Možná jste na své bingo kartě neměli možnost, že jukeboxový muzikál Better Man o životě Robbieho Williamse, kde je ale místo drzého britského fracka hrdinou digitální opice, bude jedním z nejpříjemnějších zážitků roku. Ale co naplat, dopadlo to tak.
Kdo je Robbie Williams?
Williams má poměrně unikátní kariéru. Jedná se o nezpochybnitelnou megastar prakticky na celém světě, tedy s jednou zásadní výjimkou, jíž jsou Spojené státy. Téma „Proč Robbie neuspěl v USA“ je mediálním evergreenem, který zaměstnává autory článků, statí a esejí po celé 21. století, stačí zagooglovat. Na konci devadesátek vynaložil Williamsův marketingový tým nemálo úsilí a prostředků na to, aby za mořem uspěl, jenže smůla!
Je to paradoxnější tím spíš, že Williams do USA začátkem milénia přesídlil a většinu svého času tráví od té doby na jednom ze svých dvou amerických luxusních sídel. Kdyby však odpoledne vyrazil do sámošky pro mlíko, je takřka nulová šance, že ho někdo pozná. Pro nás to je důležité proto, že by tím zdánlivě měl být diskvalifikovaný jako kandidát na opulentní životopisný film za víc než sto milionů. Který si navíc usmyslí, že protagonista bude mít komplet digitální obličej. A skutečně, diskuze pod trailery na Better Mana jsou zaplněné otázkami vyjevených Američanů, které už se staly tak trochu memem: „Kdo je probůh Robbie Williams?“
Víc než gimmick
Skutečnost, že tahle americko-australská koprodukce přesto dostala zelenou, je dokladem existence Robbieho kariéry mimo škatulky. Totéž se snaží evokovat i rozhodnutí, že zpěvákovým filmovým avatarem bude mluvící opice. První intuice vám možná napoví, že se jedná o samoúčelný gimmick. Tím spíš, že Williams je opicí pouze pro nás publikum, nikdo jiný na jeho „situaci“ nereaguje. Rozhodně by tedy bylo na místě se obávat, že trik, který celkem uspokojivě utáhne trailer, se ve dvě a čtvrt hodiny dlouhém filmu omrzí. Naštěstí tomu tak není. A rozehrává se sice povědomá, ale přesto filmařsky prvotřídní a emocionálně rezonující podívaná.
Na jednu stranu je skutečně příběhově jedno, že Williams je tu opicí, přesto nejde o rozhodnutí bez důsledku. Snímek to automaticky posouvá směrem výraznější stylizaci a přiznané umělosti, což tvůrcům umožňuje například bez strachu používat Williamsovy „větší než život“ hity. Také to snímek ozvláštňuje natolik, že mu prochází i následování některých žánrových klišé. Když babička koupe svoje malé zvířátko a věští mu velkou budoucnost, je to neironicky roztomilé. Nemluvě o tom, jak působivě to podtrhává hrdinovu izolovanost a neschopnost zapadnout do kolektivu.
Příběh je typický. Sledujeme chlapce z chudých poměrů, jejž opustil nezodpovědný otec, ne však dřív, než mu vštípil touhu po lásce davů. Robbie vyrůstá v mladého umělce, který za masku sebejistoty a excesu skrývá hluboké deprese, nejistotu a trauma. Snímek se v tomto ohledu nebojí zatít překvapivě daleko, když zobrazuje Williamse jako patologicky sebedestruktivního člověka v permanentním kolečku ambicí, závisti, arogance a touhy po lásce druhých. V jeho nitru se skrývá zraněné patnáctileté dítě, lidé okolo něj však nemohou tuhle bitvu bojovat za něj. Přestože se jedná o běžný přístup dramatizovaných biografií, v prvních zhruba třech čtvrtinách dokonale šlape. Emoce nás možná nepřekvapují svou originalitou, zato však intenzitou. Řetěz padá až v posledním aktu, kdy má přijít hrdinovo prozření a sebenalezení, což vyznívá poněkud hluše.
