Ada – tak se v češtině jmenuje islandsko-švédsko-polský snímek o síle mateřské lásky, který natočil Islanďan Valdimar Jóhannsson. Scénář k němu napsal společně se Sjónem, který se věnuje psaní románů, poezie a také často spolupracuje s Björk. Film získal na letošním Mezinárodním festivalu v Cannes Cenu za originalitu v sekci Un Certain Regard. Příběh totiž balancuje někde na pomezí roztomilosti a úchylnosti a divák v něm najde i stopy islandského folklóru. Ada je rozdělená do tří kapitol a přináší kromě mnoha dalších poloh taky lehce hororovou atmosféru, a hlavně od jistého momentu i hodně absurdní humor.
První téměř třičtvrtěhodina nemá skoro žádné dialogy, režisér dává vyznít rutině a atmosféře venkova a jeho atributům. Ale nedejte se zmást! To je jen dobře připravená půda pro následující hodinu filmu plnou momentů, které diváka vedou k citoslovcům údivu i odlehčujícímu smíchu.
K ději jenom velmi stručně. Ada je totiž jeden z těch snímků, kde vědět více, znamená pro diváka méně, protože se připraví o překvapení. Můžu snad jen prozradit, že na islandském venkově žije bezdětný pár-Maria a Ingvar. Starají se o své hospodářství a celé dny jim zabere především jejich početné stádo ovcí. Každý den musí vykydat hnůj, nakrmit ovce, zkontrolovat březí samice, porodit jehňata a já nevím, co ještě všechno. Někdy je taky potřeba zorat půdu, zasít, vláčet. Čisté soužití s přírodou, které je magicky jednoduché. Jejich všední život se v klidném tempu opakuje. Žádné extra vzrušení. Práce, únava, klidný odpočinek. Někdy hovor, ne mnoho zbytečných vět, někdy maličko stesku. Venku je často pořádná mlha, čas běží a můžou se dít zvláštní věci. Teď už stačí jenom dodat, že některé ovce prostě mohou být výjimečné a stát se pro někoho skutečným štěstím a je to třeba brát jako hotovou věc.
Skvělé obsazení
Pochválit u Ady je třeba i kameru Eliho Arensona a taky hudbu Thorarinna Gudnasona, oba aspekty filmu velmi dobře budují jinotajnou atmosféru. Zejména ale práce skladatele a kytaristy z Rejkjavíku, je to, co dává téhle lehce erbenovské baladě punc originality.
- Režie - 70%70
- Scénář - 70%70
- Herci - 75%75
- Kamera - 75%75
- Střih - 70%70
Ada (2021)
Ada začíná opravdu pomaličku. Kdo ale vydrží a má v sobě ještě navíc „žílu“ pro černý humor a rád se pokochá bizarními situacemi, bude se u filmu dobře bavit. Navíc z příběhu trčí nepřehlédnutelná hororová zlověstnost. Jestli si někdo před pár lety zamiloval snímek Tina a Vore Aliho Abassiho, ten si zcela jistě bude „oblizovat“ všech deset prstů i po tomto filmu. Zklamal mě trošičku jen úplný závěr filmu, který šel trochu „na sílu“. Dojem z něj zlepšilo alespoň vědomí, že se ho zhostil islandský herec Ingvar Sigurdsson. Tak tedy všem bééézva podívanou!
foto/video: Artcam © 2021