Režisér Super-Blba: Kolik narážek na komiksové filmy diváci pochytají? (rozhovor)

Zkrachovalý herec Cedric je lůzr k pohledání, odsouzený životem vždycky prohrát. Nedávno dostal kopačky a kámoši i vlastní táta dávno ztratili naději, že by z něj mohlo někdy něco být. Na lepší časy se zableskne, když Cedric dostane hlavní roli superhrdiny Badmana. S rolí vstává i usíná, ale jeho nezvratný osud udeří znovu, když na cestě z natáčení nabourá a ztratí paměť. Po probuzení v kostýmu Badmana dojde k závěru, že svět zachraňuje i ve skutečnosti. Při příležitosti premiéry francouzské komedie Super-Blb vám přinášíme rozhovor s Philippem Lacheauem, představitelem titulní role a režisérem filmu.

superblb

Chtěl jste někdy vůbec točit vážně pojatý komiksový film o postavě se skutečnými schopnostmi?
Samozřejmě by mě to lákalo, ale popravdě si nejsem jistý, jestli bych věděl, jak takový film koncepčně uchopit, i když pár nápadů určitě mám. Problém je, že pro konkurenceschopnost s americkými filmy potřebujete rozpočet alespoň 250 milionů dolarů.

Je ale fakt, že na Netflixu jsem viděl film Jak jsem se stal superhrdinou od Douglase Attala a ten na mě hodně zapůsobil. Mám za tvůrce radost, výsledek je perfektní. Ve Francii tohle není sranda, vždyť je vždy potřeba vymyslet nového hrdinu – naše komiksové postavy nejsou zdaleka tak známé jako ty od DC nebo Marvelu. Musíte pak soupeřit s ikonami, které znají i naše rodiče a prarodiče.

Takže od začátku mělo jít o komedii?

Ano, odrazový můstek námětu byl asi osm let starý nápad o herci, který během natáčení ztratí paměť. Superhrdinská tématika se na nějnabalila až později. Původně měla vzniknout parodie na filmy s Jasonem Bournem, kde by si hlavní postava po bouračce s filmovým autem myslela, že je špion. V autě po úderu do hlavy najde stopy krve, falešné pasy a různé hračky a zbraně, takže usoudí, že musí být tajný agent.

Vážnost špionážních thrillerů ale s cílem natočit zábavný film nešla moc dohromady, tak jsme vzali o něco lehčí superhrdinský žánr a rozhodli se dělat si srandu hlavně z Batmana, aby to dávalo logiku, protože Bruce Wayne taky žádné superschopnosti nemá. S tímhle nápadem nás začal projekt hodně bavit, protože jsme si skrz něj mohli plnit svoje nejstarší sny. Psát scénář bylo jako kouzlit, protože cokoli nás napadlo, mohlo záhy ožít. I když jsme dospělí, v superhrdinských scénách jsme si připadali jako hrající si děcka.

A neutahujete si ve scéně, kde hlavní hrdina potká filmového producenta, z neochoty francouzských filmařů investovat do projektů, které by mohly konkurovat těm hollywoodským?

Utahuju, ale s láskou. Je pravda, že americký a francouzský trh nejde z hlediska návratnosti investic srovnávat, máme tu zkrátka mnohem méně kin. Nehrajeme na stejném poli.

A nesouvisí volba superhrdinské tematiky i s frustrací z toho, že ve Francii se až donedávna komiksy prostě netočily?

Je pravda, že tehdy jsem o žádném takovém projektu nevěděl. O přípravách produkce Douglase Attala jsem se dozvěděl až později, ale jeho film s námi stejně nijak nekolidoval, protože nejde o komedii. Priorita pro nás bylo přijít s něčím originálním, a parodické prvky spolu s amnézií hlavní postavy nám umožnily ukázat divákům něco nového.

superblb

Celý tým super-blbů (foto: Bontonfilm)

Komiksový žánr pro vás pravděpodobně přinesl I nové filmařské možnosti?
U honiček a akčních scén jsme se hodně inspirovali vizuálem amerických filmů, ale vzhledem k tomu, že jde o parodii, mohli jsme použít zavedené postupy a kamerově a režijně si z nich dělat srandu. Je to o to směšnější, že hlavní hrdina je obyčejný chlap, co si to, že má nějaké schopnosti, jenom myslí.

Schovali jste do filmu narážky na známé komiksové filmy I proto, aby diváci pochopili, že jste taky fanoušci?

Ano. Námět a zásadní vtipy musí být pochopitelné pro každého diváka, co superhrdinské filmy moc nezná, ale v druhém plánu jsme se snažili vymýšlet různá pomrkání a skryté vtípky pro fandy. Zasmějete si i pokud o Marvelu nebo DC nic nevíte, ale v pozadí scén, jménech nebo nápisech jsme poschovávali spoustu narážek. Jsme vlastně zvědaví, kolik jich diváci při sledování pochytají.

Občas citujeme i celé scény, což popravdě nebylo tak snadné, jak jsme čekali. Odkazujeme třeba na slavný polibek hlavou domů ze Spider-Mana od Sama Raimiho nebo taneček na schodech z Jokera.

Je možnost pobavit diváky a třeba jim tak i umožnit zapomenout na každodenní starostí podle vás superschopnost?
Rozhodně, je to pro mě obrovsky motivující. Nic mi nedělá větší radost, než když mi nějaký divák děkuje za to, že jsem ho pobavil. Proto jsem se i dal na filmařinu, inspirovali mě k tomu naši, když se chechtali u filmů Francise Webera. Pamatuju, jak jsem těkal očima mezi obrazovkou a rozesmátými rodiči a uvědomoval si, jak krásnou moc v tomhle filmaři mají.

-red-
foto/video: Bontonfilm © 2022

Článek jsme oštítkovali takto: