Recenze | Na Coco je skvělé úplně všechno – vizuál i obsah

Naposledy jsem se dojal u Velké šestky, což je animák s duší, který má ale přeci jen blíž ke klasické rodinné – blocbusterové podívané. Nejnovější zářez studia Pixar ale nabízí ještě o něco silnější zážitek. Nedostanete pouze opulentní vizuální fantazii, která je s touto studiovou značkou nerozlučně spojená. Coco budí především emoce. Ale ne za každou cenu. Vyhrává přirozeně plynoucím dějem a scénářem, který ke ždímání slz dospěje tou nejčistší a nemanipulativní cestou.

Nastupující puberta spojená se vzdorem. To znají všichni rodiče. Ale malý Miguel má na svůj vzdor nárok. Rodina a především babička mu totiž zakazuje věc, kterou miluje úplně nejvíc. Hudbu. Miguel se chce stát muzikantem. Jako jeden z jeho předků, který rodinu opustil a nesmí se o něm mluvit. V Den mrtvých se díky neuváženému činu dostane do Říše mrtvých, kde se setká se svými předky. Aby se dostal zpátky mezi živé, musí splnit nejen zdánlivě nesplnitelné, ale pochopit, kde jsou skutečné hodnoty…

Základní dějová linka není nijak složitá, důležité ale je, za jaký konec ji Pixar uchopil. Coco stojí na pevných základech vynikajícího scénáře, dobře napsaných postavách a silných hlavních hrdinech. Vynikající hudební složka má na to, aby se zapsala zlatým písmem v knihovně populárních Disney songů. Možná tu není tak silný hit, jako v případě Ledového království, ale všechny songy a hudební doprovod mají silný folklorní feeling a přitom zní skvěle a zapamatovatelně.

Tvůrci si dali obrovskou práci s výtvarnou stránkou a přenesení skutečných reálií do animované podoby. Jak můžete níže vidět ve filmu o filmu, nestudovalo se zde Mexiko povrchním způsobem. Na výsledku je to hodně znát. Naprosto nádherná a plná skvělých nápadů je podoba Říse mrtvých, kterou spojuje imaginární most. Všechno je tu pečlivě promyšlené, dává to smysl. Je to plné barev, technických vychytávek a naprosto to zapadá do konceptu, který vychází z původních mexických tradic a přístupu domorodců ke smrti jako takové. Není to tu v žádném případě pojímáno jako nějaká tryzna. Ale úplně naopak, přesto s velkým respektem.

Coco navíc nenabízí jen dobře napsaný příběh, nabízí i nečekaný zvrat, který byste jinak v animovaných spektáklech hledali marně. Ve všech ohledech je Coco mimořádný snímek, který si nedávno obdržený Zlatý glóbus zaslouží vrchovatě a Oscar je tady téměř jistotou, ačkoliv nominace budeme znát až za pár dní.

Osobně ale nejvíc oceňuji způsob, jakým dětem tvůrci předávají poselství příběhu. Nejde o žádnou moralitu, nic násilného. Vězte, že pokud dosud vaše děti na hřbitov nechodily rády, možná se něco po zhlédnutí Coca změní. Coco nepoukazuje jen na důležitost rodiny. Ale na společné prožitky a vzpomínky. Věci, které ještě v době před dvěma desítkami let byly mnohem důležitější než v současnosti ovládané facebooky a instantními zážitky…

Martin Staněk, Totalfilm.cz
foto/video: Falcon / Disney / Pixar © 2018