Jan Těšitel: Syrovost Davida vychází z příběhu, zašli jsme daleko

Po úspěšné světové premiéře na 50. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, kde snímek soutěžil v sekci Fórum nezávislých, se celovečerní debut Jana Těšitele bude promítat ve své polské premiéře jako jediný český film na 31.ročníku mezinárodního festivalu ve Varšavě v sekci Discoveries (Objevy).  V této sekci se objeví i další filmy, které sklízely úspěchy na jiných áčkových festivalech, například vítězný film z Karlových Varů Bob s stromy (Bob and the Trees) nebo Země a stín (La Tierra y La Sombra), film oceněný Camerou d’Or na festivalu v Cannes. David vstoupil do českých kin 1.října v distribuci Sugar Division.

David je dvacetiletý mladík s mentálním handicapem zvyklý na jednotvárný život v dusivém ovzduší své rodiny. S přibývajícím věkem si David stále palčivěji uvědomuje své postižení i nenaplněnost života, který žije. Rozhodne se proto zavedené jistoty opustit a vydat se na cestu do Prahy. Ve velkoměstě se jeho z počátku nevinný výlet promění v psychedelickou pouť plnou podivných rozhodnutí, nečekaných situací, sexuálních zážitků i zkušeností, které se pohybují na tenké hranici života a smrti.

Rozhovor s Janem Těšitelem

Kdo z filmových osobností vás nejvíc inspiroval? Co vás vlastně přimělo studovat film?

Kinematografii soustavně sleduji zhruba od roku 1995, takže těch inspirací je obrovské množství. Za všechny mohu jmenovat Gus Van Sant, Jim Jarmusch, Lars von Trier. Když jsem viděl díla těchto autorských osobností, došlo mi, že film má obrovskou sílu a zdaleka nemusí jít nutně jen o příběh.

Jak probíhal konkurz na hlavního představitele Davida? Kolik bylo vůbec uchazečů?

Konkurz v pravém slova smyslu vůbec nebyl. Na to nebyly prostředky. Zkrátka jsem hledal po hereckých školách, protože jsem věděl, že tu postavu bych chtěl dotvořit s hercem. S někým, kdo ovládá své tělo. Patrika Holubáře jsem nakonec objevil na Katedře alternativního divadla na pražské DAMU, takže to zase tak usilovné hledání nebylo. Měl jsem obrovské štěstí.

Jan Těšitel

Jan Těšitel

Finální scéna na jeřábu je jeden dlouhý záběr, jde z toho husí kůže, jsou tam nějaké skryté střihy? Jak se tahle scéna vůbec natáčela?

Ve scéně nejsou žádné skryté střihy a natáčela se tak, že Patrik Holubář vylezl na jeřáb. Ta scéna funguje tak, jak funguje právě proto, že divák cítí tu nepřerušovanou kontinuitu záběru. Je tam s Davidem každou vteřinu. A je to nesnesitelné. Věděl jsem, že pokud by tam byl jediný střih, celé se to rozpadne. Zároveň je třeba říci, že bez Patrika by ten prožitek nikdy nebyl takový. On svou osobností, herectvím a odvahou celou scénu nese na zádech.

Film je hodně syrový, většina scén působí, jako kdyby v nich obyčejní lidé reagovali na postavu Davida, aniž by věděli že jde o herce. Natáčeli se třeba nějaké scény tajně?

Tajně se určitě nenatáčelo. Ovšem na ulici se do záběru občas dostali i normální kolemjdoucí. S tím se muselo počítat, protože jsme si nemohli dovolit mít ulici jen pro sebe. Ale například scény v metru jsou zaplněny komparzisty. Ta syrovost vychází z příběhu a s Patrikem jsme byli ochotni zajít hodně daleko.

Řeknete nám něco o vašich dalších filmových plánech?

Chci dělat filmy s důrazem na herce. Tam cítím, že je moje devíza. V precizní práci s herci a citem pro rytmus scény.

-red-icon_csfd
foto/video: Sugar Division © 2015

David plakát

  1. […] Otras fuentes: Novinky.cz, Kviff.com. Foto 1, foto 2. […]

Comments are closed.

%d blogerům se to líbí: