Zatímco v kinech pokračuje bezprecedentní okurková sezona, Netflix zažívá žně a sype do své databáze jeden film ze své produkce za druhým. Před pár dny v nabídce konečně zakotvil i očekávaný snímek Devil All The Time neboli Ďábel, který je adaptací knihy Dalea Raye Pollocka a který tematizuje odvrácenou tvář amerického středozápadu. Jak se hvězdně obsazený thriller povedl?
Herecké obsazení, ve kterém se setkává Spider-Man (Tom Holland) s budoucím Batmanem (Robert Pattinson) a sekunduje jim u toho Sebastian Stan, Bill Skarsgård, Jason Clarke, Harry Melling a další, skutečně táhne celý snímek nahoru a bude asi i důvodem, proč si jej většina předplatitelů Netflixu pustí – univerzální přitažlivost tématu totiž lze přiřknout jen ztěží a s devět let starým knižním debutem Dalea Raye Pollocka, který i ve filmové adaptaci namluvil blíže neurčeného vševědoucího vypravěče, se také nesetkal zdaleka každý divák.
Byť třeba v akčních scénách si učebnicově vypomáhá rychlými střihy a vhodnými úhly kamery, je Ďábel jedním z lépe vypadajících netflixovských produkcí – zejména díky absenci CGI, které produkční limity prozradí nejspolehlivěji. Komornější situování příběhu tedy filmu nahrává, bohužel ale kameře zejména v otázce kompozice chybí nápad, stejně jako častému střídání jejích barevných palet. Technické stránce tak napomáhá jen několik málo zajímavých střihů.
[pullquote align=“right“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Lehce nadprůměrné[/pullquote]Casting je tedy největší zbraní režiséra Antonia Campose a jeho jinak lehce nadprůměrného gotického thrilleru. Pattinson po Tenetu, Majáku a tom málu, co jsme v traileru zatím viděli z Batmana, ukazuje, že se z něj opravdu stává pan herec, který zaujme především skoro až taneční řečí těla a pohyby rukou. Trochu ambivalentně působí jen jeho přízvuk, který ze sebe zrovna tak tlačí i Holland a Skårsgard a ačkoli jejich hlasový projev většinu času funguje, pasuje k nim i kvůli předchozí zkušenosti z jiných filmů jen pomálu. Holland jinak ale ukazuje, že i vážnější a násilnější poloha mu velmi sedne a že navzdory škatulce toho nejlepšího Spider-Mana s přibývajícími roky rovněž svůj talent jen prohloubí.
[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Žánrová změť[/pullquote]Film jakoby žánrově trochu tápal a nevěděl, čím přesně chce být – zatímco některé momenty evokují až sektářský, psychologický horor tak trochu ve stylu Shyamalanovy vesnice (mladé dívky žijící jen oddaností Bohu, křičené modlitby, ukřižovaný voják), jindy Ďábel připomene Tarantina svou nadsázkou a absurditou násilí (vraždící pár fotící své oběti, debata o šroubováku omylem vraženého do manželčina krku a následném pokusu o její oživení, zakončené zakopáním). Vzhledem k tomuto rozkročení je výsledný celek filmu, který je zajímavou sondou do světa redneckovského násilí a pokrytectví, ještě příjemně koherentní.
-
65%
-
65%
-
55%
-
65%
-
80%
Ďábel (2020) TV film
Vyprávění zejména v první polovině dost poskakuje, divák tedy musí věnovat pozornost nejen chronologii, ale i vztahům postav, ale narativ není těžké usledovat a na konci všechny dějové linky zapadnou do sebe – ačkoliv ne nijak zvlášť uspokojivě. Na konci Ďábla absentuje aha! moment plodící zajímavou pointu a ospravedlnění více než dvou hodin rozvětvených dějových linek. Zajímavý je ale samý konec (zrcadlící začátek filmu a ilustrující nekončící cyklus válčení a dědění traumat našich otců) který není sebevysvětlující a interpretace je ponechána na divákovi.
foto/video: Netflix, Fotot: Glen Wilson/Netflix © 2020