Juan Antonio Bayona je nadějný tvůrce. Do celosvětového povědomí se zapsal hororem Sirotčinec a následně dramatem Nic nás nerozdělí, kde kromě vizuálního kouzlení a důrazu na postavy předvedl dost důležitou věc – za málo peněz dokáže přinést hodně muziky. Například scény s tsunami v Nic nás nerozdělí jsou naprosto přesvědčivé i dnes, a přitom rozpočet nedosahoval závratných výšin. Proto jsem se na Volání netvora opravdu těšil. A dostal jsem přesně to, co jsem očekával. A ještě něco navíc. Tahle adaptace knížky od Patricka Nesse je totiž dost emočně vysilující. V dobrém, samozřejmě.
Volání netvora by se dalo označit za skutečnou pohádku. Jde tady především o poučení, jehož téma je vypůjčeno z problémů moderní doby, zároveň je však zakomponováno do až staromilského vyprávění. Netvor Connorovi vypráví tři poučné příběhy, které má on sám oplatit čtvrtým, pravdivým vyprávěním. Sám Connor je ve skutečném světě outsiderem a osud mu skutečně moc nepřeje. Otec se mu odstěhoval do Ameriky, matka bojuje se zákeřnou nemocí, ve škole si ho pletou s boxovacím pytlem a k tomu všemu se zde objevuje babička, se kterou Connor nijak zvlášť nekamarádí. Je to jednostranná pohádková depka, směřující od začátku k silné emocionální katarzi. K vyrovnání se sebou samým a přijmutí osudu, který nejde zvrátit.
I děti řeší obtížné situace
Vizuálně se Bayona opět vytáhl. Film je snímán mnohdy rozklepaným stylem, což výborně dopomáhá atmosféře a chválu si zaslouží i design netvora. Zachycené prostředí není zrovna dvakrát hezké, což taktéž podporuje vyznění celého filmu.
- Režie - 75%75
- Scénář - 80%80
- Herci - 80%80
- Vizuál - 75%75
Volání netvora: Příběh života (2017)
I přes to, že se jedná o lehce depresivní pohádku, je Volání netvora příběhem, který by děti měly vidět. Už jenom jako vyvážení zajetých animáků. Tentokrát budou uvedeni do reality života, poučeni a nakonec i okouzleni. Což je mix, který stojí za to. Je to skutečně krásný film, který jednoznačně doporučujeme.
foto/video: Vertical Enteratinment