21. srpna si připomínáme výročí okupace Československa vojsky varšavské smlouvy. Tento historický mezník našich dějin připomíná jinou optikou i dokumentární snímek Můj neznámý vojín, režijní debut Anny Kryvenko. Film tvoří převážně dosud nepublikované archivní záběry z celé Evropy a Ruska, zároveň je vyprávěn pohledem jednoho z okupantů, potažmo jeho praneteří – režisérkou snímku, a nabízí nové varianty toho, jak o okupaci Československa v roce 1968 přemýšlet. Rozšiřuje možnosti vnímání historické i současné sovětské, respektive ruské, vojenské mašinérie a propagandy. Podívejte se na trailer.
„Prvotní inspirací vzniku filmu byla potlačená rodinná historie. Konkrétně historie mé vlastní rodiny. Když jsem ji na Ukrajině navštívila, objevila jsem alba, ve kterých byla ze starých fotografií nůžkami vystřižena jedna postava. Trvalo nějakou dobu, než jsem se dopátrala alespoň fragmentů příběhu, který se má rodina pokusila vymazat,“ vysvětluje genezi snímku Anna Kryvenko a pokračuje: „Důležité pro mě bylo ukázat, že v jakékoliv životní situaci existuje opačná strana a není to vždy o absolutní opozici – dobro nebo zlo, oběť nebo vrah, Východ nebo Západ. Uvnitř konstrukce existují živí lidé, kteří trpí. Motivem filmu je i pocit zděděné viny. Viny za něco, co člověk neudělal. Já, a vím, že i mnozí další lidé z bývalého Sovětského svazu, ten pocit máme dodnes. Právě současnost je ve filmu stejně důležitá jako historie.”
Můj neznámý vojín
Pomocí archivních záznamů rekonstruuje režisérka varianty toho, co mohl její prastrýc, jako součást okupačních vojsk, prožívat. Na tuto hlavní linii příběhu se nabaluje i komplexnější zkoumání témat moci, armády, post-traumatického syndromu u vojáků, ale také otázky soucitu a lidskosti jak u okupantů, tak u okupovaného obyvatelstva Československa v individuálním měřítku. „Příběh mého prastrýce by mohl být příběhem kteréhokoliv z mladých vojáku, kteří v srpnu 1968 na tancích stáli. Byly to lidské bytosti v mašinerii války a globálních mocenských bojích,“ dodává režisérka.
Srpnové události v Československu roku 1968 představují trvalé, nevyléčené trauma českých a slovenských dějin a dodnes nejsou mnohými odpuštěny. I tuto skutečnost promítla Anna Kryvenko do dokumentu prostřednictvím svých vlastních zkušeností. Přihlédla také ke globální politické situaci, především k okupaci Krymu a probíhajícím bojům na východní Ukrajině.
Slavnostní premiéra snímku proběhne 17. srpna 2018 na střeše pražského paláce Lucerna, poté bude film uveden na speciálních projekcích v Praze – v DOXu, Pragovce, v rámci Dokumentárního pondělí v kině Světozor a Kasárnách Karlín, pak v České televizi a následně vstoupí do alternativní a online distribuce prostřednictvím projektu KineDok a portálu DAFilms.cz.
-red-
zdroj: M. Dostálová
foto/video: Analog Vision © 2018
