MEZIPATRA Recenze: Iván a Hadoum zakouší jako trans muž a tvrdohlavá dělnice všechny nástrahy španělského systému

Vítězem letošní Teddy Award udílené tradičně v Berlíně nejlepším filmům s queer tematikou se stal španělský snímek Iván & Hadoum debutujícího režiséra a scenáristy Iana de la Rosy. Citlivou romanci mezi trans mužem a svéráznou ženou bojující za svá práva uvádí festival Mezipatra, kde bude jedna z mála příležitostí ke zhlédnutí tohoto oceňovaného počinu v Česku.

Romeo a Julie mezi rajčaty

Iván (Silver Chicón) pracuje ve velkém jihošpanělském zahradnictví na pomalu, ale přesto se zlepšující pozici. Jestli bude pokračovat v nastoleném kurzu, brzy z něj majitel podniku učiní manažera, díky čemuž by si mohl konečně pro sebe a svou rodinu dovolit důstojné bydlení. Doposud on, jeho matka, sestra a neteř strádají jednak proto, že jeho otec již před lety zemřel. A také proto, že lékařská péče, kterou Iván potřeboval jako trans muž, celou rodinu značně finančně zatížila.

Hadoum (Herminia Loh Moreno) pracuje ve stejném zahradnictví, ale na pozici řadové dělnice. Její uplatnění nemá žádný prospekt na zlepšení a ten samý šéf, který zve Ivána na rodinné oslavy a vzpomíná na jeho otce, je v jejích očích tyran a vykořisťovatel. Coby žena z marocké rodiny má vzhledem k všudypřítomnému rasismu jen málo šancí na lepší život, a to ani nemusíme brát v potaz její tvrdohlavou náturu.

Iván a Hadoum na Mezipatrech
Praha: 10. list. 2026 / 20:00 / Kino 35
Brno: 15. list. 2026 / 16:00 / Kinosál C34 (FF MU)

Iván a Hadoum kdysi byli spolužáci na střední, pak se jejich cesty rozešly. Hadoum zmizela neznámo kam. Setkávají se znovu poté, co je Iván před slíbeným povýšením převelen do skladu, kde má organizovat expedici během klíčové inspekce německého investora. Právě zde svou kamarádku po tak dlouhé době nalézá. Hadoum však zrovna k této příležitosti spolu s dalšími dělníky plánuje sabotáž na protest za lepší pracovní podmínky. Karl Marx osobně by nemohl jmenovat lepší ukázku třídního konfliktu, než je pozice, do níž se vůči sobě oba protagonisté dostanou.

Ti ale řeší dřív než ekonomickou teorii jiskru, která mezi nimi okamžitě přeskočila. Hadoum si Ivána dobře pamatuje ještě z dob, kdy ho všichni považovali za ženu, ale je jí to jedno. Méně to platí pro její o kus tradičnější rodinu. Iván pak riskuje, že když se k šéfovi donesou zvěsti o jeho vztahu s marockou dělnicí, odmítne ho povýšit. Což je podezření, které se brzy promění v akutní výhrůžky, když lidé jejich kontakt poprvé zaznamenají.

Dokud seká dobrotu

Debutující režisér a scenárista Ian de la Rosa přichází se silnou modelovou situací, na níž by takový Ken Loach rozestavěl čitelné sociální drama. To ale není přístup mladého queer tvůrce, který míří především za emocionálním dopadem jednotlivých motivů. V důsledku toho se snímek může zdát v mnoha ohledech „nedotažený“, zvlášť pokud o něm bude divák uvažovat v první řadě jako o společenské sondě. Když však přijmeme, že jsme dostali především intimní film o hledání individuálního prostoru v systému, začne více dávat smysl, na co se vyprávění soustředí a na co ne.

Tím nechceme říct, že snímek zcela ztrácí co do své širší výpovědnosti, to jistě ne. Socioekonomická realita je všudypřítomná a prostupuje každý aspekt života postav, a tedy i vyprávění. Záležet bude na tom, nátura kterého z protagonistů vám bude bližší a jehož přístup cítíte, že byste sami zvolili.