Něco za něco
Filmaři se dostali do slepé uličky, když vykreslili slávu jako prázdné pozlátko, ale najednou vkládají veškerou emocionální tíhu do ikonického vystoupení na festivalu Knebworth, jehož prostřednictvím Williams (velmi doslova) poráží své vnitřní démony. To je zkrátka daň za přístup k Robbiemu (který svého opičáka i namlouvá) a jeho hudebnímu katalogu. Asi je lidsky pochopitelné, že by o sobě nerad viděl film, podle nějž by byl nadále nejhorší verzí sebe sama. I když ale přistoupíme na to, že tu máme hodinu a půl skvěle šlapajícího filmu s nepříliš přesvědčivě přilepeným kompromisním finále, pořád to je víc než slušný obchod.
Co se týče historické věrnosti, snímek volí přístup zpopularizovaný třeba seriálovou Korunou. Tvůrci si vypíšou seznam dějových bodů, jež je třeba zahrnout, a vizuálně notorických momentků historie, které semelou dohromady. V případě Koruny vidíme tvůrce s úmorným ohledem na detail zrekonstruovat Alžbětin památný proslov, a když se fikční kamery vypnou, následuje víceméně vyfabulovaná scéna, která okamžiku pevně zažranému v kolektivní paměti dodává nový kontext. Ten může vycházet z faktů, ale taky z populárních mýtů, nebo může být prostě dramaticky působivý.
Stejně tak Better Man staví na doslovných citacích povědomých okamžiků Williamsovy kariéry, zároveň ale kondenzuje, spojuje, vynechává, hledá zkratky. Zdaleka není důvěryhodným zdrojem informací o životě Roberta Williamse. Ale tak to je v pořádku. Ostatně sledujeme film s opicí v čele. A protože se Williams celého procesu účastnil, nemusíme mít při tomhle stvrzování mýtu stejně ulepený pocit jako z Bohemian Rhapsody, kde si tvůrci dávali záležet na tom, aby byly na piáně rozestavěné kelímky od Coca Coly stejně jako na historickém záznamu, ale nezajímalo už je, kdo byl Freddie Mercury jako člověk.
Větší než Největší showman
Co se týče technického zpracování, 110 milionů rozpočtu nepřišlo vniveč. Ústřední opičák vypadá velmi uspokojivě. Možná ne tak dokonale fotorealisticky jako jeho bratranci z Planety opic, zvolený opar filmového pásu a úsporné osvětlení ale dovolují digitálu trochu se schovat. Muzikálová vystoupení jsou prvotřídní. Jednak over the top individuální choreografií, ale také samotným aranžmá, při němž je skoro každá píseň využita ve vhodný okamžik a nápaditým způsobem.
Režisér Michael Gracey má na svědomí muzikál Největší showman s Hugh Jackmanem, na němž poznáváme, jak mrtvolnou směsicí stereotypů mohl být snadno Better Man, kdyby se nepodařilo jako zázrakem vyvážit jednotlivé filmové složky. Ano, i tady se jedná o popovou limonádu, což Williams nakonec hrdě přiznává. Je to eskamotér, ale toho bohdá nebude, aby nebyl nejlepším eskamotérem, kam oko dohlédne.
Better Man (2024)
Better Man je vtahující žánrový zážitek, který velmi dobře chápe svoje silné a slabé stránky. V sezóně překvapivě zaplněné muzikály zdaleka nedělá ostudu. Jediná šmouha na zážitku je nepřesvědčivě smířlivý konec, který podrývá dosavadní překvapivou syrovost v zobrazení mnoha Williamsových neduhů. Nad rámec toho jde ale o špičkovou a rezonující zábavu.
Martin Svoboda, Totalfilm.cz
foto/video: © Vertical Entertainment, Warner Bros. 2024
Better Man
Životopisný / Hudební / Drama
USA / Austrálie, 2024, 134 min
Premiéra: 26. 12. 2024 Vertical Entertainment
Režie: Michael Gracey
Scénář: Simon Gleeson, Oliver Cole, Michael Gracey
Kamera: Erik Wilson
Hudba: Batu Sener
Hrají: Robbie Williams, Jonno Davies, Steve Pemberton, Alison Steadman, Kate Mulvany, Damon Herriman, Frazer Hadfield, Raechelle Banno, Jake Simmance, Anthony Hayes, John Waters, Tom Budge, Chase Vollenweider, Liam Head, Jesse Hyde, Rose Flanagan, Olivia Fildes, Marley Quinlan-Gardner, Asmara Feik, John Lloyd Fillingham, Dalip Sondhi, Karina Banno, David Wood, Aaron Lynch