela se na raných filmech brazilského animátora Alêa Abreua včetně mezinárodně oceňovaného snímku Chlapec a svět, který získal nominaci na Oscara za nejlepší animovaný film. Sama také režírovala šestadvacetidílný televizní seriál Vivi Viravento. Ve svém celovečerním debutu nyní propojuje hravou imaginaci s ekologickými a existenciálními otázkami, které považuje za důležité zejména pro nastupující generaci.
„Chtěla jsem k těmto tématům přistupovat hravě a poeticky, nabídnout možnost svobodně snít a navrhovat dokonce i magická řešení, zároveň ale ponechat divákům prostor pro reflexi a osobní interpretaci,“ vysvětluje režisérka. Její film tak nabízí prostor k přemýšlení o vztahu jednotlivce a společenství, o střetu tradic s touhou po změně i o tom, jak může zdánlivě bezvýznamný tvor ovlivnit své okolí.
Malá velká filmová výprava pro celou rodinu
Do českých kin snímek uvádí Asociace českých filmových klubů, která svou nabídku kvalitních filmů pro děti rozšiřuje po titulech jako Titina, psí polárnice, Kamarádi z Papuchalkovy skály nebo Kvík. Papája už se představila také publiku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary a Letní filmové školy. Podle programového ředitele AČFK Jana Jílka jde o filmovou bajku pro diváky od čtyř do devětadevadesáti let, která dokáže fungovat jako dobrodružný příběh i meditace nad podstatou života.
Do běžné distribuce Papája vstoupí ve čtvrtek 12. listopadu.
Nepříliš kritický divák z povolání. Vystudoval mediální management v Praze a v Lipsku, věnoval se marketingu a produkci. Přes práci pro kina a distribuční společnost nakonec zapustil kořeny v Totalfilmu, kde řídí tvorbu obsahu a kreativu a moderuje podcast.
foto/video: © AČFK 2026
