Recenze | Táhni do pekel je solidní podívaná s mnoha slabinami

Sociální drama, tak jak ho podává Jean-Charles Hue, stojí především na jeho pozorovacím talentu. Snaha o zachycení reality „života na hraně“ je ale nadřazená všemu ostatnímu. Na film střihu Táhni do pekel dostanete náladu možná tak jednou do roka. Není v něm jediný úsměvný moment a taky nic, co by vás přimělo otevřít pusu dokořán.

Táhni do pekel (foto: Artcam)

Táhni do pekel (foto: Artcam)

Nejstarší bratr (Fred) se vrátil z vězení a má tendenci ukázat svým kočovným sourozencům, že se o ně dokáže postarat. Popravdě, vždycky je fajn, když si u podobné tématiky můžete říct: Dokument to není, ale skoro. Bohužel to s sebou nese i očekávanou přidanou hodnotu, která udělá z nezávislého pohledu silný zážitek – nabídne něco navíc. Bohužel, snímek Táhni do pekel se tomu buď vyhýbá, nebo se mu to nedaří. Těžko posoudit. Možná by stačilo víc odtajnit myšlenky hlavních protagonistů. Slyšet, co si skutečně myslí, když se mezi sebou zrovna nedohadují a nechvástají. Silná vazba na rodinu – to je to jediné, oč tu běží.

Táhni do pekel (foto: Artcam)

Táhni do pekel (foto: Artcam)

Skoro by se tak nabízelo říct, že francouzský režisér si prostě vybral pár týpků z jedné chudinské osady, chvíli je v ní natáčel a pak se jich zeptal, co tak obvykle dělají po nocích. No jistě, kradou, aby se uživili. V tomhle ohledu ale nabízí Hue solidní podívanou, protože se s prostředím skvěle sžil. Všechny dialogy a roztržky natáčí autenticky, zkrátka jak mu přijdou pod ruku (ale s citem). Dochází tak ke klasickým konfrontacím. Ty nejběžnější a nejobyčejnější životní potřeby versus víra, morální hodnoty, ale i stará dobrá pověrčivost.

V čem je pak hlavní slabina? Právě ta nefalšovanost si vybírá svou daň. Spousta postav a dějových zvratů na malém prostoru? V tom se divák špatně orientuje. Natočit přehledně několikaminutovou scénu na jednom místě, kde přes sebe páté přes deváté huláká půltuctu chlapů, je umění. Po hříchu se to v průběhu filmu podaří jen párkrát.

Táhni do pekel (foto: Artcam)

Táhni do pekel (foto: Artcam)

Z hlediska filmového zážitku chybí také pořádně intenzivní, zapamatovatelná scéna. Když se při loupeži bratři dostanou do problému s policií, ukáže se Fred v nepochopitelně gangsterském stylu: „My jsme lovci, ne oni“. Tahle vložka (několikrát opakovaná) působí dost samoúčelně, ostatně jako všechna ostatní Fredova moudra. Podle tohoto vzoru se dá dedukovat, že filmaři (obecně) neznázorňují realitu okraje společnosti, ale ta už se naopak projektuje v nich a  jejich béčkových kusech.
Nicméně Táhni do pekel přesto žádným béčkem není. 

  • Režie - 60%
    60
  • Scénář - 50%
    50
  • Herci - 40%
    40
  • Kamera - 70%
    70

Táhni do pekel (Francie, 2014)

Táhni do pekel je pohled nezávislého filmaře na strasti života bez nadějných vyhlídek. Neatraktivní děj způsobí, že si sem tam zívnete. Odstup od postav je ale horší. Protože o čem jiném než o té rodině to mělo být?

55 %
Jaroslav Kejzlar, totalfilm.czicon_csfd
foto/video: Artcam © 2015
Film je k dispozici také legálně na VOD. Více informací najdete na:
https://media.alza.cz/tahni-do-pekel-d2413459.htm nebo http://voyo.nova.cz/product/filmy/45464-tahni-do-pekel

Táhni do pekel
Mange tes morts
Drama
Francie, 2014, 94 min
Premiéra: 2. 4. 2015 Artcam
K dispozici také na Alza media nebo Voyo

Režie: Jean-Charles Hue
Scénář: Jean-Charles Hue, Salvatore Lista
Kamera: Jonathan Ricquebourg
Hudba: Vincent-Marie Bouvot
Hrají: Frédéric Dorkel, Jason François, Michael Dauber, Moïse Dorkel, Philippe Martin, Joseph ‘Jo’ Dorkel, Violette Dorkel


táhni do pekel plakát

Napište nám co si myslíte

Nebojte, Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

%d blogerům se to líbí: