Principál žlutého cirkusu Dan Přibáň přiváží právě dnes do kin své poslední trabantí putování světem. Na cestu se vydaly dva Trabanty (Egu a Babu), jeden polský Fiat a motorka Jawa (Anežka). Snímek Trabantem tam a zase zpátky se bude promítat také na festivalu Finále Plzeň, který dnes začíná a trvá až do úterý 16. dubna. Právě poslední den festivalu film můžete vidět i v Plzni, stejně jako Dana Přibáně, který film osobně uvede. Osmičlenná a v tomto případě výsadně mužská posádka tentokrát putovala z jihu Indie přes Nepál, Pákistán, Čínu Kyrgyzstán do Uzbekistánu. Odtud pánové pokračovali přes Rusko, Ukrajinu, Slovensko zpátky do Česka. Máme pro vás videorozhovor s režisérem filmu.
[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Chybí ženy?[/pullquote]Když se Dana ptám, zda jim v týmu ženy nechyběly, dostanu celkem obsáhlou odpověď: „To není o tom, že by tu cestu ženy nezvládly… Já jsem se ale v životě nesetkal s chlapem, který by řekl, že se mu líp spolupracuje s ženami nebo že má radši smíšené týmy. Potkal jsem ale spoustu žen, které radši pracovaly s chlapy. Muži ve smečce fungují dobře, nemají se před kým předvádět. Současně to celé byl i dramaturgický návrat k první cestě, kterou jsme podnikli v roce 2007 a byli jsme jenom tři kluci. Na všech dalších jsme vždycky nějaké holky měli.“
Trabantem tam a zase zpátky (foto: Aerofilms)
Sympatická tvrdohlavost a optimismus, schopnost opravit auta téměř nemožným způsobem, setkávání, objevování, a nakonec mnohdy i notná dávka štěstí jsou rozhodně atributy, které trabantí cesty světem velmi zhruba dokážou popsat. Tohle poslední dobrodružství měřilo více jak sedmnáct tisíc kilometrů a posádka jej zdolávala pět měsíců.
„Poprvé v historii našich cest se nám podařilo vrátit včas. Když jsme odjížděli, byla Vojtova manželka těhotná a mimino odmítalo počkat se svým narozením. Tentokrát jsme měli naprosto drsně daný deadline“, komentuje délku cesty Přibáň.
„Měl jsem veliký sen. Chtěl jsem, aby se tentokrát film vyprávěl sám. Začal jsem o tom snít už kdysi s první cestou po Hedvábné stezce. Až teď jsme se ale dostali do stavu, že kdybychom z našeho filmu vyndali úplně všechen komentář, tak si myslím, že až na výjimky, to bude celé fungovat i bez něj,“ komentuje cestovatel a novinář zpracování svého posledního dobrodružství s východoněmeckým dvoutaktním žluťáskem.
Bavíme se spolu taky o ponorce v týmu. Vlastně se ale nedočkám žádné překvapivé odpovědi: „Ponorka k cestě patří. Bez ní to nejde. To je stejné jako s trabantem, který se rozbije. Když jedete s lidmi, tak i mezi nimi je nějaké pnutí. Mužský tým je ale oproti ženskému rozhodně víc splachovací. Muži se sice dovedou dost poštěkat, ale pak to neřeší a rychle na to zapomenou.“
[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Co bude dál[/pullquote]A co bude dál? To Dan Přibáň nechce prozradit. „To je tajný! Ale na konci našeho filmu je to trochu naznačeno. My strašně chceme udělat něco, kde není Trabant. Bude to znít blbě, ale už jsme v tom příliš dobrý a už moc víme, co dělat. Zmizela z toho výzva, která nás předtím tolik přitahovala. Pořád to ale bude o autě. Nepřišli jsme s ničím úplně novým, třeba, že bychom se začali věnovat olejomalbě.“
Trabantem tam a zase zpátky na Finále Plzeň:
Velký sál Měšťanské besedy
úterý, 16. dubna, 18:30
Delegace: Dan Přibáň, Jiří Konečný
V kinech od 11. dubna
připravila: Dagmar Šimková, Totalfilm.cz
foto/video: Totalfilm.cz, Aerofilms © 2019