Iván se snaží hrát podle pravidel a skoro se zdá, že jeho trans identita není ničemu překážkou. To však platí jen tak dlouho, dokud plní každý rozkaz, pokyn i náznak přání svého šéfa. Do té doby se velký boss jeví jako největší samaritán, který nezná nic než uznání ke svému podřízenému a respekt k jeho rodině (kterou ždíme už po několik generací). Jakmile ale začne Iván projevovat známky individuality přesahující přísně vytyčenou mez, je jeho trans identita první, na co je upozorněn. A to nejen šéfem. I jeho matka a sestra (ta obzvlášť), které podporují jeho cestu a milují ho, neváhají ve správný okamžik vytasit jako eso v rukávu: „Mysli na to, co všechno jsme obětovaly, abys měl, co chceš. Teď je načase, abys nám to vrátil a nemyslel na sebe!“

Iván je tak v zacyklené pasti, kdy mu rodina a na širší rovině společnost dovolila jít za štěstím, ovšem pod podmínkou, že veškeré své takto nabyté štěstí v podobě citů k Hadoum a sympatií k jejímu boji položí zpět na oltář. Proto Iván závidí Hadoum, že dokázala z rodného města po škole utéct a jít si za svým (nebo to alespoň zkusila), zatímco Hadoum obdivuje Ivána za to, že zůstal a vydržel všechnu pasivní agresivitu a ponížení, které jeho existenci provázejí každým okamžikem.

Jde o to si vybrat

Je to jistě zajímavá existenční pozice, o níž by dva milenci mohli diskutovat do nekonečna. A jistě by to zvládli, kdyby měli čas a možnost. To by ale nesměli čelit hmatatelným a reálným výzvám. Inspekce se blíží, tlak na Ivána rozejít se s nepohodlnou dělnicí narůstá a mezi párem se rozšiřuje propast protichůdných zájmů. Jeho komfortní zóna je vyhovět šéfovi a sklidit ovoce roků strávených v nevděčné práci. Její je spustit revoltu, pravděpodobně neuspět, sednout do dodávky, odjet za horizont a zkusit to znova. Láska neláska, může tak rozdílný přístup k pohybu ve společnosti koexistovat?

Španělsko je krásná země, nebo by mělo být. Kamera Beatriz Sastre to jen potvrzuje mnoha prosluněnými záběry a sami hrdinové si to rádi a často připomínají. Není přirozené žít v tak krásném světě tak nešťastné životy jen kvůli tomu nespravedlivě nastavenému systému, který každou záminku promění ve slabost a příležitost člověka kontrolovat a zneužívat. Silver Chicón a Herminia Loh Moreno předvádí civilní, minimalistické výkony, v nichž důsledně zosobňují v prvním případě vysilující snahu zapadnout, v druhém nezkrotnou touhu nenechat si nic líbit.

Iván a Hadoum je nakonec filmem o rozhodnutí – obětují postavy pro svou lásku svět, který okolo sebe zatím budovaly? Skutečné těžiště filmu se nachází konkrétně u Ivána a jeho volby. Veškerou tíhu povinností a očekávání, pocity závazku a dluhu svým blízkým i nutkání vzdát se sebe sama v jejich prospěch, to vše je vykresleno zcela přesvědčivě.

foto/video: © Mezipatra 2026

Iván a Hadoum
Španělsko / Německo / Belgie. 2026. 100 min
Režie: Ian de la Rosa
Scénář: Ian de la Rosa
Kamera: Beatriz Sastre
Hrají: Silver Chicón, Herminia Loh Moreno, Esperanza Guardado, Nicolás Montoya, Cisco Lara
Produkce: Stefan Schmitz, José Alba, Odile Antonio-Baez, Carlotta Schiavon
Střih: Yannick Leroy
Scénografie: Laia Ateca
Kostýmy: Lourdes Fuentes
Casting: Marichu Sanz