Recenze | Jason Bourne vykrádá sám sebe, ale pořád je na co se dívat

Nekonečný přísun pokračování a nastavování prověřených sérií pokračuje. Nevyhnul se ani Jasonu Bournovi, svého času špičce akčního žánru. Dokázal se nejnovější přírůstek vyrovnat svým starším bratříčkům?

Bohužel ne. A to i přes stejný tvůrčí tým, opepřený Oscarem oceněnou Alici Vikander. U její postavy se hned zastavíme. Prostřednictvím tohoto charakteru, mladé hackerky pracující pro CIA, nabídne film jediné osvěžení. Její postava je nestálá, vůbec nevíte co má za lubem a působí zde jako kousek tajemna, které působí na více frontách. I tak ji nemine pár scénáristických kiksů či berliček, které nového Bourna neustále sráží ze špičky.

Bourne totiž jede neuvěřitelně na jistotu. Je to pořád ta samá zápletka, bohužel se slabším příběhem. Otevírá dějové linky z předešlých dílů, které byly uzavřené, a lehce rozdrobuje ucelenost staré trilogie. Působí tak jako nastavovaná kaše. Samozřejmě, nový příběh působí celistvě a všechny naťuklé dějové linky dokončí a vysvětlí, je to ale pořád jen doplněk něčeho, co už jsme dávno viděli. Pátý Bourne pak působí jen jako pouhý doslov a novou zápletku vůbec nerozjede. Chybí tu lehkost minulých dílů, kdy všechno rychle odsýpalo a ani jste nestačili dýchat. Teď už tu pár hluchých míst je, lokacemi se zběsile přeskakuje a scénář nabídne pár docela stupidních situací a chování postav.

I tak vás ale Greengrass udržuje neustále v napětí. Atmosféru tvoří nejen zběsilý střih, ale také pro Greengrasse typická reportážní kamera, která působila občas nuceně. Může za to pravděpodobně změna kameramana, Bourna už netočí Oliver Wood, ale Barry Ackroyd. Toho si Greengrass oblíbil z natáčení Kapitána Phillipse, kde „dokumentární“ kamera byla také, ovšem nastíněný tón Bournovských filmů se mu úplně napodobit nepodařilo. To je ale jen kosmetická chybička, i tak je kamera skvělá.

Jednou z brilantně natočených částí filmu jsou revoluční boje v Řecku. Tahle část je vypiplaná k dokonalosti, má spád, zvraty a skvěle budované napětí. V podobném duchu se odvíjí i další akční scény, kterých je ve filmu dostatek. S těmi Greengrass vůbec nemá problém, vše působí velmi uvěřitelně. Souboje vás zarazí do sedačky, jsou tvrdé a mají příkladnou fyzičnost. Kde uvěřitelnost pokulhává, je ve fungování agentských organizací, kdy se dá všechno hacknout, sledovat či odpojit. A proti tomu všemu dokáže Bourne bojovat. Je to takový James Bond, který všechno zvládne, přitom ale nemá žádné zvláštní prostředky, kterými by se dala jeho dokonalost vysvětlit. Všechno se odbyde marným: „To byl Bourne,“ „je nebezpečný,“ „nevíte čeho všeho je ještě schopen.“

Kromě podlého ředitele CIA, kterého hraje Tommy Lee Jones (stáří je už na něm v některých scénách vidět) musím zmínit také hlavního záporáka, v podání Vincenta Cassela. Ten je ve své typicky málomluvné naštvané póze, se kterou mu uvěříte jakéhokoli zloducha. Některé jeho scény dávají vzpomenout na Trans nebo Východní přísliby, samozřejmě bez přílišné surovosti. I tak je brutalita ve scénách vidět, rány bolí a krev teče. Jistá rivalita Casselovy postavy s Bournem filmu přidává na atraktivitě, kdy nakonec všechno schyluje k závěrečné bitce, kdy si to dva elitní agenti vyřídí ve výborně natočeném souboji.

Petr Račko, Totalfilm.cz
foto/video: CinemArt, Universal © 2016