Slovo režisérky Beaty Parkanové, vítěz dvou cen z Varů, vstupuje do kin

Do kin 15. září vstupuje dobový film režisérky Beaty Parkanové, který získal hned dva křišťálové glóby od poroty festivalu v Karlových Varech, za nejlepší režii a pro nejlepšího herce v hlavní roli. Slovo sleduje příběh dvou manželů, kteří si vzájemně dali slovo, že budou stát při sobě v dobrém i zlém. Okolí a složitá doba v Československu na konci 60. let je ale vystavuje těžkým společenským i osobním zkouškám.

Boková, Medvecká, Mikulková a Finger na place Slova (foto: Bontonfilm

Slovo je film o nenápadné síle lásky dvou odlišných manželů, kteří se pevně drží a chrání. Václav (Martin Finger) je v 60. letech notářem na malém městě, není členem komunistické strany a okolí ho vnímá jako morální autoritu. Se svou ženou (Gabriela Mikulková) a dětmi zažívá dobré časy v rámci nelehké doby a rodině i společnosti je pevnou autoritou. Ze svých zásad a ze svého slova neustupuje a jakkoli je systematicky nucen k ústupkům, vstup do strany tvrdošíjně odmítá. Srpen 1968 a obavy z toho, co bude po okupaci následovat, prolamují Václavovi jeho psychiku. Z dobrých časů se stávají špatné. Teď je to Věra, která se pro svého muže stává jistotou a oporou, drží rodinu pohromadě a sama mu dává sílu i odvahu k pevnému postoji. I ona dala své slovo a odmítá ho porušit, ať už to znamená jakkoliv nejistou budoucnost. Dodržet své slovo je pro oba stále složitější.

Václav je pevný, zásadový a morální člověk, a jako každý i zranitelný,“ přibližuje svou hlavní postavu filmu Martin Finger. „Užívám si tuhle charakterní roli, pro kterou jsou principy vyšší pravdy posvátné. Taková zásadovost se v životě často nevidí. Václav si to za ni slízne. Je to pro mě velký hrdina. Sám bych tuhle odvahu v životě, pokud by na to přišlo, chtěl mít,“ dodává Finger.

Já jako herečka potřebuji vědět, co režisér chce, a Beata ví tohle úplně přesně. Ví, co chce, nepustí to a to mě strašně baví. Natáčení bylo štěstí, bylo jako jídlo v restauraci s Michelinskými hvězdami a já bych chtěla přidat,“ dodala Gabriela Mikulková při poslední klapce.

Podle Beáty Parkanové není záměrem filmu vylíčit zvolené historické období, příběh filmu se může odehrávat kdykoliv a jeho téma se týká každého z nás i dnes. „Hlavním hrdinům se zbortil vnější svět, Václavovi profesní, Věře rodinný. Oba přichází o to, na co spoléhali a kým díky tomu byli. To, co zůstalo je pouto mezi nimi a slovo, které dali každý sám sobě a sobě navzájem. To není vůbec málo, a právě o téhle síle film je,“ popisuje film režisérka. „Dilema, zda dostát svému slovu nebo dělat ústupky, buď pod tlakem, nebo pro nějaké výhody, řeší lidé stále. Stejně jako se lidé stále musejí vypořádat s tím, že se jim zbortí vnější svět a jediné, o co se mohou opřít, je jejich muž nebo žena. Film sleduje hranici, kdy ještě své slovo a své zásady dodržíte a kdy je tlak okolí dokáže prolomit.

Inspiraci našla režisérka a autorka scénáře u vlastního dědečka, který odmítl vstoupit do komunistické strany a tlak režimu následně poznamenal jeho život, manželství i rodinu. „Točit filmy, jejichž příběh nese emoce a situace, které umím rozpoznat sama v sobě, je pro mě jeden ze základních klíčů tvorby. Věřím, že právě tahle ryzost a pravdivost a přesnost v detailech pak může přinést divákům silný zážitek,“ popisuje Parkanová.

Herci i štáb se shodli, že vedle kostýmů a dekorací 60. let bylo natáčení Slova speciální a neobvyklé především stylem dlouhých nepřerušovaných záběrů, který režisérka pro film zvolila. Pro tvůrce proto byla náročnější příprava dané scény a všech dobových detailů v dané scéně a pro herce to znamenalo dlouhou hereckou akci bez přestávky. „Teď v poslední části jsme natáčeli velmi náročnou, jednozáběrovou, 2,5 minutovou scénu, kdy postava Věry projde celou nemocnicí, do patra, otevírá různé dveře. Kamera po celou dobu krouží kolem ní a tuto dynamickou scénu sleduje beze střihu,“ popisoval na place producent Vojtěch Frič.

Ano, Slovo bude tímhle přístupem specifické. Pro některé herce by to dokonce mohl být problém, ale ne pro Martina a Gábinu. Jednak jsme hodně zkoušeli a připravovali se, a jednak jsou to skvělí herci,“ doplňuje Parkanová. „Herce dopředu upozorňuji, že natáčení se mnou je náročné a vybírám si proto i herce, kteří na tenhle styl práce přistoupí,“ směje se.

beata-parkanova

Beáta Parkanová ve Varech (foto: Film Servis Festival Karlovy Vary)

Slovo vznikalo z velké části v době coronavirových opatření, slovenský koproducent filmu Maroš Hečko v tom však našel překvapivou výhodu, pandemie totiž zařídila filmařům ideální podmínky pro natáčení v liduprázdných městech: „V Banské Štiavnici to vypadalo, jako bychom si objednali skanzen. Nemuseli jsme zastavovat auta nebo chodce, ve městě na ulici nebyla ani noha,“ vypráví.

Stejnojmennou ústřední píseň k filmu nazpívali Vojtěch Dyk s Lenkou Dusilovou. Skladba je součástí celé desky duetů, na které bude dalších deset písní od různých autorů a různých dvojic interpretů. Skladby na desce spojují texty z pera režisérky.

„Toto byl první text na desku a můj první pokus o písňový text vůbec. Byla jsem nervózní, jestli ho Honza Muchow přijme, a pak už následovala jen radost z toho, jakou hudbu k němu složil,“ říká k písni Parkanová.  „Album Slovo přináší svět šansonově laděných duetů, které se liší svou pestrostí, pojetím a interprety a spojuje je určitá hloubka, síla a něha.”

Album obsahuje dvanáct nahrávek jedenácti duetů – s tím, že duet Jedinou nazpívali ve dvou osobitých hudebních verzích Eva Šušková s Robertem Pospišem a Markéta Foukalová s Michalem Šupákem. V dalších duetech posluchači uslyší vedle Lenky Dusilové a Vojtěcha Dyka také Annu Fialovou s Ondřejem Rumlem, Kristínu Mihaľovou s Katarzií, Andreu a Mikoláše Růžičkovi, Kateřinu Winterovou s Václavem Havelkou, Terezu Krippnerovou s Ondřejem Rychlým, ale také třeba Ondřeje G. Brzobohatého s Danielou Písařovicovou a mnoho dalších česko-slovenských osobností.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Totalfilm.cz (@totalfilm.cz)

Režisérka spolu s Martinem Fingerem již stihla v průběhu léta roztočit v pořadí třetí jejich společný projekt s názvem Světýlka. „Jsem ráda, že jsem cenu z Varů dostala těsně před začátkem natáčení svého třetího filmu Světýlka, kdyby mi při režii došly argumenty pro štáb či herce“ komentovala to režisérka se smíchem. Snímek uzavřít trilogii silných osobních a intimních příběhů. Odehrávat se bude během jednoho horkého letního dne na začátku devadesátých let, během kterého si šestiletá holčička Amálka začne uvědomovat rostoucí a neřešitelnou partnerskou krizi svých rodičů. Film v kinech uvidíme příští rok.

-red-
zdroj: Lukáš Vedral, Bontonfilm
foto/video: Bontonfilm, Supraphon, Film Servis Festival Karlovy Vary © 2022