Spolurežisérka úspěšného dokumentu V síti, Barbora Chalupová, debutuje tragikomickou dokumentární roadmovie o cestě zákona, jenž může ovlivnit život statisíců lidí. Zákon lásky zajistí manželství všem, bez ohledu na jejich sexuální orientaci, a podporuje ho údajně většina obyvatel České republiky. Komu tedy návrh vzbuzující vášně a nebývalé emoce vadí? Jaký je vlastně rozdíl mezi manželstvím a registrovaným partnerstvím? Jsme skutečně tak liberální, jak se prezentujeme?
Zákon lásky
Bára Chalupová se po vyznavačích teorie ploché země a honu na sexuální predátory pouští do dalšího senzačního, ve své kontroverzi atraktivního tématu. Režisérce a scenáristce nelze upřít čuch na zajímavé náměty, které navíc přetavuje do divácky zábavné podoby. Úkolem filmového webu a recenze není vyjadřovat se k popisovanému tématu, ale k jeho filmové formě a uchopení. A po této stránce je Zákon lásky zcela v pořádku.
Umí být totiž hravě osvěžující (střídající se protiargumenty u petičního přelíčení v zábavné formě rapového battlu) i adekvátně vážný (sekvence ukazující beznaděj aktérů ve chvíli, kdy parlament projednávání zákona odsouvá a prezident hrozí jeho vetováním). I na velkém plátně je pak vidět velká péče, kterou Chalupová s kameramanem Šimonem Havlem věnuje audiovizuálnu. Observační pobíhání s handheldovou kamerou a nutnost reagovat na náhlé situaci často nevyhnutelně vede k nepřehledným švenkům a přílišnému roztřesení obrazu, Zákon lásky nicméně vypadá velice dobře. Podíl na tom mají graficky líbivé a promyšleně umístěné titulky v obraze, především ale dokument své aktéry pozoruje místy z pečlivě rámovaných kompozic a z bezpečné vzdálenosti několikrát zachytá autenticky komické momenty, které ukazují pravou tvář našich politických reprezentantů i jiných aktérů, když si myslí, že je nikdo nevidí.
Tyto momenty mohou pochopitelně být narčeny z jisté návodnosti, protože divákovi je v tu chvíli realita pochopitelně reprezentována perspektivou tvůrců a hlavních aktérů, jimž dokument poskytuje prostor. U autorského filmu s jasně daným názorem na zachycenou problematiku je naprosto samozřejmá absence normativní a v reálu nedosažitelné objektivity, přesto je velmi vidět, v jakém světle chce Zákon lásky kterou stranu debaty prezentovat. Možná tomu tak před kamerami nebo i mimo ně skutečně bylo, soudě podle dokumentu jsou ovšem až na asi dvě kultivované výjimky mezi odpůrci homosexuálních sňatků pouze hysteričtí, buranští a zpátečničtí křiklouni ohánějící se argumentačními fauly s nulovou informační hodnotou a různými rádoby expertními poznatky z oblasti evoluční biologie, antropologie či sociologie. Zástupci názorové opozice ze skupiny Aliance pro rodinu, která se ve filmu objevuje jako protipól zástupců kampaně Jsme fér, každopádně ve filmu příležitost promluvit přímo na kameru nedostane – jak její zástupci ostatně neopomněli upozorňovat ve svém pamfletu novináře mířící na novinářskou projekci, což jen svědčí o celkové vyhrocenosti celé debaty.
Zákon lásky
Zákon lásky (2021) Při jedné z porad iniciativy Jsme fér zachycených ve filmu zazní argument, že názor zarytých odpůrců homosexuálních sňatků změnit nelze a že energii je potřeba soustředit k otevřenější části populace, která s problémem není tolik obeznámena nebo není rozhodnuta, na jakou stranu debaty o něm se přiklonit. Přesně k těm Zákon lásky patrně chce promlouvat. Nesnaží se tvářit objektivně ani přemlouvat ty, kteří se zobrazovaným tématem z duše a přesvědčení nesouhlasí. Jeho cílem zjevně ani není potrápit diváka statistikami, vyčerpávajícími daty a analýzou, nenabízí ani názory vědců či jiných mluvících hlav. Z povzdálí pozoruje své aktéry a kousavě se trefuje do těch, se kterými nesouzní a pokouší se na existenci své ústřední diskuse upozornit a podpořit ji. A to se mu, doufejme, podaří, protože byrokratická prokrastinace, alibismus a nijakost naší politické reprezentace zachycené ve filmu by měla frustrovat konzervativní i liberální diváky a voliče napříč spektry.
foto/video: Bontonfilm © 2021
The Law of Love
Dokumentární
Česko, 2021, 89 min
Premiéra: 5. 8. 2021 Bontonfilm
Režie: Barbora Chalupová
Scénář: Barbora Chalupová
Kamera: Šimon Havel
Hudba: Adam Bláha
Produkce: Pavla Klimešová, Martina Štrunc
Střih: Jakub Jelínek
Zvuk: Adam Bláha
