Kina ještě nejsou mrtvá, Ridley Scott ale možná dělá všechno pro to, aby byla. Martin Mažári a Martin Svoboda tentokrát řeší postapokalyptické Vzhlížet ke hvězdám, dinosaury na předměstské Oak Street, pochmurnou Smrt Robina Hooda, vesmírné lesby, velmi bolestivou sexuální Očistu i překvapivě povedený Insidious. A na závěr se přesunou k drakům.
Finále bojů o Bonda
Mezi probíranými šesti kandidáty roli Jamese Bonda jsou Jacob Elordi a Callum Turner, přičemž ještě před koncem epizody se ukáže, proč si jejich jmény nejsme tak úplně jistí.
První z nich se objevuje ve Vzhlížet ke hvězdám, nové dystopii Ridleyho Scotta, o jejíž existenci podle všeho studio úspěšně utajilo i před lidmi, kteří se filmy živí. Scott je ve svých 88 letech dál obdivuhodně nezastavitelný: studia mu dávají desítky milionů, jeho filmy je nevydělávají zpátky a on už mezitím oznamuje další. Vzhlížet ke hvězdám naštěstí patří k těm lepším. Jacob Elordi se sice jako kandidát na Bonda příliš nepředvede, jeho apatický postapokalyptický tulák ale do překvapivě tichého a kontemplativního filmu zapadá. Máme za sebou tolik sezon Walking Dead či Last of Us, že nás tady už máloco překvapí, Scottovi ale nakonec nejde ani tolik o pandemii jako o schopnost znovu najít lidi kolem sebe a spokojit se s tím, co máme. A také je tam pejsek, o kterého jsme měli pochopitelně větší strach než o celé lidstvo.
Mnohem divočejší podívanou nabízí Konec Oak Street Davida Roberta Mitchella. Kdo po Neutečeš očekával další vznešený elevated horor o rozpadu západní civilizace, dostane místo něj osmdesátkovou spielbergovinu o předměstské rodině přenesené o stovky milionů let do minulosti. Jsou tu dinosauři, rodinná krize, velmi nepříjemné smrti, had v domě a také kopulující diplodokové. Film přeskakuje mezi dětským dobrodružstvím a okamžiky, kterým k eRkovému ratingu schází snad jediná vteřina před střihem, a právě tahle tonální nevyzpytatelnost nás na něm bavila. Jen ta kampaň je další ukázkou „efektu Dovolené v Českém ráji“: když film publiku prodáte jako něco jiného, možná na něj dostanete víc lidí, jen ne nutně ty, kterým by se ve skutečnosti líbil. Za nás ale nejde o OK street, ale Velmi fajn street.
Podstatně méně radosti přináší Smrt Robina Hooda… nebo snad Hughda? Hugh Jackman tu není veselý psanec z lesa, nýbrž zestárlý, násilný, provinilý a vším unavený muž, který se topí v bahně, krvi a sebelítosti. Michael Sarnoski se legendu pokouší demontovat až na kost a ptá se, co když dobrosrdečný lidový hrdina vznikl jen dlouhými staletími tiché pošty. Problém je, že podle jednoho Martina film po rozložení mýtu zapomene ukázat, co pod ním vlastně našel, a podle druhého je to přinejmenším atmosférická zarputilá depka. Shoda panuje hlavně v tom, že se toho během dvou hodin stane tak málo, až film pocitově trvá přibližně tři. Hugh Jackman možná při natáčení slyšel šeptat Oscara. Pokladny kin však šeptají něco jiného.
Hororová a queer sekce
Dekonstrukce pokračuje i v Sexu a smrti v campu Miasma od Jane Schoenbrun, jen tentokrát se rozebírají slashery, jejich nekonečné rebooty i vztah queer publika k žánru, který miluje a zároveň potřebuje kritizovat. Film s Gillian Anderson a Hannah Einbinder je slasher, komentář slasheru, film o natáčení slasheru a možná ještě několik dalších věcí zároveň. Pro někoho fascinující matrjoška, pro jiného manýristická a velmi doslovná intelektuální křeč.
