Železní bratři: Tragická sága jedné wrestlerské rodiny (recenze)

Sean Durkin ve svém novém snímku Železní bratři nijak nepopírá svou lásku k profesionálnímu wrestlingu a staví jím pomník jedné z nejznámějších rodin, která tento sport v 80. letech minulého století takřka zcela ovládla. Příběh bratrů von Erichových je divácky poutavý, nabídne humorné i dramatické chvíle, romanci, vizuálně poutavé zápasy a nechybí mu ani překvapivé zvraty či jistý morální přesah.

Oddaným fanouškům wrestlingu, kterých u nás moc nenajdete, není bratry von Erichovi nutné představovat. Kevin, David, Kerry i Mike, jsou legendy, jejichž tragické osudy se v 80. letech minulého století nesmazatelně zapsaly do historie tohoto sportu. Jeho obliba nikdy zcela nepřesáhla oceán, a film tak zve své diváky do světa, který může pro většinu z nich být jen obtížně uchopitelný.

Milovníci wrestlingu si přijdou na své

Wrestlingové zápasy dostanou ve filmu značný prostor a patří mezi nejlepší momenty filmu. Choreografie, na kterých se podíleli skuteční wrestleři, jsou zábavné a nápadité. Často působí opravdu brutálním dojmem a přesto se nebojí zcela otevřeně přiznat svou divadelnost a zcela tak odhalit svou iluzi.

Většina zápasů je nasnímána v temnosvitových scénách, které kladou největší důraz na samotný zápasnický ring a celý zbytek naplněných hal spolu s diváky nechávají utápět v temnotě. Zápasy proto působí velice komorním dojmem a zcela odříznutě od okolního světa. Film sice nabídne pár dynamických scén plnících se sportovních hal či dotěrné fanoušky na autogramiádách. Divákovi neznalému celkového kontextu však význam a dosah těchto sportovních akcí může unikat. Nezměrná popularita von Erichvých se tu poodhaluje pouze na záběrech z pohřbu jednoho z bratrů, na který přijdou přijdou truchlit tisíce lidí.

Ticho a vřava

Film velice pravidelně střídá rytmus ticha a vřavy. Jednotlivé scény přeskakují mezi poklidným rodinným životem von Erichů a vřavou stadionů, tréninků a zápasů. Hrdinové filmu ale jen málokdy interagují s okolním světem. Devadesát procent scén se odehrává na rodinné farmě nebo v ringu; okolní svět jako kdyby po většinu filmu vůbec neexistoval.

Zmíněná rytmizace se pak silně propisuje i do práce se zvuky a hudbou. Film je v poklidných scénách napěchovaný dobovou muzikou, která často dopomáhá budovat onu feel-good atmosféru, která je pro rodinné filmy z 80. let typická. Zápasnické scény jsou pak povětšinou bez hudebního doprovodu a tvůrci sází převážně na autentické zvuky publika, a do sebe narážejících zpocených těl.

Zajímavá práce s vizualitou

Práce s kamerou je po většinu času rutinní, přesto dokáže v ojedinělých scénách příjemně překvapit. Nejvíc to platí pro citlivé, obrazové vyprávění v dramatických scénách. Bojové scény jsou oproti tomu přímočařejší, vždy však krásně přehledné. Nejsilnější vizuální stránkou celého filmu je ale bezesporu využívání dobových televizních efektů a přehrávání upoutávek k jednotlivých zápasům. Film několikrát využívá k zobrazení děje přímé televizní přenosy, v kterých nechybí silácké řeči zápasníků, komentáře vášnivých moderátorů ani úsměvné digitální efekty. Důležitou roli mají ve filmu také montáže střídající tréninky, zápasy, cestování, rutinu na celostátních turné, hospodskou zábavu i gear-up scény tolik pověstné pro akční filmy 80. let.

