Sto let od narození Lídy Baarové – tragický osud ji vyhnal z vlasti

V neděli 7. září uplynulo 100 let od narození legendární herečky Lídy Baarové. Tragický osud údajně nejkrásnější české herečky zaujal režiséra Filipa Renče, který už několik let připravuje film o osudech této ženy. Pro jedny byla jednoduše kolaborantkou, pro druhé osudem těžce zkoušenou ženou.

Lída Baarová se narodila 7. 9. 1914 jako Ludmila Babková do rodiny pražského úředníka. V roce 1921 se narodila její sestra, kterou známe také jako herečku, pod jménem Zorka Janů. I ona měla tragický osud. Po válce, když ji kvůli sestře Lídě vyhodili z divadla a znemožnili jí pracovat, spáchala sebevraždu skokem z okna rodinné vily. Ale zpět k Lídě a událostem, jež předznamenaly skok její  mladší sestry.

Lída studovala konzervatoř a už při studiích začala filmovat. V roce 1931 se po boku Vlasty Buriana objevila ve filmu Lelíček ve službách Sherlocka Holmese. Díky filmu se seznámila s režisérem Karlem Lamačem, který byl prvním z její dlouhé řady milostných dobrodružství. V té době se o ní pokoušel i Vlasta Burian nebo Hugo Haas, nutno dodat, že oba neúspěšně. V roce 1934 získala Baarová smlouvu se společností UFA, tehdejším evropským Hollywoodem.
Po boku Gustava Fröhlicha, velké německé hvězdy, hrála hlavní roli ve filmu Barkarola. S Fröhlichem poté začala chodit. Při natáčení se ale seznámila ještě s jedním významným mužem. Na plac se přišel podívat sám Adolf Hitler, který herečku pozval na čaj. Údajně mu připomínala jeho nevlastní neteř. Pozvání tehdy nebylo možné odmítnout, i kdyby herečka  sama chtěla. V té době  dostala nabídku od americké společnosti MGM na sedmiletou smlouvu v Hollywoodu. Kdyby ji přijala, zřejmě by vše dopadlo úplně jinak a rozhodně ne tak tragicky. Lída ale nabídku nepřijala a po Hitlerovi si jí všiml ministr propagandy Joseph Goebbels. Ve svých pamětech hovoří Baarová o vynuceném vztahu. Pravdou je, že žila a natáčela v Německu a ministr propagandy měl pod palcem i filmovou tvorbu. Těžko se šlo vyhnout styku s ním a Goebbels byl navíc znám tím, že co chtěl také dostal. O jejich vztahu se přes Goebbelsovu opatrnost stejně vědělo. Došlo to tak daleko, že mu přítrž udělal sám Hitler na popud Goebbelsovy manželky. Lída Baarová dostala zákaz točit v Německu a na začátku války se vrátila do Československa. Vztah s Goebbelsem tedy proběhl před začátkem války. V jejím průběhu už herečka styky s nacisty neudržovala. To po válce uznal i lidový soud, který narozdíl od Adiny Mandlové Baarovou osvobodil. Stigma kolaborujicí herečky na ní ale zůstalo až do smrti.

Po válce se ještě dvakrát provdala. Vzala si loutkáře Jana Kopeckého a po emigraci rakouského lékaře Kurta Lundwalla. Po válce dokonce točila s Federicem Fellinim (Darmošlapové), ve filmové kariéře pokračovala úspěšně i ve Španělsku, kde ji v roce 1957 ukončila. Po přestěhování do Rakouska hrála už jen v divadle a objevila se i v televizi.

Lída Baarová zemřela 27. října 2000 v Salzburgu. Nikdo do její smrti ani po ní nikdy nepředložil sebemenší důkaz o její spolupráci s nacisty. Přesto na ni někteří stále nahlíží jako symbol kolaborace.

Nejlépe zpracovanou knihu o Baarové napsal Stanislav Motl. Jmenuje se Lída Baarová a Joseph Goebbels. Obsahuje množství archivních materiálů, ověřených informací a zároveň je velmi čtivá.
Ke stoletému výročí narození herečky připravila speciální sérii pořadů i Česká televize.
Velkofilm v mezinárodní koprodukci chystá Filip Renč podle scénáře Ivana Hubače. K realizaci by mělo dojít v roce 2015.

AC, totalfilm.cz
foto: archiv