Existence festivalu animovaného filmu se v Česku rychle stala tradicí, která už nejspíš jeho návštěvníkům připadá samozřejmá. Anifilm je ale vlastně docela mladá akce – svou existenci započal až v tomto století, přičemž dnešní pětadvacetileté výročí sahá do doby, kdy se ještě jmenoval jinak, nekonal se v Liberci a nejednalo se o mezinárodní akci. Jeho povýšení na pevnou tradici české festivalové scény je důkazem nejen odhodlání pořadatelů, ale i rostoucího postavení české animátorské tvorby jako celku.
Kolik Anifilmů se sem vejde?
Začalo to v Třeboni, i když tehdy ještě ne pod názvem Anifilm. Přehlídku národní animace Anifest odstartovali organizátoři v malebném jihočeském městě roku 2002 v ještě skromném, lokálním měřítku. Mezi první vítěze patřila stálice tuzemské animace Michaela Pavlátová a za studentský film byl oceněn brzy rovněž stěžejní Aurel Klimt. Už další rok se ale sjeli hosté z celého světa a sošky si odvezli Portugalci, Japonci i Poláci. Mezinárodní festival byl na světě!
Pak panoval v třeboňském kraji mír a klid, než se akce roku 2009 rozdělila na dvě poloviny, z nichž jedna se konala v severočeských Teplicích. Tyto dvě části se nadále zcela emancipovaly a mezi lety 2010 a 2013 probíhaly dvě paralelní akce. V Teplicích nadále Anifest, v Třeboni Anifilm. A jakkoliv se možná říká, že „když dva dělají totéž, není to totéž“, v praxi se ukázalo, že mít de facto dva festivaly animace s podobnou strategií, dobou konání a identitou je zmatečné a nevyhovující jak z domácího, tak z mezinárodního hlediska. Komu se chce věčně přetahovat o hostsvo i publikum?
Důvody, proč k rozdělení došlo a proč bylo najednou obtížné se domluvit na společném postupu, se po patnácti letech jeví už nepodstatně. Rozhodně při pohledu zvenčí. Dobová nálada však podle všeho nebyla z nejpříjemnějších. Důležité je, že se organizátoři nakonec shodli a akci opět sjednotili v domácí Třeboni, kde nadále pokračovala pod novým názvem Anifilm.
Poslední přesun, fakt!
Nový status quo ale nevydržel navždy. Festival, hlavně z kapacitních důvodů, začal vymýšlet, co si počít s krásnou, ale ne zcela kinematograficky vybavenou Třeboní. Pořadatelé už si ale dali velký pozor, aby akci nerozpůlili vedví, raději tedy hledali nové místo pro festival jako celek. Tím se nakonec stal Liberec, město víc než desetkrát větší než Třeboň, a tedy nevyhnutelně připravenější na začlenění mezinárodního festivalu.
V Liberci se festival koná od roku 2020 a zdá se, že v této inkarnaci našel pevnou půdu pod nohama a příležitost upevnit svou pozici na lokální i mezinárodní rovině. V Česku to vzhledem k malému národnímu trhu nebude mít lokalizovaná tvorba nikdy snadné, přesto je víc než jasné, že například animátorské oddělení na FAMU patří k nejvíce reprezentativním katedrám naší přední filmové školy. A stejně jako dokumentaristé mají svou Jihlavu, animátoři si zaslouží ustálené místo, kde se mohou sejít a sdílet svou tvorbu.
Pořadatelé dělají vše pro to, aby byli otevření všem odvětvím, do nichž animace zasahuje. Zahrnují tedy nejen tradiční filmy, ale i hudební videoklipy, jež jsou často prostorem pro nejdivočejší experiment. Ale také videohry, v nichž nalézají mnozí animátoři uplatnění. Pevnou součástí festivalu stala už i virtuální realita, a to přestože stále čekáme na to, jestli se z niche gimmicku stane živoucí platformou. Nedávný krach Zuckerbergova metaversu naznačuje, že spíš ne, to ale neznamená, že nejde o unikátní kontext, v němž se s animací setkat. Samozřejmostí je vstřícnost vůči všem technikám od ruční kresby přes loutku až k počítačově generovanému obrazu. Užívání AI bude jistě jednou z nosných otázek následujících ročníků.
Místo, kde se najít
Od roku 2014 se jednotlivé ročníky halí do specifických témat. Může to být oslava některé národní animace, pocty už se dočkalo Švédsko či Japonsko. Ale i žánry jako komedie nebo loňské sci-fi. Tématem letošního roku jsou Mýty a legendy, především díky účasti irského studia Cartoon Saloon a jeho vyslance, animátora Andrzeje Radky. Ten uvede nejen na Oscara nominované Vlkochodce, které by měli patřit k povinným zastávkám pro všechny, kdo je v programu stihnou, ale i výstavu k tomuto snímku.
Cartoon Saloonu se podařilo najít způsob, jak svou lokální identitu uplatnit v mezinárodním měřítku, což je něco, z čeho si může vzít ponaučení celá česká animace – řešením animátorské komerční nejistoty není produkce zaměnitelných filmů konkurujících americkým blockbusterům, ale naopak zdůraznění své unikátnosti stylem i vyprávěním. Anifilm je místem, kde mohou tvůrci a spolu s nimi publikum objevovat možnosti animace a hledat nové cesty. My jsme rádi u toho a letos tak stejně jako každý rok tu tedy můžete sledovat naše zprávy z festivalu.
Absolvent žurnalistiky na FSV Univerzity Karlovy a filmový publicista prověřený několika médii. Spíš než číselné hodnocení u filmu rád hledá a nabízí cesty, jak jej číst. Každý snímek podle něj má hodnotu v rámci svých vlastních pravidel.
foto/video: © Anifilm 2026
