Recenze | Hra – Poslední díl Nevinných lží je tak drsný, že ho ČT musela místy rozrastrovat

Premiérový a závěrečný díl druhé řady cyklu Nevinných lží nazvaný Hra je místy tak drsný, že se Česká televize rozhodla na několika místech rozrastrovat obraz. Televizi podle slov programového ředitele Milana Fridricha záleží na tom, aby dnešní díl mohly s rodiči sledovat i jejich děti. Na několika místech ve filmu se totiž vyskytují scény, které by se ve vysílání před 22 hodinou asi neměly objevit. Z toho důvodu se ČT odhodlala k tomuto kroku.
Ve filmu Hra se hranice mezi virtuálním a reálným světem v podstatě stírá, což má pro jednu z protagonistek příběhu fatální následky. Tou je patnáctiletá dívka, která se stane obětí počítačové hry a lidí, kteří ji vytvořili.

Nevinné lži – Hra (foto: ČT)

Anička vnímala virtuální svět pouze jako neškodnou hru. Vytvořila si virtuální postavu. Tu ale jiní avataři, za nimiž ovšem stáli skuteční lidé, zneužili způsobem, který byl pro mladou dívku impulsem k sebevraždě. Hned na začátku se tedy na pozadí tragické události prolne realita s uměle vytvořeným světem, jehož existence se stává přirozenou součástí emotivně vyhroceného děje. Matouš, otec zesnulé Aničky ve výborném hereckém podání O. Vetchého, pátrá prostřednictvím počítačové hry po možném pachateli více méně na vlastní pěst. Hledá skutečnou identitu virtuální postavy, která ho připravila o dceru.

Nevinné lži – Hra (foto: ČT)

Jeho žena Marie v podání L. Krobotové je znovu těhotná. Matouš tedy vše činí za jejími zády a bez pomoci policie. Ta totiž nemá v ruce prakticky žádný zákonný nástroj, jak pachatele potrestat nebo ho pohnat k soudu za to, že způsobí prostřednictvím své virtuální postavy smrt dívky. Navíc ani na to nemá žádný přímý důkaz. Pro otce je to pořádný díl bezmoci proti počítačovým „pirátům“ neřku-li grázlům, kteří vůbec neřeší možné následky svého konání. Matouš to ví, chce znát identitu „vraha“ a poté, co se ji dozví, je rozhodnutý vzít zákon do své ruky. Marie na to ale přijde a snaží se prchlivého Matouše již jednou pro napadení trestaného, od pátrání odradit. Zde je třeba říct, že v partiích vzájemné konfrontace rodičů, kteří se musí vyrovnat se ztrátou potomka, je příběh emotivně nejsilnější, a to mj. i díky výborně napsaným dialogům, umožňující hercům podat přesvědčivé výkony.

Nevinné lži – Hra (foto: ČT)

Příběh vrcholí narozením dítěte, které Matouše odradí odkrýt identitu virtuálního a zároveň reálného pachatele. Stačilo při tom už jen jedno kliknutí na počítači. Jaké by to zjištění ale vyvolalo následky? Udržel by se a neuskutečnil něco, co by jej poslalo do vězení? Najednou má Matouš pravdu na dosah, ale rozhodne se před ní zavřít oči. Nejen kvůli své ženě a kvůli svému narozenému dítěti. Také kvůli sobě, aby mohl dál žít v jejich blízkosti, bez nutkání se pomstít.

Nevinné lži – Hra (foto: ČT)

Slabinou této epizody je trochu chaotický začátek. Některé zásadní skutečnosti pro další odvíjení děje klíčově, jsou v rychlém sledu událostí málo zdůrazněné. Stačí malá nepozornost a neporozumíme plynutí děje a motivaci jednání postav. Divákovi může velmi snadno uniknout to zásadní – příčinná souvislost mezi sebevraždou Aničky a pachatelem, který její virtuální postavu vystavil něčemu, co ona sama nedokázala unést. To jak se prolíná svět virtuální s reálným, je v zásadě v pořádku. Vizuálně to působí dobře a zároveň to není samoúčelné. Vždy to nějak výrazným způsobem odkrývá v jádru kriminální zápletku.

Ondřej Vetchý o filmu:
„Musím říct, že moje postava z naší epizody Hra patřila k těm, které mi zasáhly tělo, srdce, mozek i duši. Kdybychom točili o něco déle, měl bych asi velké problémy. Těžko jsem se z toho vyvlékal. Příběh je o alternativním světě, který vytváří v dětech iluzi, že je hezčí, atraktivnější a skutečnější než ten, který žijí v reálném světě se svými rodiči, a který je plný všednosti a nudy. Utíkají se do tohoto alternativního světa, jehož „realita“ jim trvale mění kvalitu života tam venku. Moje děti a děti mých kamarádů jsou masivně integrovány v tabletech a počítačích. Obávám se, že je to celospolečenský problém, jehož důsledky nás ve velké míře teprve čekají. Protože, až nás dostihnou a my nebudeme připraveni, polezou nám oči z důlků. Diváci budou možná vyděšeni, ale jsem si jist, že je nezbytné pojmenovat věci tak, jak jsou.“

Nevinné lži – Hra (foto: ČT)

Její pozvolné rozplétání dává příběhu potřebnou dávku napětí a z divácké perspektivy velký díl očekávání, jak to celé dopadne. Na druhou stranu se pohybujeme převážně v interiérech chvílemi od jednoho monitoru ke druhému, aniž by byla pozornost odkloněna jinam. Ne že by to bylo skladbou a obsahem děje monotónní, ale divácky vyčerpávající trochu ano.[toggle title=“Spoiler – rozkliknout pro přečtení“] Každopádně vše je jinak dotaženo do konce. Matouš ve svém pátrání dojde téměř k cíli, byť před ním z výše zmíněných a pochopitelných důvodů uhne. Marie porodí zdravé dítě a po etapě trápení a udržování Aniččina pokoje má vidinu smysluplné existence. A „pachatel,“ jehož divák na rozdíl od Matouše pozná, dostane přičiněním své bývalé dívky byť jen verbální a nedostatečnou, ale ve výsledku přece jen nějak účinnou lekci. [/toggle]Závěrem nelze nezmínit finální repliku příběhu. Ta dá komorní poloze odvíjeného děje další cenný lehce poetický rozměr, odkazující k bezelstnosti a k důvěřivosti mladé dívky, která je zde zřejmým mementem, varováním, přímo adresovaným potencionálním divákům.

Jan Jurek, totalfilm.cz

Nevinné lži II. – Hra
Alternativní název: Gamemaster
Premiéra: 9. listopadu 2014 – 20:00 ČT1
Drama, TV, ČT
Režie: Peter Bebjak
Scénář: Eugen Liška
Hrají: O. Vetchý, L. Krobotová, J. Hájek, M. Trnavský, J. Matoušková, A. Jastraban a další