První filmová premiéra po znovuotevření kin pochází z prostředí Gruzie. V tomto švédsko-gruzínském filmu, který si Švédsko vybralo jako svého oficiálního zástupce v boji o Oscara pro cizojazyčný film, je aspirujícímu tanečníkovi Merabovi vyčítáno, že mu pro klasický gruzínský tanec schází potřebná dávka maskulinity. Krom tradice a genderových stereotypů se snímek zabývá vztahem sexuality a národní identity, a zároveň zkoumá sociální a politické aspekty současné gruzínské společnosti.
Dokud se tančí lze v jistém ohledu vnímat jako pomyslné pokračování Billyho Elliota (2000, režie Stephen Daldry). Ten se odehrával v prostředí sociálně slabších vrstev Anglie, konkrétně v patriarchální společnosti stávkujících horníků, jež rozhodně nepřála ambicím malého Billyho stát se baletním tanečníkem a balet spíše zatracovala jako zženštilou disciplínu. V Dokud se tančí sice Merab pokračuje v tanečních šlépějích svých předků, tudíž zájem o tanec jako takový se neodsuzuje, jelikož ovšem nedisponuje tradiční drsnou maskulinitou, jeho sny o profesionální kariéře nejsou zcela podporovány. Merab obdobně jako Billy žije v chudém prostředí, kde je potřeba se soustředit spíše na peníze přinášející obživu než talent rozvíjející obsesi. Když se navíc v tanečním souboru objeví nováček Irakli, probudí v Merabovi netušené touhy, které v gruzínské společnosti, jež homosexualitu zatracuje, nejsou žádoucí.
Gruzínská kontroverze
Gruzínci nezůstali v půli cesty
Od dynamicky nasnímaných tanečních scén přes přesvědčivé herecké obsazení (Levan Gelbakhiani byl za roli Meraba nominován na Evropskou filmovou cenu), až po skvěle vypointované taneční finále, ale především svým sdělením je Dokud se tančí snímkem vytříbeným, akutním a důležitým.
- Režie - 85%85
- Scénář - 80%80
- Herci - 90%90
- Hudba - 85%85
- Kamera - 80%80
Dokud se tančí (2019)
Snímek Dokud se tančí upozorňuje na toxickou maskulinitu a neochotu porozumět spektru sexuality. Svou výpovědí ovšem zdaleka přesahuje hranice Gruzie, ve které se odehrává, čímž je jeho poselství univerzální a poplatné většinové společnosti. I když je v Gruzii homosexualita vnímána a priori negativně, tento snímek může díky svým kvalitám pomoci v rámci tamní probíhající debaty. V realitě sice může být šťastný konec v nedohlednu, Dokud se tančí nabízí alespoň záblesk naděje a hrom filmařského umu.
foto/video: Queer Kino, Totalfilm.cz © 2019