Novinka režiséra Drewa Goddarda slibovala v trailerech (alespoň atmosférou a náznaky) něco jako tarantinovský feeling. Už na začátku recenze prozradím, že nic takového ve filmu nenajdete. Přes množství nedotažených momentů jde ale o poměrně zábavný film, který by byl pro drtivou většinu diváků mnohem přístupnější, kdyby byl o půl hodiny kratší. Pojďme si říct proč.
Do hotelu přijíždí poměrně dobře prokreslené postavy, a ne všichni jsou tím čím se zdají nebo co proklamují. Černošská zpěvačka, stárnoucí farář, obchodní cestující, cynická mladá žena nebo recepční, údržbář, uklízeč a číšník v jedné osobě. Rozdané karty na začátku nevypadají vůbec špatně. Nápad s hotelem na nevadsko-kalifornské hranici, kdy je část hotelu v jednom státu a část ve druhém skýtá možnost napsat zábavné scény. V každém ze států platí jiné zákony. To naznačuje i úvodní promluva recepčního. Nic z toho ale scénář až do konce filmu nevyužil.
Natahované situace
Zásadní postavou pro finále je Billy Lee v podání Chrise Hemswortha. Místo toho aby předvedl šílenou kreaci sektářského guru, dává herec na odiv své dokonalé tělo. Na to jsme ale spíš zvědaví v Avengers, ne ve filmu tohoto typu. Asi nejzajímavajší postavou celého filmu je soulová zpěvačka v podání Cynthie Erivo. Předvádí ve filmu asi vůbec nejlepší herecký výkon, doprovázený opravdu dech beroucími hudebními čísly. Nezklame ani Jeff Bridges v roli duchovního. Ale to není nic výjimečného, ten je spolehlivý stejně jako to, že ráno vyjde slunce.
Na druhou stranu možná spolehlivější než samotní herci je pro vybudování docela zajímavé atmosféry studiová dekorace samotného hotelu. Její design a nálada, která z plátna čiší.