Dobývání vesmíru ve slavných sci-fi filmech (přehled)

Snad každý by chtěl znát budoucnost – ať už svou nebo celého lidstva. Proto není divu, že sci-fi filmy jsou tolik populární. Jaké z nich jsou ale ty nejslavnější? Ve sci-fi se vyskytuje množství podžánrů, tak dnes vybereme ten asi nejvíc fascinující z nich: Zde jsou ty nejslavnější filmy či seriály, které se věnují  dobývání vesmíru a případnému kontaktu s jinými civilizacemi!

Cesta na Měsíc (1902)

První sci-fi film v dějinách má stopáž jen asi 16 minut – dnes už jsou podobně dlouhé i teleshoppingové bloky, ale v době, kdy Cesta na Měsíc vznikla, byl takto dlouhý snímek chápán jako v podstatě celovečerní. Cesta lidí na Měsíc a setkání s Měsíčňany jsou zobrazeny pomocí triků a kulis, které současnému divákovi jistě přijdou naivní, ale v dějinách kinematografie znamenal tento film obrovský milník. Ostatně záběr, kdy přistávající raketa zasáhne “Měsíc” do oka, patří k nejznámějším scénám ve filmové historii. Zajímavostí je, že v roce 1913 se tvůrce filmu Georges Méliès rozhodl všechny kopie filmu zničit – údajně kvůli tomu, že řada filmařů jeho postupy napodobovala. Dlouho se věřilo, že se zachovala jedna jediná kopie filmu. V roce 1993 ale byla objevena i ručně kolorovaná verze a v roce 2003 byla nalezena další kompletní kopie, která obsahovala i závěrečnou scénu, do té doby považovanou za ztracenou.

Ikarie XB-1 (1963)

I českoslovenští filmaři přispěli do světové pokladnice sci-fi uznávaným dílem;  Ikarie XB-1 režiséra Jindřich Poláka se objevuje i v různých zahraničních přehledech významných sci-fi filmů. Samotný  příběh vesmírné lodi, pátrající po jiných civilizacích, je v i celosvětovém měřítku výjimečný především tím, že spíše než možnému násilnému střetu s inteligentní mimozemskou rasou  se věnuje popisu “všedního” života lidí v budoucnosti a následně i jejich opatrnému zkoumání neznámého. Film se měl původně točit na barevný materiál, ale kvůli finanční náročnosti z tohoto plánu sešlo. Ostatně i tak měla Ikarie XB-1 na svou dobu astronomický (jak jinak, u vesmírného dramatu) rozpočet 6 milionů Kčs.

Ikarie XB-1

Ikarie XB-1

Star Trek – seriál (1966)

Vesmírná loď Enterprise putuje za hledáním nových civilizací a její posádka se pouští do míst, kam dosud člověk nevkročil… Z dnešního pohledu je seriál dějově, herecky i výpravou opravdu slabý. Velký počet dílů seriálu se odehrává podle jedné šablony: Loď Enterprise objeví planetu s novou formou života, proběhne konflikt a posádka Enterprise zvítězí. Navzdory všem nedostatkům se ale ze seriálu zrodil kult, který dodnes přitahuje nové a nové generace fanoušků – značku Star Trek nesou filmy, další řady seriálů i počítačové hry. Ikonické postavy, jimiž jsou hlavně kapitán James Tiberius Kirk nebo pan Spock, navíc prorostly do kulturního povědomí tak silně, že jsou citovány i v řadě jiných filmových či televizních děl, díky čemuž je znají i lidé, kteří se o sci-fi jinak nezajímají.

Star Trek

Star Trek

2001: Vesmírná odysea (1968)

Objev záhadného mimozemského monolitu na Měsíci, cesta za cizí a neznámou civilizací, vzbouřený palubní počítač… Podle některých je Odysea, kterou označují za filmovou filozofickou operu, vizuálně i atmosféricky dokonalou nadčasovou klasikou a jedním z nejdůležitějších filmů všech dob. Odpůrci filmu jej naopak označují za natahovanou nudu. Názor nechť si každý udělá sám, pomalejší tempo vyprávění opravdu nebude vyhovovat publiku, zvyklému na akční blockbustery. Na druhou stranu scéna, kde vesmírné lodi “tančí” na klasickou hudbu, se určitě nedá zapomenout! Vyznavači spikleneckých teorií jsou navíc  nadšeni z toho, že palubní počítač nese jméno HAL – a pokud každé z těchto písmen posuneme v abecedě o jedno místo, získáme značku IBM. Je to náhoda?

Hvězdné války (1977)

Začátek ságy George Lucase, jejíž popularita se stejně jako v případě Star Treku stala fenomenální a projevila se v (také stejně jako v případě Star Treku) několika pokračováními, seriály či fanouškovskými díly. Bez ohledu na to, zda jste příznivci sci-fi či ne, nelze Hvězdným válkám upřít především obrovskou propracovanost celého jejich vesmíru a velké množství ras a postav – i když kromě všeobecně oblíbených hrdinů se objevili i tací, které si nezamiloval snad vůbec nikdo (stačí si vzpomenout na otravného Jar-Jar Binkse).  A ještě jeden unikát se k Hvězdným válkám váže: Není mnoho jiných klasických děl, jejichž tvůrci by film, jímž to všechno začalo, označili za IV. epizodu ságy! Došlo tak k paradoxní situaci, kdy I. epizoda je ve skutečnosti natočena o více než dvacet let po IV. epizodě. Ale i to zkrátka ke světu Star Wars patří!

