Ke stoletému výročí republiky připravila Česká televize krom série dalších pořadů i historické drama režiséra Jiřího Svobody Rašín. Do titulní role dvoudílného filmu obsadil režisér Ondřeje Vetchého. Miroslav Donutil ztvárnil Karla Kramáře. První část má premiéru v neděli 14. října na ČT1.
V letošním roce si přípomínáme sté výročí události, která je nejčastěji spojována se jmény Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše. Česká televize připravila pro toto významné datum filmové zpracování příběhu mužů, kteří neprávem zůstali ve stínu zmíněných dvou slavných jmen. Film nabízí nejen náhled do naší minulosti, do doby, kdy národní hrdost a vlastenectví patřily k základnímu charakterovému vybavení každého slušného člověka, ale nabízí také velké dramatické příběhy těch, jejichž životy byly skutečným naplněním významu slov „zasloužil se o stát“. Součástí událostí, předcházejících vzniku Československa, byl český vlastenec Alois Rašín, který navzdory Rakousko-Uherské monarchii a navzdory snahám některých českých politiků uchýlit se pod křídla carského Ruska, dokázal uskutečnit sen Čechů a Slováků o samostatné republice.
Rašín (foto: Česká televize)
Spolu s dalšími muži října a Karlem Kramářem se o vznik Československa zasloužili stejnou měrou jako Masaryk s Benešem. Zatímco Masaryk s Benešem působili v zahraničí, Rašín, Kramář a další stateční lidé organizovali odbojovou informační síť Maffie, která zástupcům v exilu dodávala potřebnou legitimitu. A byli to právě Kramář s Rašínem, kteří – paradoxně nikoli za činnost v Maffii – byli odsouzeni za vlastizradu k trestu smrti. Ač se v mnohém názorově lišili, oba věděli, že součástí vlastenectví je ochota obětovat se pro svou zemi.
Otázky pro Ondřeje Vetchého, představitele Rašína
Jak byste Rašína charakterizoval, čím Vám byl blízký?
Jeho motto bylo: „Když se pracuje pro vlast, tak se pracuje zadarmo“. To se nedá kvantifikovat penězi. Za toto ho obdivuji, a to nám v dnešní době a zejména v politickém životě nesmírně chybí. Lidé takto uvažující, kteří chápou politiku jako absolutní službu svoji zemi, nehledí na vlastní osobní prospěch a jsou schopni se absolutně obětovat za svou vlast. Byl unikátní hospodář, který věděl, že nikdy nemůže utratit víc, než kolik vydělá, který dělal vše proto, aby Československo bylo prosperující, úspěšnou a sebevědomou zemí, která bude ekonomicky expandovat ven a nebude jen montážní linkou.
Rašín (foto: Česká televize)
Ústřední dvojicí ve filmu je Rašín a první předseda vlády Karel Kramář. V čem tkvěl jejich hlavní spor?
I ten příběh vypovídá o tom, že měli oba jiné sociální zázemí. Jejich největší spor hořel v Kramářově proruské orientaci a pro slovanský pohled na věc, kdy panslavismus, že Rusko jsou naši bratři a měla by vzniknout Velkoslovanská říše, byl v přímém rozporu s tím, jak svět vnímal Rašín. Ten viděl Rusko jako zaostalou zemi. Rozdíl mezi nimi byl také v celkovém přístupu k životu i práci. Rašín byl tvrdý pracant a Kramář miloval a užíval si svého postavení a respektu, který požíval. Formálně byl tedy rozpor mezi Rašínovým asketickým přístupem a blahobytným přístupem Kramáře. Také myslím, že Kramář vnímal věci spíše z vnějšku.
Jaké je podle Vás poselství snímku Rašín?
Zasadit si tento film do historického kontextu není tak těžké, největší výpovědní hodnotu má tento příběh sám o sobě. Myslím ale, že je to snímek oslavujícího nejen Rašína, ale i Kramáře a ostatní Muže 28. října. A úkol oslavovat je by neměl mít jen v době, kdy si připomínáme stoleté výročí vzniku Československa.
Co jste si z té připomínky našel Vy?
Mně osobně Rašín velmi konvenuje. Reprezentoval vynikajícího hospodáře, který byl veden vlasteneckým étosem, opíral se o nesmírnou pracovitost, vzdělanost až asketičnost. Byl to muž, který nemyslel jen na sebe, byl to muž převratných dějinných událostí.
20:15 – 14. října
-red-
zdroj: Česká televize © 2018
