Recenze | Sledování dokumentu King Skate vás nabije energií!

Ve čtvrtek 20. září do kin přisviští dokument Šimona Šafránka King Skate, který vypráví o začátcích skateboardové kultury v totalitním Československu. Svou světovou premiéru měl na festivalu ve Varech, což mělo zásadní opodstatnění. Československá vášeň pro skateboarding se totiž v 70.  letech zrodila právě v Karlových Varech. Mapuje ji potom až do začátku 90. let.

Celý nápad na dokument vznikl, když si režisér Šafránek, který se věnuje novinařině, píše knihy a točí dokumenty většinou z hudebního prostředí, procházel doma na gauči vypůjčenou knihu svých kamarádů Martiny Overstreet a Michala Nanoru s názvem Prkýnka na maso jsme uřízli.
Naštěstí pro Šafránkovy účely se kolem skejťáků pohyboval pořád někdo s kamerou, takže archivního materiálu, kterým se musel se svým týmem prokousat, vydalo na téměř třicet hodin. Vybrané záběry v King Skate prokládá vzpomínkami a historkami těch, kteří jsou na přibližně třicet let starých filmech zachyceni. Přidává i dobové záběry a komentáře, které mnohdy vtipně glosují vyprávění skejťáků. Nad tím vším energicky burácí geniálně poskládaný soundtrack, který k téhle divoké jízdě za svobodou uprostřed komunismu patří: Sex Pistols, The Clash, Killing Joke, Visací zámek nebo třeba i Miro Žbirka.

Jezdit na skejtu bylo rebelské a vyžadovalo to odvahu. Znamenalo to lišit se a mít v sobě pocit svobody. V dokumentu vzpomínají kultovní postavy českého a světového skateboardingu jako jsou například Ivan Zobák Pelikán, Robert Thiele, Luděk Váša, ale i herec, divadelník a loutkař Petr Forman a další. Nejprve ukazují své dnes už historické skejty, na nichž začínali, a hlavně, které si sami podomácku vyráběli. To znamená, že se soustružilo, lepilo, šroubovalo, letovalo, natíralo, designovalo – prostě improvizovalo, a tak nějak za pochodu se učilo, vymýšlelo, zlepšovalo. Dobře posloužila překližka, kolečka z kolečkových bruslí nebo později upgrade v podobě koleček vyrobených z poslepovaných hokejových puků. O tom, že by se tady za dob normalizace dal koupit skejt, si mohli všichni jenom nechat zdát. Později se mohlo povést, že šťastlivcům třeba časem někdo originál skejt z Ameriky poslal výměnou třeba za český křišťál.

Živelná energie party lidí, kde převládali kluci, by si nezadala s rockovými hvězdami první kategorie. Spojovala je svobodomyslnost, kterou se vymykali, ale očividně se jim povedlo zůstat těmi, kteří režimu nijak nepřekáželi. V dokumentu se vypráví nejen o Karlových Varech, ale taky o Prachaticích, Praze, Poličce nebo Hrádku nad Nisou. Vzpomíná se na reakce neskejtového okolí, zábavu, trénování, vzájemné okukování triků, posouvání hranic, stavění U-ramp, „přítulnosti“ holek, večírcích, ale třeba i na jedinečný závod Euroskate v roce 1988 nebo na setkání se světovými špičkami tehdejšího skateboardingu. Na skejtech se jezdil freestyle, slalom, rampa nebo se skákalo do výšky. Právě v téhle disciplíně se v roce 1986 stal mistrem světa v kanadském Vancouveru Luděk Váša. Jako jednomu z mála se tehdy poštěstilo vyjet do zahraničí.

Spirit a energie skateboardové komunity tehdy a dnes, dokumentárně nezmapovaná oblast a vysoká výpovědní hodnota jsou taháky King Skate. Sledování dokumentu vysloveně nabíjí, přitahuje a výborně zprostředkovává atmosféru skrz živé vyprávění aktérů i díky našlapanému soundtracku. Že je to divácky velmi atraktivně zpracované téma se nakonec projevilo i na karlovarském festivalu, kde se dokument umístil na devátém místě v celkovém diváckém hlasování. V konkurenci skoro dvou set třiceti snímků z celého světa, to mluví samo za sebe.

Dagmar Šimková, Totalfilm.cz
foto/video: Aerofilms © 2018