Na podobné vlně se pohybuje i animovaná Princezna Kosmolesba, jejíž největší hodnota možná spočívá právě v tom, že se odmítá za každou cenu vydávat za univerzální podívanou pro všechny. Je absurdní, sebeshazovačná, lesbická a kosmická.
A potom je tu Na jednu noc. Will Gluck přišel s high conceptem Ameriky, kde je mimomanželský sex zakázaný s výjimkou jediné povolené noci, a natočil romantickou komedii, která mezi námi vyvolala zdaleka největší spor měsíce. Jeden v ní viděl vcelku obyčejnou tříhvězdičkovou komedii s funkční ústřední dvojicí. Druhý během ní zažil tak intenzivní fyzický cringe, že uvažoval o vyškrábání vlastních očí a Calluma Turnera by po jeho výkonu nejraději okamžitě vyřadil z bondovského castingu. Když se následně ukázalo, že internet film nenávidí hlavně proto, že jeho absurdní premisa není realistická, nastalo alespoň krátké smíření s lidstvem.
Mnohem klidnější situace panuje kolem Insidious: Jsou mezi námi. Žádná alegorie pádu civilizace, prostě jen duchové, démoni, zubařské nástroje a velmi zručně natočené strašení. Což je někdy přesně to, co člověk potřebuje.
Z nenápadnějších kousků
Mezi nenápadnější srpnové objevy patří Birthday Party, kde Willem Dafoe na středomořském ostrově rozehrává svou vlastní verzi Kmotra. Film inspirovaný Aristotelem Onassisem v zásadě sleduje jen charismaticky odpudivého magnáta, který během narozeninové oslavy manipuluje se svou jedinou dědičkou. Pokud vám tahle věta stačí jako důvod jít do kina, pravděpodobně budete spokojení.
Krátkou zastávku si zaslouží i český Osamělý vlk o stíhači Josefu Františkovi. Dokudrama funguje především jako vlastenecky laděná oslava mimořádného pilota, přesto nezamlčuje ani jeho konflikty s československými autoritami a silnou vazbu na polské letce. Polské publikum pod naším trailerem se tedy může uklidnit: nikdo vám Josefa Františka nekrade.
Všude dobře, tak co doma?
A na konec domů k obrazovkám. Třetí Rod draka je podle nás zatím nejlepší řadou seriálu, případně minimálně tou nejvyrovnanější. George R. R. Martin může dál protestovat proti změnám své předlohy, problém je ale v tom, že Oheň a krev není klasický román, nýbrž fiktivní kronika, kde postava klidně na deset let zmizí s poznámkou, že mezitím „spřádala plány na svém hradě“. Seriál musí slučovat postavy, dopisovat psychologii a vytvářet dramatické oblouky, které na papíře jednoduše nejsou. A Rhaenyřina proměna podle nás rozhodně nepřichází z nuly na sto: třetí série ji systematicky připravuje o jistoty, až se moc, kterou celou dobu považovala za nevyhnutelnou, poprvé začne skutečně vzdalovat. Emma D’Arcy přitom seriál herecky táhnou a před závěrečnou řadou nás děsí hlavně to, kolik příběhu ještě tvůrcům zbývá nacpat do několika hodin. Což je pořád příjemnější problém než zjištění, že další dvě série nemají o čem být.
„Posloucháte Totalfilm Podcast“
Náš podcast najdete ve všech oblíbených podcastových aplikacích, vybrané epizody i na našem YouTube. Kromě rozhovorů s českými i zahraničními tvůrci a herci v něm najdete i audio verze recenzí očekávaných premiér nebo pravidelná shrnutí filmových a televizních novinek.
Tenhle článek čerpá z důvěryhodných externích zdrojů, případně je naším společným dílem. Když se na něčem shodneme, schováme se prostě za redakci. A občas píšeme všichni dohromady. Tohle je jeden z těch případů.