Mezi mužským osazenstvem vyčnívá Holt McCallany, hrající Fritze Von Ericha, ambiciózního a necitlivého otce, který na své syny projektuje vlastní sny a neustále mezi nimi rozdmýchává nezdravou soutěživost. Je to právě jeho postava, která způsobila, že příběh rodiny von Erichových je v Americe neslavně známý. Podobně jako richard Williams jej část veřejnosti dlouho viděla jako jasný příklad selhání rodičovské úlohy.

Dobrá chemie bratrů

Čtveřice synů, jejichž ztvárnění se ujali Zac Efron, Harris Dickinson, Jeremy Allen White a Stanley Simons mu zdařile asistují a mají mezi sebou opravdu dobrou chemii. Herci jsou zdařile vybraní a se skutečnými bratry von Erichovými dokonce sdílí jistou nezpochybnitelnou podobu. Snad jen Zac Efron nebyl nejlepší volbou pro ztvárnění dvacetiletého mladíka, a v některých scénách se svými na pohled mladšími kolegy kapku vyčnívá; vynahrazuje to ale impozantní fyzičkou a pohybovým herectvím.

Ve stínu svých mužských kolegů určitě nestojí Lily James a Maura Lynn Tierney, které se ujaly rolí manželek dvou hlavních protagonistů. Jejich role ve filmu sice není nijak zásadní a prostoru mají oproti titulním bratrům podstatně méně, přesto jsou duší celého filmu, která umocňuje jeho emotivní dopad.

Rozporuplný scénář

Nejrozporuplnější složkou celého snímku je scénář, místy působící, jako by Sean Durkin přesně nevěděl, jaký film chce přesně točit. Rodinná tragédie von Erichových obsahuje řadu nosných motivů, kolem kterých by šel vystavět silný příběh; Durkin však velkou spoustu z nich pouze naťukne a následně je nechá vyznít do prázdna. Špatný vliv výchovy, necitlivost rodičů, přehnaná ambicióznost, psychické problémy, vzepření autoritě, ztráta snů, to jsou témata, která tak zůstávají ležet tak trochu ladem.

Místo nich se film silně soustředí třeba na motiv rodinného prokletí. To jako téma možná rezonuje v americkém prostředí, nakolik osloví tuzemského diváka je ale otázka. Zvláštně v jinak civilním životopisu může působit i scéna z posmrtného života, kde se všichni mrtví bratři setkávají.

Příběh téhle wrestlerské rodiny je natolik spletitý, plný zvratů a tragédií, že zkrátka asi bylo nemožné nacpat jej se vší zevrubností do jednoho, byť dvouhodinového, rodinného dramatu. Velký počet rodinných příslušníků, jejichž jednotlivé životy by všechny vydaly na vlastní film, má tak nevyhnutelně za následek, že dostatečný prostor z nich nedostane nikdo. Nejprokreslenějšími postavami jsou tak otec rodiny a nejstarší syn Kevin, jehož optikou film vypráví. I v jejich příběhu a motivacích však zůstává řada bílých míst.

Škrty jsou tedy poměrně drastické, mimo několika svateb a zemřelých dětí se do filmu třeba nevešel ani poslední z von Erichových synů Chris, který ze světa odešel stejně tragicky jako jeho bratři. Durkin se však rozhodl jeho postavu z filmu ve snaze předejít repetetivnosti zcela vymazat. Z dramaturgického hlediska je ro rozhodnutí pochopitelné; z hlediska výpovědní hodnoty filmu ale může zamrzet.

Tomáš Souček, spolupracovník redakce
foto/video: © Aerofilms 2024

Železní bratři | The Iron Claw
Drama / Sportovní / Životopisný
USA / Velká Británie, 2023, 130 min
Režie: Sean Durkin
Scénář: Sean Durkin
Kamera: Mátyás Erdély
Hudba: Richard Reed Parry
Hrají: Zac Efron, Lily James, Harris Dickinson, Jeremy Allen White, Maura Tierney, Holt McCallany, Cazzey Louis Cereghino, Stanley Simons, Brady Pierce