Bývalý mariňák Briggs ve snaze vrátit se do služby kývne na úkol odvézt fenku Lulu přes skoro celé Státy na pohřeb bývalého kolegy z armády. Channing Tatum se v hlavní roli snaží popasovat s armádně vycvičenou fenkou, která si cestu k novému člověku hledá jen těžko, zatímco psí slečna svého namachrovaného opatrovníka pomalu učí disciplíně.
[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Pes…[/pullquote]Pes by měl podle databází být komediální road-movie, sluncem zalité kulisy západního pobřeží film ale nevyužívá příliš; spíš než cestovatelské hledisko v něm prim hraje právě jeho titulní chlupatá hrdinka a vztah s lidským souputníkem. Je nutno poznamenat, že tři belgičtí ovčáci, kteří hlavního psí hrdinku ztvárňují, spolu s cvičiteli odvádí opravdu skvělou práci. Filmová Lulu je k sežrání, perfektní a uvěřitelná. Její herecký rozsah od cupování sedaček po smutný kukuč nepůsobí ani na chvíli uměle či nepřirozeně.
[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]…a nevychované zvíře[/pullquote]Její lidský kolega oscarovým materiálem úplně není, to víme dávno. Lásku mezi člověkem a psem ani potřebné emoce nicméně ze sebe nijak tlačit nemusí – i vzhledem k zákulisnímu faktu, jak je pro něj celý projekt výjimečně osobní. Sám totiž psa jménem Lulu vlastnil a před jeho smrtí se na podobný výlet autem napříč Amerikou vydal. Z filmu je to cítit, a i když o citové vyděračství z ranku Marley a já nejde, Pes pochopitelně nejednoho diváka při své očekávané pointě dojme, jak už to u podobných filmů bývá.
Je ale nutno podotknout, že hlavní hrdina je po většinu stopáže pořádně protivné hovado, k jehož urputné touze vrátit se navzdory zraněním zpět do armády a schytávat i rozdávat další kulky lze jen těžko fandit. Pochopitelně jde o potřebnou část jeho dějového oblouku a něco, z čeho hrdina díky nové chlupaté kámošce postupně prozřívá, i tak se ale nelze ubránit úvahám o tom, že sledovat skoro až topgunovskou adoraci armády a především pak šílenou romantizaci života veteránů, je v dnešní době neobyčejně mimo. Je ale fér poznamenat, že Pes se o žádný společenský komentář nesnaží a že čekat ho zde by i bylo dost mimo.
[pullquote align=“right“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Sled scének[/pullquote]Nohy filmu trochu podráží jistá vypravěčská rozhašenost, kdy eskapády ústřední dvojice jsou sice zábavnými, ale silně epizodickými scénkami. Někde Lulu zkazí Briggsovi šanci zaskórovat s dvěma hipsterkami, jinde náhodou narazí na neobvyklou pěstírnu trávy, případně si zahrají na nevidomého a vodícího psa, aby urvali pokoj zdarma v luxusním hotelu. Samy o sobě jsou to fajn momenty, ale pohromadě drží jen velmi volně.
-
60%
-
60%
-
60%
-
65%
-
65%
Pes (2022)
Pes je film přesně takový, jako jeho název – možná trochu prostý, ale na nic si nehrající a vyvolávající milé asociace. Kdo čeká jednoduše fajn sled scének o člověku a čtyřnohém chlupáči, léčícími si vzájemně zraněné duše a nacházejícími ve svých životech díky tomu nový smysl, bude spokojený.
foto/video: Bontonfiln © 2022