Nepřehlédněte

Kdyby radši hořelo: Musel jsem utlumit svoje eruptivní herectví, říká Michal Isteník

Miroslav Krobot a Michal Isteník vedou malou skupinu dobrovolných hasičů v nejmenované české vesničce. Jejich život je relativně klidný, stodola nikomu ze sousedství nechytla už dlouhé roky. Náladu jim kazí snad jen nekonečné pršení sajrajtu z chemtrails a nezastavitelná vlna běženců, která si už už brousí zuby na jejich ženy. Komedie Kdyby radši hořelo je právě k vidění na Letní filmové škole; při té příležitosti vám přinášíme rozhovor s Michalem Isteníkem.

Proč jste se rozhodl přijmout roli ve filmu Kdyby radši hořelo?

Prvním lákadlem byl scénář a téma, potom také herecké obsazení a moc se mi zamlouvalo místo natáčení – malinká vesnice Chvalnov-Lísky na Zlínsku, stranou od všeho, kterou náhodou i znám, jelikož tam bydlí teta mé manželky. Říkal jsem si tedy, že by mi tam mohlo být dobře.

Co říkáte na svou postavu? Jaký je Standa?

Postava Standy byla dalším lákadlem. Hraji velmi často záporné postavy, postavy plné vzteku, ironie, sarkazmu. Standa je úplně jiný. Je to dobromyslný, prostý (tím nemyslím hloupý), velmi důvěřivý a něžný chlap. Díky své důvěřivosti a snad i nízkému sebevědomí je ovšem také snadno manipulovatelný, což je ústředním tématem filmu. Standa žije na malé vesnici, čeká se svou ženou první dítě a bojí se, že nebude dobrý otec. Vlastního tatínka totiž téměř nepoznal a chybí mu tedy otcovský vzor. Z tohoto strachu pak vznikají i další pocity úzkosti a ohrožení. Ovšem skutečné hrozby kolem něho nejsou a Standa je tak zmítán jen vlastním strachem a pochybnostmi. Jeho jednání je pak možná i celkem iracionální.

Kdyby radši hořelo (foto: Bontonfilm)

Je vesnice v šíření fake news ohroženější než město?

Možná jen v tom, že vesnice je uzavřenější organizmus, než město… Pokud ji, tak jako Standa, opouštíte jen sporadicky, izolujete se. Potkáváte se tak s menším počtem lidí, máte užší možnost dialogu, znáte méně úhlů pohledu, máte méně srovnání a zdrojů. Nemyslím to samozřejmě tak, že vesnice je omezenější, to v žádném případě! Jde mi o tu Standovu izolovanost. Fake news se šíří stejně dobře v Brně a Praze jako v Chvalnově.

Mohl by se příběh z filmu stát i v reálném světě?

Myslím, že určitě ano. Je koneckonců inspirován skutečnou událostí prvního českého teroristy Jaromíra Baldy.

Vaše filmová manželka je daleko rozumnější a racionálnější než vy, myslíte, že je to nějaké pravidlo, že se ženy chovají ve vypjatých situacích racionálněji?

To by bylo přílišné paušalizování. U mě doma to například tak je, moje žena je ta klidnější a racionálnější, nebral bych to ale jako pravidlo.

Mohlo by se Vám stát, že podlehnete nějaké iracionální hrozbě?

No, já jsem schopný se bát téměř čehokoli. Propadám panice na začátku každého měsíce, když se podívám do diáře a žena mě pak uklidňuje, že to nebude tak zlé. V tom si se Standou opravdu rozumím. Hromadné panice moc nepropadám, ale samozřejmě i mě ovlivňují ostatní lidé a může se mi určitě stát, že přijmu názor, který později na základě více informací přehodnotím.

Jaké bylo natáčení?

Pamatuji si, že byla strašná zima, rozpouštěli jsme letlampami sníh, aby to vypadalo jako na Velikonoce. Bylo ještě minus dvacet a my hráli v těch svetrech a uniformách. Točilo se navíc v době covidu, takže jsme dodržovali všechna ta složitá opatření. Nebylo to ovšem jen špatné. Bylo třeba skvělé, že jsme na natáčení měli dost času. Herci byli kvůli covidu bez jiných závazků, nehrála divadla, a tak jsem každý den nemusel spěchat z natáčení do divadla. Člověk se pak lépe soustředí! Nebylo to snadné, ale vzpomínám na to s velkou láskou a na výsledek jsem neuvěřitelně pyšný.

kdyby-radsi-horelo

Kdyby radši hořelo (foto: Bontonfilm)

Kdyby radši hořelo na LFŠ:
Neděle 31.07.2022
14:00 – 16:12
Klub kultury – Velký sál

Úterý 02.08.2022
9:30 – 11:07
Sportovní hala

A jak vzpomínáte na spolupráci s režisérem Adamem Rybalským?

Díky němu pro mě bylo natáčení strašně zajímavé. Adam vyžaduje od herců absolutní minimum využívání hereckých prostředků, naprosto civilní herectví. Je zvyklý točit s neherci, ale v tomto filmu už na to byly vztahy jednotlivých postav příliš složité. Zároveň přiznávám, trochu mě překvapilo, že oslovil mě. Své herectví bych subtilním nenazval. Spíše eruptivním.

Takže jste musel přestat hrát?

Ano, naprosto. A moc mě to bavilo. Byla to nádherná zkušenost a hodně jsem na tomto filmu naučil.

Ve filmu se řeší spousta vážných témat, je to vůbec komedie?

Považuju film za komedii, i když je tam humor trochu skrytý. Na Berlinale, kde byl film představen, jsem byl přesvědčen, že publikum sice ocení silná témata, která ve filmu jsou, ale humoru neporozumí, nenajdou ho tam. Naopak, našli, publikum se často nahlas smálo a po některých humorných scénách i tleskalo. To mě přesvědčilo, že je to komedie.

Proč mají jít lidé na film Kdyby radši hořelo?

Uvidí kvalitní herecké výkony, samozřejmě (smích)! A mohli by také vidět film, na jaké jsme byli zvyklí z časů české nové vlny šedesátých let. Myslím, že Adam je rozhodně inspirován touto epochou. Má podobný smysl vyprávění, podobné záběrování. Kdybych měl vybrat film, který mi Kdyby radši hořelo připomíná, pak je to Passerovo Intimní osvětlení. I tam se za humornou obyčejností skrývá velmi silné téma.

-red-
zdroj: Lukáš Vedral

foto/video: Bontonfilm © 2022

%d blogerům se to líbí: