Alice Nellis se po sedmi letech vrací k filmové režii s příběhem o stárnoucí ženě Jarmile (Anna Cónová), která se po smrti manžela rozhodne odstěhovat na odlehlou chalupu uprostřed přírody. Klidný důchod u křížovek a televize jí nicméně naruší vysloužilý cirkusový kůň Buko, kterého jí zesnulý partner odkázal. Navzdory naléhání dětí (Petra Špalková a Jan Cina) se rozhodne svůj strach z majestátního zvířete překonat a hledat si k němu cestu.
Asi největší síla Buka tkví v živoucích, dýchajících postavách. Prožívají uvěřitelné problémy a působí jako skutečné bytosti, žijící své životy i mimo obrazovky a hlavní děj.
Anna Cónová v hlavní roli je samozřejmě zkušenou hereckou profesionálkou, která exceluje v jemnějších polohách, ve filmu nicméně má i několik silných emotivnějších scén. Právě na jejím výkonu celý snímek pouze stojí, nikdy nepadá. Petra Špalková a Jan Cina jsou pak castingovými jistotami, vhodně obsazenými po typu. Příjemným překvapením jsou obě dětské herečky v roli vnuček, zvlášť když i pubertální postava mluví jako skutečná lidská bytost v daném věku, nikoli tak, jak si to někdy představují o generaci starší scenáristé.
Nejzapamatovatelnější pro většinu diváků nicméně bude autistická dívka ze sousedství v podání perfektní Marty Issové. Herečce se daří Aspergerův syndrom a milou umíněnost své hrdinky citlivě ztvárnit bez jakéhokoli pitvoření, zároveň pak její scény a brebentění dovedou diváka pobavit, aniž by bezpochyby nesnadný hendikep jakkoli zlehčovaly. Potěší i uvěřitelné ztvárnění dívčina vztahu s obětavou maminkou Lenky Termerové.
Že je Nellis zkušená scenáristka ukazuje i to, jak elegantně si dovede poradit s product placementem. Co je v tuzemských produkcích nutným zlem, zpravidla do příběhu neobratně zapracovaným a nadmíru otravným, se v jejích ruko proměňuje v nenásilný gag dokreslující charakter hlavní postavy. Nebýt vizuálně prominentního loga jisté banky, scéna s placením pomocí hlasové asistenky by do příběhu zapadla naprosto bez problémů.
[pullquote align=“right“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Nebát se strachu[/pullquote]Bezesporu největší hvězdou ale zůstává ústřední kůň, ať už jde o jeho cirkusové hopkání, užírání bábovky z ruky nebo jen cválání lesem. Je evidentní, že Nellis prostředí stájí dobře zná a majestátním zvířatům rozumí – do hlavní role Buka ostatně obsadila vlastního koně.
Zápletka o hledání si cesty ke zvířeti je nicméně jen záminkou pro obecnější příběh o překonávání vlastního strachu a o tom, „jak napsal jistý uhlazený Američan,“ že naše tužby často leží na jeho druhé straně. Je to mnohokrát ohledaná floskule, přesto se české novince daří nad ní zamýšlet poeticky a mile.
Buko (2022) Je to možná hezkými kokořínskými kulisami, uvěřitelnými postavami nebo univerzální zápletkou, že Buko tak příjemně plyne navzdory svému rozvláčnému tempu, které nikam příliš nespěchá. Smutnější témata tklivě nepitvá, ale přistupuje k nim s lehkostí, humornější scény zase nejsou prvoplánovou řachandou. Ve výsledku je tak příběh sbližování stárnoucí ženy a stárnoucího zvířete podobně milá a osvěžující, jako projížďka na čerstvém vzduchu.
foto/video: CinemArt © 2022
Komedie / Drama
Česko, 2022, 112 min
Premiéra: 29. 9. 2022, CinemArt
Režie: Alice Nellis
Scénář: Alice Nellis
Kamera: Matěj Cibulka
Hudba: Jan Ponocný
Hrají: Anna Cónová, Petra Špalková, Jan Cina, Lenka Termerová, Martha Issová, Martin Kubačák, Jana Oľhová, Martin Šulík, Miroslav Krobot, Filip Menzel, Marian Roden
Produkce: Petr Fořt
Střih: Filip Issa
Zvuk: Jiří Klenka
Scénografie: Petr Fořt
Kostýmy: Katarína Hollá
