Šuškanda o tom, že jeden z nejočekávanějších filmů roku se fakt povedl se nese internetem už několik měsíců. Po dnešku už víme, že je Bohemian Rhapsody možná ještě lepší, než jsme si mysleli. Na filmu o kapele Queen a jejím legendárním frontmanovi není špatně vůbec nic.
Rami Malek v titulní roli sahá po oscarové sošce. Jeho výkon je strhující, plnokrevný a dojemný. Stejně jako celý film, který je prost jakýchkoliv zbytečných klišé, odboček či slepých kolejí. Není tu nic, co bych mohl kritizovat, co bych jako divák nebo recenzent měnil. Málokdy se stane, že bych z kina odcházel s otevřenou pusou. Tentokrát jsme s kolegyní mlčeli a dali si pár minut na to, než jsme si vzájemně sdělili první dojmy. Tak silný to byl zážitek.
Nikdy jsem nepatřil k velkým fanouškům Queen, přestože jsem si uvědomoval, že její přínos populární hudbě dvacátého století je enormní. Teď když jsem si jako divák filmu prožil celý příběh Freddieho Mercuryho, nastala změna. Jsem nadšený a už jsem si na Spotify stáhl všechna zásadní alba kapely. Ale zpátky k filmu: Freddie Mercury se vymykal ostatním zpěvákům své doby a kapela Queen přinášela na scénu velmi invenční hudbu jdoucí proti proudu a zaběhnutým očekáváním hudebních producentů. I o těchto zákulisních peripetiích film vypráví. Je ale samozřejmě plný skvělé hudby a především Mercuryho osobních eskapád a životních milníků.
Film vyniká krom vypilovaného scénáře a skvělé režie i opravdu dokonalým obsazením. Všichni jsou svým skutečným předobrazům vizuálně velmi podobní, ale jsou to především skvělí herci. Jak už jsem naznačil, Rami Malek naprosto ovládl filmové plátno. Není pouhá kopie skutečného Mercuryho. Jeho výkon nikdy nesklouzává ani k sebemenšímu náznaku karikatury. Herecký projev naplno projevuje především v citově vypjatých scénách. Když pozorujete jeho obličej, drobné nuance, které odhalují sebemenší Freddieho hnutí mysli, říkáte si, že to snad ani není možné. Pokud se nějakým nedopatřením příští rok stane, že neposbírá minimálně dvě nejuznávanější filmové ceny, tak už ničemu nerozumím.
Aniž bych spoileroval to nejzásadnější z celého filmu, zmíním se v prvních dojmech ještě o vyvrcholení celého filmu. 20 minutový závěr nabízí stěžejní hity z legendárního koncertu Live Aid v roce 1985. Neskutečně skvěle natočená rekonstrukce zásadního momentu kapely a lásky jejích fanoušků. Zážitek umocněný projekcí v IMAX mohu jen doporučit. Dovedu si představit, že zvuk v sálech Dolby Atmos bude ještě razantnější.
Bohemian Rhapsody je pro mne jednoznačně nejsilnějším filmovým zážitkem roku 2018.
[pullquote align=“full“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Recenze filmu ve středu 31. října.[/pullquote]
Martin Staněk, Totalfilm.cz
foto/video: CinemArt © 2018