Dne 20. září 2014 byla třiadvacetiletá Aneta nalezena mrtvá. Podle policie spáchala v pražském bytě libanonského podnikatele sebevraždu – třinácti ranami nožem. Její matka ale tento závěr vzhledem k postupu policie a mnoha zjevným nesrovnalostem nikdy nepřijala. Příběh snad nejkontroverznějšího kriminálního případu moderní historie filmaři dokumentovali dlouhých pět let. Postavili ve studiu přesnou kopii místa činu, kde proběhla i rekonstrukce za účasti předních světových expertů z oblasti psychologie, toxikologie, patologie a biomechaniky, a jejich závěry porovnali s těmi, k nimž dospěla česká policie. V podcastovém studiu jsme si povídali s režisérem dokumentu Aneta, Jiřím Sádkem.
Je na místě o podobně bolavých událostech točit filmy a pokud ano, kde je hranice exploatace? V čem vlastně tkví popularita true crime? Je bezpečné a potřebné rozkrývat podobným způsobem policejní práci? A cítili se někdy filmaři sami v nebezpečí? Od snímku, který deset let staré smutné události rekonstruuje a rozkrývá rozsáhlá systémová pochybení, ostatně kvůli obavám o své bezpečí dal ruce pryč i Anetin tatínek.„Rozhodně,“ kýve nevesele režisér. „Musel jsem pečlivě probrat s celou rodinou, jestli do toho mám jít. Morální imperativ ale nakonec přeci jen zvítězil.“
Filmař nebo detektiv?
Nezávisle, po své vlastní linii a za pomoci globálně uznávaných britských, kanadských, amerických a francouzských expertů filmaři mapovali, jak dívka údajně přišla o život. Vycházeli z rozsáhlé dokumentace, podnikli vlastní vyšetřování i rekonstrukci činu. To, co mělo být záležitostí na několik měsíců, se nakonec protáhlo v mnohaleté natáčení. „Já jsem se vždycky cítil jako filmař, ne detektiv. Pouze jsem kontaktoval lidi, kteří detektivní práci dělali. Bylo potřeba zůstat nestranný, abych to mohl dělat,“ krčí rameny Sádek v odpovědi na tematickou otázku, zda jeho role na natáčení tak trochu tyhle dvě profese nesloučila v jednu.
Zajímá vás zákulisí natáčení Anety podrobně? Na našem YouTube kanálu najdete sérii videí mapující stavbu kulis, pochybení policie nebo třeba tajemství libanonského podnikatele, v jehož bytě dívka zemřela.
Režie: Jiří Sádek
Pětatřicetiletý Jiří Sádek vystudoval filmovou a divadelní scénografii, režii a scenáristiku. Do povědomí se uvedl už kraťasem Neříkej hop, většina diváků si ho ale spojí především s režií mysteriózního hororu Polednice s Annou Geislerovou nebo dokumentu Nejsledovanější, který si posvítil na fenomén YouTubu jako generačního přerodu audiovizuální zábavy. V posledních letech se věnuje především dabingové režii, sami jsme se s ním ostatně ve studiích několikrát potkali. „Moji tvorbu v posledních letech hodně přerušil covid,“ vypráví: „Schoval jsem se jako čerstvý otec do studií a bral dabing jako svou primární profesi. Během lockdownu ale moc jiné práce nebylo, takže najednou za sebou mám dva tisíce titulů.“
Jak posléze Anetu jako projekt podědil od svého kamaráda a bývalého spolužáka Markuse Kruga a proč se rozhodl tak dlouhou a náročnou profesní kapitolu přijmout, vysvětluje v podcastu: „Řekl bych, že jde o spojení mojí dokumentární zkušenosti s temnotou, kterou jsem si osahal v Polednici. Paradox ale je, že po tak neveselém tématu teď mířím do dětské tvorby, abych si trochu vyčistil hlavu,“ dodává.
„Posloucháte Totalfilm Podcast“
Náš podcast najdete ve všech oblíbených podcastových aplikacích, vybrané epizody i na našem YouTube. Kromě rozhovorů s českými i zahraničními tvůrci a herci v něm najdete i audio verze recenzí očekávaných premiér nebo pravidelná shrnutí filmových a televizních novinek. Zajímat by vás mohl i náš starší, tematicky podobný rozhovor s tvůrci filmu Lesní vrah.
Martin Mažári, Totalfilm.cz
audio: Totalfilm Media; foto/video: Donart © 2024
