Zlín soutěžní filmy | Pojedeme k moři – rozhovor s Honzou Maršálem

Režisérský debut Jiřího Mádla Pojedeme k moři bude v neděli dopoledne promítán v rámci zlínského festivalu v Mezinárodní soutěži filmů pro děti a mládež. Festivalové ostruhy už snímek získal na nedávném Finále Plzeň, odkud si odvezl Ledňáčka. Přebíral ho mladý herec Jan Maršál (14), kterého diváci znají ze seriálu Gympl, Comeback, filmu Něžné vlny a konečně jako Harise z Pojedeme k moři.

Jan Maršál (foto: totalfilm.cz)

Jan Maršál (foto: totalfilm.cz)

Honzo, máš za sebou už četné zkušenosti televizní i filmové. Co máš radši?

Nejradši mám asi film. Film je důkladnější, kvalitnější a přesnější. Seriál je časově náročnější, ale většinou to není tak náročné třeba co se týče masek ani hereckých výkonů. Mám pocit, že v seriálu se nemusím nějak zvlášť snažit, jsem tam víc sám za sebe. Jsem přirozený.

Když se začal projekt Pojedeme k moři připravovat, málokdo věřil, že Jiří Mádl zvládne film natočit a ještě takhle dobře. Co ty, jak jsi se na to díval, když tě režisér oslovil?

Já jsem byl hrozně šťastnej. Jirka castoval hrozně moc dětí, v Praze byly dokonce asi čtyři kola. S Jirkou jsem se seznámil. Je mladej a hrozně sympatickej. Rozuměli jsme si. Chápal naše vtipy. Já jsem doufal, že s ním budu moci spolupracovat. Neřešil jsem jestli se to zvládne nebo ne. Ale film se mi po zhlédnutí strašně moc líbil.

Dá se to poznat už v průběhu natáčení, že to dopadne dobře?

Byl to první film natočený na zrcadlovky. Nečekal jsem vůbec nic. Netušil jsem, jak na to lidi zareagují. Námět byl ale super.

Srovnejme Něžné vlny a Pojedeme k moři. Ten štáb se asi hodně lišil?

Něžné vlny byl tak profesionální projekt, že mě to úplně zaskočilo. Měli jsme dokonce i svůj karavan. U Pojedeme k moři to bylo celé takové přátelštější. Rychle jsme se tam blíž poznali, bydleli jsme v jednom hotelu, různě jsme se tam potkávali, chodili společně na večeře. Moc se mi to líbilo. Bylo samozřejmě potřeba mnohem míň lidí. Byly to takové prázdniny.

Ten film má poměrně těžké téma. Ze začátku to tak nevypadá, ale ke konci ta atmosféra začíná houstnout. Někteří recenzenti tvrdí, že to není film pro děti. Co myslíš ty?

Myslím, že je to film pro děti. Děti musí vědět, že to i takhle funguje. Děti to jsou schopny pochopit, i když si to někdy rodiče nemyslí. Děti chápou někdy mnohem víc a i o tom je tenhle film. A i proto se mi tak líbí.

Co kolega Petr Šimčák? Ty už toho máš za sebou víc, ale jak si natáčení užíval on?

Péťa Šimčák si to užíval moc. Herecké zkušenosti už měl, v Brně hraje v divadle. Natáčení ho bavilo, taky si sedl s Jirkou. Všichni jsme si to natáčení užívali.

Petr Šimčák a Jan Maršál ve filmu Pojedeme k moři (foto: Falcon)

Petr Šimčák a Jan Maršál ve filmu Pojedeme k moři (foto: Falcon)

Z Finále Plzeň jste si pro film odvezli Ledňáčka. V neděli soutěžíte ve Zlíně. Jaké má film šance?

Věřím že vyhrajeme. Ze Zlatého Ledňáčka jsem byl hrozně šťastný. Doufám, že i tady vyhrajeme cenu a že se o filmu díky tomu bude dál mluvit.

Jak moc je pro tebe důležité vidět reakce diváků přímo v sále, když jsi přítomen na projekci?

Sleduju u čeho se směje jedno publikum a u čeho druhé. Reakce jsou podobné, někdy reagují na jiné věci, ale v jednu chvíli brečí úplně všichni…

Jan Maršál na festivalu Zlín (foto: totalfilm.cz)

Jan Maršál na festivalu Zlín (foto: totalfilm.cz)

Jak se dá herecká práce teenagera skloubit se školou a koníčky?

Řeknu to přímo – nedá se to skloubit nijak. Musím dělat ústupky všude. Měnit natáčecí dny, vypouštět tréninky a fotbalové zápasy, což je pro mě velká ztráta. Ve škole není lehké dohánět chybějící látku. Je to těžké, ale stojí to za to.

Jak reagují spolužáci?

Spolužáci si zvykli. Berou mě jako normálního člověka. Já taky jsem normální člověk, mám průměrný známky. Necítím se nijak výjimečně. Samozřejmě je to super být trochu známější. Ale moji spolužáci to berou úplně normálně.

Co plánuješ do budoucna?

Sice hraju, ale do budoucna bych hercem asi být nechtěl. Chtěl bych se živit fotbalem. Je to sice strašně těžký, ale fotbal je taková moje láska a kdybych se stal fotbalistou, bylo by to nejideálnější. Láká mě i architektura, ale nezvládám matematiku.

Vraťme se nakonec k filmu Pojedeme k moři. Kdybys měl diváky, kteří film ještě neviděli pozvat na film do kina, na co bys je nalákal?

Na silné přátelství mezi kamarády a silné téma, které na konci překvapí a ne jednou. A ne vždycky úplně příjemně.

připravil: MS, totalfilm.cz
foto/video: Totalfilm.cz / Falcon © 2013, 2014

Napište nám co si myslíte

Nebojte, Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

%d blogerům se to líbí: