Před dvěma lety došlo na slavnostním předávání Cen Akademie k historickému okamžiku. Nejdůležitější cenu večera, sošku za Nejlepší film, si odnesl jihokorejský film Parazit. Za více než devadesátiletou existenci Oscarů tak hlavní kategorii poprvé vyhrál film mluvený v jiném jazyce než angličtině, který zároveň zabodoval i v kategorii Nejlepší mezinárodní film. Pro filmy produkované za hranicemi Hollywoodu se tím otevřely dosud neviděné možnosti a letošní 94. ročník Oscarů má potenciál podobnou událost zopakovat. Nominaci na nejvyšší ocenění totiž obdržel japonský snímek Drive My Car od režiséra Rjúsuke Hamaguči, který ve čtvrtek vstoupil i do našich kin. Odkud se tedy tento miláček kritiků vlastně vynořil?
Pokud patříte mezi fanoušky japonské literatury, může vám titul filmu znít povědomě. Jako předloha pro Drive My Car totiž posloužila kniha povídek od pravděpodobně nejznámějšího japonského spisovatele Haruki Marakamiho. Příběh truchlícího divadelníka potýkajícího se se ztrátou manželky a sžíraného její domnělou nevěrou se inspiroval stejnojmennou povídkou obsaženou v Marakamiho knize Muži, kteří nemají ženy.
Autorova literární díla ovšem ve filmovém světě proslula hlavně tím, že je zpropadeně těžké převést je na velká plátna a Marakami práva na zfilmování nerad dává z ruky. Režisér a scenárista Rjúsuke Hamaguči tedy nešel za spisovatelem s prázdnou. Ještě než ho vůbec kontaktoval, detailně pro něj nastínil, jakým způsobem by jeho dílo rád zfilmoval. Po téměř půlročním čekání na odpověď, během něhož už pomalu ztratil naději, ale ke svému překvapení dostal režisér od autora povolení.
Autor povídkové předlohy Haruki Marakami (foto: IMDb)
Ve Drive My Car zpracoval Hamaguči příběh divadelního režiséra Kafuku sbližujícího se se svou osobní šoférkou ze zadních sedadel červeného Saabu 9000. Kafuku náhle ztratil milovanou ženu, o níž věděl, že ho podvádí. Když ale příběh vyklopí své řidičce Misaki, zjistí, že mají společného více, než předpokládal. Takový námět samozřejmě zavádí k pomalému a silně konverzačnímu filmu. Režisér přiznal, že za většinu svých předchozích filmů schytal kritiku kvůli jejich přílišné upovídanosti, místo aby se ale nechal zviklat tlakem, na svůj styl ještě přitlačil.
Film svou stopáží šplhá k necelým třem hodinám, Hamaguči ale vysvětluje, že vyprávění pojal z velké části jako román. V psané formě můžeme postavám nahlédnout do nitra, ve filmu ale musel většinu myšlenek z původních povídek vyjádřit externě.
Jeho riskantní přístup se ale nakonec evidentně vyplatil. Drive My Car sklízí slova chvály prakticky ze všech festivalů, na nichž se film prozatím objevil, a pro japonskou kinematografii se jedná o jednoznačný průlom. Snímek už stihl vyhrát tři různá ocenění na Mezinárodním filmovém festivalu 26v Cannes, cenu BAFTA za nejlepší cizojazyčný film a na oscarovém klání se tento víkend utká nejen o ceny za nejlepší film, anglicky i neanglicky mluvený, ale také o sošku za nejlepší režii a scénář.
Do našich kin tedy Drive My Car tento týden v distribuci Aerofilms vstoupil právě včas.
připravil Petr Schön
foto/video: Aerofilms © 2022
