První dojmy: Minisérie o Němcové není učebnicí, ale jímavým ženským příběhem

„My jsme se na ni nechtěli dívat primárně jako na slavnou spisovatelku, jako na povinnou četbu, jako na nějakou postavu z mramoru. Ale spíš nás zajímala dívka, později žena, která má nějaké velké vnitřní světlo a obrovskou touhu jít tam, kam ji to táhne, navzdory překážkám, navzdory době i lidem okolo ní,“ uvedl k pojetí nové dramatické minisérie ČT kreativní producent Michal Reitler. V tomto ohledu se Božena beze sporu povedla – psaní Němcové je totiž v podstatě jen jednou z jejích vyobrazených vrstev kvůli množství zábavných i dramatických detailů ze spisovatelčina života, které tvůrčí tým během rešerší objevil. Není divu, že materiál údajně rychle nakupil na desetidílný seriál čítající více než 100 postav. Nakonec příběh Boženy Němcové televize uvede od 3.1. 2021 ve formě čtyř krátkých celovečerních filmů, z nichž každý je do jisté míry uzavřený příběhem s vlastním dějovým obloukem.

Minisérie na osobnost Němcové sympaticky nahlíží z překvapivých úhlů, i se všemi jejími chybami a vzpourám proti konvencím její doby a vykresluje ji jako živoucí, plastickou osobnost. Spíš než portrétu literární klasičky se tak divák dočká univerzálního příběhu emancipace, jehož je Němcová pouze hybatelem. Jedná se přitom o emancipaci nejen feministickou, ale spíš povšechně lidskou, společenskou – zkrátka o právo žít si po svém, se všemi riziky, které to přináší. ČT spojením dramatické, zábavné formy a faktografie ze života zásadní české spisovatelky udeřila hřebíček na hlavičku – s minisériemi diváka vzdělávajícími a zároveň bavícími, současně ostatně celosvětově slaví úspěch Netflix. Božena Němcová je ideálním kandidátem na podobný infotainment právě kvůli puncu nudné literární klasiky, nezajímavé povinné četby. Tvůrcům se tento šedivý obraz skutečně daří bořit a dodat historické osobě Němcové kontury a barvy, které jsou navrch relevantní i dnes.

Aňa Geislerová jako Božena Němcová (foto: Česká televize)

Velkým tahákem pro zhlédnutí minisérie je samozřejmě obsazení hlavní dvourole, tedy Boženy v různých stádiích jejího života. Mladší verze dostala tvář Anny Kameníkové, zatímco dospělou spisovatelku ztvárnila Aňa Geislerová. Herečky k dvouroli uvedly, že brzy po začátku natáčení zavrhly nápad osvojit si pro Boženu unikátní gesto, které by obě herečky spojovalo v různých etapách jejího života. S dalším a dalším opakováním by se z něj brzy stala otravná manýra, provázanost výkonů obou hereček i dochovaných poznatků o řeči těla skutečné Němcové tak nakonec tkví v subtilnějších detailech – Aňa Geislerová se tedy dle svého vyprávění naučila napodobit ráznou chůzi Aničky Kameníkové a ta se zase naučila psát pravou rukou.

Božena Němcová na obraze Josefa Hellicha

Zajímavé je v podání obou i vyobrazení hrdinčina vztahu s manželem Josefem Němcem – v celé jeho ambivalentnosti. Turbulentní manželství plné pádů a konfliktu je v podstatě důvodem, proč česká literatura o dílo své první ženské spisovatelky nepřišla. Jedním z témat minisérie tak je jejich neschopnost být spolu, ale i bez sebe. Nebýt Josefa, Božena by se nikdy nedostala do společnosti, kde dostala příležitost a inspiraci tvořit – a nebýt jejich vztahu, byli by historií oba pravděpodobně zapomenuti. Ačkoliv Josef podléhá až násilně patriarchálním konvencím své doby, na její poměry je poměrně volnomyšlenkářský. Nenutí mladší ženu přestěhovat se s ním za prací, během samoty se pokouší o „ženské“ domácí práce, překousne egoisticky manželčinu nevěru i literární nadání, které dalece přesahuje to jeho. Je pravdou, že kvůli tvůrci popisované, přecitlivělé povaze skutečné Boženy Němcové některé vztahové momenty v seriálu mohou působit poněkud vyhroceně, až na hraně hysterie, nicméně i díky perfektnímu hereckému výkonu Jana Hájka a právě této nejednoznačnosti dokáže filmový vztah Josefa s Boženou divácky silně upoutat a angažovat navzdory apriornímu nezájmu.

Navzdory zdánlivě nudnému námětu tedy Božena překvapí poutavostí děje, jsou to ale i produkční hodnoty minisérie, které pozornějšího diváka zaujmou. Zmíněný cit pro detail se projevuje i v celkovém vizuálnu Boženy. Lokty pod stolem, nepřekřížené nohy, pokynutí hlavy namísto podání ruky a další drobnosti v chování všech postav jsou ojediněle banalitami, ale v celku celou další vrstvou, pomáhají zhmotnit zobrazovanou dobu a dodat jí na věrohodnosti. Nekonečnému vyvažování autenticity a stylizace bezpochyby pomáhá i propracovanost autenticky vyztužených, vrstvených dobových kostýmů, ve kterých museli herci na place i při jejich několikaminutovém oblékání skutečně trpět. Zaujmou i lokace, často střídající exteriéry i interiéry, v jejichž dobových kulisách si při záběrování kamera občas vypomůže absencí protipohledu či menšími výsečemi, dle slov režisérky Lenky Wimmerové ale v postprodukci takřka nesáhla po digitálních efektech, což jen přidává filmařskému výkonu Boženy na úctyhodnosti.

Boženu můžete sledovat od 3. ledna 2021 v hlavním vysílacím čase na ČT1.
Martin Mažári, Totalfilm.cz
foto/video: Česká televize © 2020