Vetřelec (1979)

Posádka kosmické dopravní lodi Nostromo, která míří z obchodních cest zpět na Zemi, je palubním počítačem předčasně probuzena ze spánku – a po návštěvě na neznámé planetě začíná boj o přežití se smrtícím Vetřelcem. Podle řady odborníků je Vetřelec nejděsivějším sci-fi všech dob a koncentrátem čiré hrůzy; zároveň i jedním z prvních filmů, kdy se na plátně objevila skutečná žena – hrdinka, nezapadající do hollywoodských klišé. Další pokračování Vetřelce oscilovala od akčního filmu až po takřka existenciální drama, ale za vysloveně nepovedené jistě žádné z nich považovat nelze. To už nelze tak jednoznačně říci o filmové řadě Vetřelec vs. Predátor – ale i ta si své publikum našla, byť děsivou poetiku původního Vetřelce v ní rozhodně nenajdete.

Loď Nostromo z filmu Vetřelec

Loď Nostromo z filmu Vetřelec

Hvězdná pěchota (1997)

Má “béčková” Hvězdná pěchota v tomto přehledu legendárních sci-fi místo? Myslíme, že ano! Paul Verhoeven nám naservíroval originální směs brutálních bitev na cizí planetě, vesmírných manévrů, lehké erotiky, milostné zápletky jako ze seriálu Beverly Hills – a to vše v kulisách poněkud fašistické společnosti, kdy občanská práva nejsou samozřejmostí, ale výsadou, udělovanou jen za službu systému. Hvězdné pěchotě mnozí nemohou přijít na chuť: Vadí jim odklon od knižní předlohy Roberta A. Heinlena, toporné herectví hlavních hrdinů i vizuální estetika odkazující na hitlerovskou Třetí říši, ale přesto si film vydobyl kultovní pozici. Následující pokračování či animovaný seriál ovšem již takového úspěchu ani zdaleka nedosáhly.

Hvězdná pěchota

Hvězdná pěchota

Sunshine (2007)

Slunce vyhasíná a jedinou spásou Země je vyslat k němu loď, která na Slunce svrhne nukleární nálož a “probudí” jej k další činnosti. Mise Ikarus 1, kterou lidé s tímto úkolem vyslali, selhala, a tak je budoucnost lidstva na bedrech posádky lodi Ikarus 2. Ta se ale po mnoha měsících cesty setkává právě se svou záhadně zmizelou předchůdkyní – a dají se do pohybu události, které můžou znamenat konec života na naší planetě… Velkolepá a efektní sci-fi podívaná je dílem Dannyho Boyla – a úspěch filmu je dán i tím, že Boyle odmítal různé návrhy producentů na vylepšení děje (například aby film kvůli “lepšímu emočnímu přijetí”obsahoval i početné scény ze Země, podobně jako např. snímek Armageddon). Různí odborníci a “odborníci” vytýkají Sunshine množství technických nesmyslů, a to i přesto, že na filmu se podílela i řada renomovaných vědeckých poradců.

Sunshine

Sunshine

Avatar (2009)

Ve filmových zpracováních střetu lidstva s mimozemskou rasou většinou bývají lidé těmi napadenými a hrdinně se bránícími, ale James Cameron toto klišé v Avatarovi ukončil. A vyplatilo se mu to: Příběh o tom, kterak zvláštní modrá rasa Na’vi z měsíce Pandora hájí svůj svět před lidskými nájezdníky, toužícími po zdejším nerostném bohatství,  se stal celosvětovým hitem. Samozřejmě, kromě příběhu mohla za úspěch Avatara i rozsáhlá kampaň, nevídaná porce efektních trikových scén a vůbec celá technologická úroveň snímku. Díky všem těmto faktorům se tak Avatar vyhoupl na první místo v tabulce nejvýdělečnějších filmů všech dob – již vydělal na 2,8 miliardy dolarů a sesadil tak doposud neotřesitelný Titanic (ten nasbíral 2,1 miliardy dolarů)

Avatar

Avatar

Interstellar (2014)

I nejnovější z filmů v tomto žebříčku vychází ze situace, že kvůli klimatickým změnám na Zemi je lidstvo v ohrožení a hrozí zánik civilizace. Skupina výzkumníků se proto vydává na nejdůležitější cestu v lidských dějinách, jejímž cílem je opustit naši galaxii a najít pro lidstvo nový domov mezi hvězdami. Více prozrazovat nebudeme, možná ještě pořád jsou mezi vámi ti, kdo Interstellar neviděli… Režisér Christopher Nolan každopádně splnil, co od něj jeho fanoušci očekávali, a spolu s Matthewem McConaugheyem v hlavní roli vytvořili dokonalou vesmírnou podívanou.  A ačkoliv Interstellar obsahuje obrovské množství triků (některé zdroje uvádějí, že ve filmu je 800 TB dat trikově zpracovaných scén), Nolan ani jednou při natáčení nepoužil klasické zelené plátno.

připravil: Jaroslav Sauer
foto: archiv, Warner Bros., Paramount, 20th Century Fox

%d blogerům se to líbí: