Nějaké to nadpřirozené hororové strašení posílají americká studia do kin s železnou pravidelností a není to žádná náhoda. Podobné snímky se dají natočit relativně za pakatel a co je hlavní, dokážou bez problému přitáhnout diváky do kinosálů. Mezi jednotlivými horory se často objevují pomíjivé trendy jako obsese slasher žánrem, v němž ústřední záporák Kruger/Myers/Voorheez kuchá jednu oběť za druhou, nebo zase přehršel mučících filmů ala Saw. Jedno téma, k němuž se ale studia neustále vracejí a zatím nikdy neomrzelo, je nadpřirozeno a exorcismy. Fascinace duchy a neviděným světem je lidem vlastní snad od počátku civilizace a někteří filmaři toho dovedou naplno využít. Nejnověji se o to v kinech pokusí Papežův vymítač, ten ale navazuje na dlouholetou „vymítací“ tradici.
Vymítač ďábla (foto: Magic Box)
Popularita duchařin, démonů a ďáblů není žádným překvapením, když vezmeme v potaz, že pomyslný titul nejstrašidelnějšího filmu všech dob po dlouhá léta nesl (a možná stále nese) Vymítač ďábla z roku 1973. Tato absolutní hororová ikona se dříve či později prodere do každé konverzace o hororovém žánru, jelikož ve své době způsobila ve filmovém průmyslu pěkné haló. I dnes se sem tam stane, že zaslechneme příběh o ustrašeném umdlévání přímo v kině. Podobnými incidenty ale poprvé proslul právě Vymítač ďábla. Dnešní divák zvyklý na vřískající monstra by se něčemu takovému mohl vysmát. Pomalé a metodické zpracování procesu vymítání ďábla v pojetí režiséra Williama Friedkina ale vyhnalo z kina i leckterého nebojsu, a to svým syrovým realismem a sžírajícím pocitem zoufalství.
Vymítač ďábla byl prvním a dodnes vzácným hororem, který obdržel nominace na Oscara za nejlepší film a dlouhá léta si držel reputaci čiré hrůzy. Kromě nevídaného dopadu na diváky totiž později vyšlo najevo, že produkce samotná byla tak nějak od počátku prokletá. O neustálém překračování rozpočtu nebo konfliktech na place tu ovšem nemluvíme, i když ani ty Vymítači ďábla nechyběly. Friedkin bez ostychů herce fackoval a řval po nich, dva z vedlejších herců ještě před premiérou filmu zemřeli, uprostřed natáčení záhadně vyhořela většina placu a obě představitelky hlavních rolí si kvůli rolím těžce poranily záda. Aby toho nebylo málo, jeden z komparzistů se nedlouho po natáčení dopustil vraždy. Ve studiu Blumhouse tak musí jedině doufat, že se podobné „prokletí“ nepřenese i na jejich chystané pokračování.
Friedkinův film měl za následek nejen celou řadu kopií či parodií, ale také zvýšení povědomí o dříve opomíjené exorcistické praktice. Lidé se tohoto obřadu začaly dožadovat častěji a častěji a práce tedy přibývalo i vyhlášeným expertům na okultismus, manželům Warrenovým. Tento pár démonologů se zabýval spoustou případů posednutí ďáblem či jinou temnou entitou a jejich zdokumentované případy později posloužily jako podklad pro trilogii V zajetí démonů. V rámci této série se s exorcismem setkáte prakticky na každém rohu, ať už se vyháněl duch z posedlé matky nebo démon z malého chlapce. Ústřední trojice filmů vydláždila cestu i spoustu spin-offů, setkání s ďábelskou jeptiškou nebo mexickým folkovým duchem ale ve skutečných zápiscích Warrenových už raději nehledejte.
V moci ďábla (foto: Bontonfilm)
Za tematikou skutečných exorcismů bude lepší se vydat do filmografie režiséra Scotta Dericksona. Ještě než začal na plátně čarovat s Doctorem Strangem, rozjel svou kariéru převážně na hororech. V roce 2005 ve filmu V moci ďábla odvyprávěl, byť po svém, příběh německé vysokoškolačky Anneliese Michel (ve filmu přejmenované na Emily Rose), která se v 60. letech podrobila bohužel smrtelnému exorcismu. O devět let později pak ze skutečných výpovědí newyorského policisty seskládal snímek Chraň nás od zlého, v němž je potřeba vymítat démonické síly zase z posedlého mariňáka.
Constantine (foto: Magic Box)
Dokonce i na poli filmů o boji s nadpřirozenem má co nabídnout komiksový žánr. Samozřejmě na úplně jiné úrovni realismu. Fantasy film Constantine z roku 2005 sleduje Keanu Reevese coby detektivka Johna Constantina, smrtelně nemocného exorcistu se schopností rozeznat v reálném světe prvky nadpřirozena. Při své premiéře sice film totálně propadl, v průběhu let se na něj ale nabalila solidní skupina fanoušků. Možná i proto se aktuálně chystá pokračování.
Nový snímek Papežův vymítač, na který můžete zajít do kin od 6. dubna, pak vrací praktiku exorcismu k jejím reálným kořenům. Russell Crowe si v něm střihl titulní roli otce Gabriela Amortha, předního vatikánského experta na vymítání zlých sil, jehož skutečné zápisky z exorcismu malého chlapce posloužily filmařům jako inspirace.
Petr Schön,
foto/video: archiv, Bontonfilm, Magic Box, Falcon © 2023
