U příležitosti 17. listopadu, Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva, vznikl a bude poprvé k vidění film Stopaři Václava Havla. Dokument režiséra Pavla Štingla připomíná jak listopadové události před jednatřiceti lety, tak současné aktivity Památníku ticha. Lidé okolo památníku vznikajícího na pražském nádraží Bubny zorganizovali k loňskému 30. výročí sametové revoluce rozsáhlý výstavní projekt Komunikace 89 aneb státní převrat bez internetu. Nyní představí prostřednictvím dokumentu České televize téměř hodinový film na téma odkazu převratu v roce 1989.
Premiéra proběhne v úterý 17. listopadu v 17.40 hodin na ČT 2. Významným motivem sestřihu jsou lidé, kteří vloni nahráli vzkaz prvnímu prezidentovi České republiky Václavu Havlovi přímo v jeho legendárním autě VW Golf zaparkovaném před výstavním pavilonem na Letenské pláni. Režisér Pavel Štingl navíc oslovil loňské „stopaře“, mezi nimi například režiséra Michala Cabana, scenáristu a senátora Davida Smoljaka, herce Zdeňka Svěráka či Bolka Polívku, senátora Pavla Fischera, ekonoma Tomáše Sedláčka či ředitele Centra současného umění DOX Leoše Válku a pozval je znovu na Letenskou pláň. Protagonisté z dokumentu se přesně po roce od výstavy Komunikace 89 a na 31. výročí listopadových událostí snaží pro film vyjádřit, co se změnilo či nezměnilo na jejich vnímání odkazu listopadových hodnot v průběhu posledního roku. A také, jak se mění odkaz sametové revoluce se zkušeností naší reality, kdy svůj boj o svobodu svádíme s neviditelným virem.
Součástí doprovodného programu loňské výstavy Komunikace 89 aneb státní převrat bez internetu bylo sedm veřejných diskusí o probouzení médií ze socialistické cenzury i jejich současném stavu. V dokumentu Stopaři Václava Havla vystupují také hosté těchto debat, mezi nimi Jan Urban, Světlana Witowská, Petr Fischer, Jacques Rupnik nebo Fedor Gál. Výstava, kterou vloni navštívilo na deset tisíc lidí, mezi nimi v rámci programu pro školy i tisíce studentů, vyvrcholila 25. listopadu 2019. Toto jubilejní datum organizátoři pojmenovali jako Den pádu cenzury. Letenskou pláň vloni na tento den ozářily obrazy třicet let staré z maxiobrazovky, která na Letnou virtuálně vrátila největší manifestaci naší národní historie.
-red-
zdroj: M. Ch. Reková