Do kin se potichoučku přišouralo pokračování série se symbologem Robertem Langdonem. Vrací se stejný tvůrčí tým. Stačilo to na důstojné pokračování?
Stačilo. Nutno ale říci, že Šifra mistra Leonarda či Andělé a démoni také nikterak oslňujícími snímky nebyly. Takže laťka není nijak zvlášť vysoká. V Infernu se jede podle stejného mustru, Tom Hanks opět pobíhá po italských památkách a hledá smrtonosnou zbraň, u které je opět kamera. To asi kvůli tomu, aby ke konci byla snadněji dohledatelná a hlavní postavy si to mohly rozdat v závěrečném fightu. Pěst na pěst.
I když nebyla kvalita v sérii nijak zvlášť vysoká, Inferno je i tak ještě o něco slabší. Kromě téměř hororových vizí pekla nenabízí vůbec nic nového. Neduní tu ani chorály Hanse Zimmera, na kterých byla série postavená, a nutno říci, že zde „božský“ Zimmer jede těžce na jistotu. Neobjeví se snad ani jediný nový hudební motiv, za to často zní Muž z oceli, Interstellar v kombinaci se staršími motivy ze série. Celý film je velmi usedlý a tentokrát to hudba výrazně kopíruje. Jasně se tedy ukazuje, jak prázdné by byly předchozí filmy, kdyby do nich nepořvávaly tisícihlavé chorály. Slabota.
Inferno ((foto: Falcon)
Přesto je Inferno lehce nadprůměrným filmem, který ale jede žalostně na jistotu. Spoléhá se tu na známost značky (i to je velice subjektivní), která dokáže prodávat. K tomu nic víc nedostanete, jen to, co už jste viděli dřív. Plusem pak zůstává krása italských, ale i tureckých památek. Více si rozebereme v recenzi. Zatím to ale vypadá, že Inferno je jen menší nástavbou věcí minulých. V žádném případě se nejedná o epické vyvrcholení trilogie. Doporučit jej tak lze ortodoxním fanouškům série či jako výplň slabší podzimní sezóny. Událost to není.
První dojmy 60%
Petr Račko, Totalfilm.cz
foto/video: Falcon © 2016
