Zdravíme vás ze zlínského filmového festivalu, kvůli kterému naše shrnutí tento týden mělo uzávěrku o něco dříve. Pokud vám tedy nějaké novinky chybí, doženeme je zase příště. Filmový rok se mezitím přeskupuje a diváky čeká nové rozložení sil. Nejočekávanější blockbustery mění premiérové termíny, Marvel přehazuje pavoučí karty a distribuční strategie některých studií vzbuzují etické otázky. K tomu přibyly zprávy z Cannes, domácí filmové ambice i odchod české herecké legendy.
Avengers pod stromeček
V českém kontextu platí, že čím hezčí je venku počasí, tím méně lidí dřepí v kinech, což je paradoxní rozkol s filmovou nabídkou, protože v USA měly letní blockbustery dlouholetou tradici. V posledních letech se naštěstí pro nás ukazuje, že přeplněné letní premiéry si navzájem konkurují a snižují potenciální tržby, Hollywood proto začíná premiéry rozprostírat rovnoměrněji během celého roku. Projevuje se to právě přesunem velkých titulů na zimní období, a tak se můžeme pomalu začít těšit na filmová zpestření předvánočních návštěv obchoďáků.
Už v letech 2026 a 2027 podle čerstvých zpráv dojde k výraznému přeskupení premiér hollywoodských blockbusterů. Nejočekávanější marvelovky Avengers: Doomsday a Secret Wars byly odsunuty z původně plánovaných květnových termínů na prosincové sloty, což jejich producenti zdůvodňují potřebou dodat filmům větší epický rozměr. Skutečný důvod však zřejmě spočívá v lepším účetním plánování a nedostatku času – Marvel potřebuje hit jako sůl, produkce jejich nejslavnějších týmovek ale čelí komplikacím. Natáčení začalo bez hotového scénáře, některé role nebyly při zahájení produkce obsazeny a dotáčky jsou v tuhle chvíli nevyhnutelné. U Marvelu není podobná praxe novinkou, zvyšuje riziko ale nekonzistence a může ovlivnit celkovou kvalitu filmu, což si zrovna u Avengers naštěstí nikdo nechce lajznout.
Změna kalendáře však přináší i nečekané střety. Premiéra Doomsday byla nově stanovena na 17. prosince 2026 – tedy na stejný den, kdy má dorazit Duna: Mesiáš. Dvě obří značky se tak utkají o stejnou diváckou základnu. Nabízející se nerdíkovský event Dunesday možná vyvolává vzpomínky na fenomén Barbenheimer, jeho vtip ale spočíval především v kontrastu obou projektů. Villeneuve nicméně třetí Dunu ještě ani nezačal natáčet, takže není vyloučeno, že Warneři premiéru nakonec odloží. V roce 2027 se pak v téměř totožné situaci ocitnou Secret Wars, které se mají střetnout s Honem na Gluma. Takový plán premiér vyvolává otázky, kolik diváků a peněz mohou podobné souboje realisticky pojmout… a jestli ve finále utrpí peněženky fandů, nebo studiových kravaťáků.
Pavoučí novinky
Spider-Man: Brand New Day, čtvrtý sólový film s Tomem Hollandem, má být uveden do kin 31. července 2026 a stává se tedy posledním snímkem MCU před čerstvě přesunutou premiérou Doomsday. Na první pohled je to jedno, při vzpomínkách na provázání projektů okolo posledních velkých crossoverů je ale jasné, že tyhle změny termínů klíčových titulů výrazně mění vyznění i očekávání spojená s pavoučím návratem. Peter Parker byl na konci Spider-Man: Bez domova zcela vymazán z paměti svých nejbližších včetně MJ a Neda a internet je plný drbů o tom, že Marvel si na Sony vydupal návrat ke kořenům a návrat k přízemnějšímu, sousedskému samozvanectví. Dosavadní náznaky i změny v produkčním kalendáři by tomuhle komornějšímu pojetí nasvědčovaly. Po dalším dobrodružství s ostatními Avengery by si šlo jen těžko představit, že Petera čeká zachraňování koček a důraz na osobní dilemata a etické volby bez rozmáchlých mnohovesmírných eskapád.
Zároveň ale není samozřejmě vyloučeno, že se do děje opět tyhle časoprostorové motivy, prosazované mlsnými producenty ze Sony, nevkradou. Novou a zatím nepotvrzenou, ale hojně spekulovanou posilou obsazení je totiž Sadie Sink, hvězda Stranger Things, jejíž přítomnost podle některých zdrojů signalizuje příchod postavy May Parker – dcery Petera a Mary Jane, která by do MCU přicestovala z budoucnosti nebo třeba vesmíru Tobeyho Maguirea. V tomto ohledu by šlo o citlivé navázání na motivy posledního filmu, ale bez nutnosti opětovného zapojení všech tří Spider-Manů. Uvidíme, režii má každopádně pořád na starosti Destin Daniel Cretton ze Shang-Chiho a my doufáme, že největší péči pod jeho vedením dostanou postavy a kontinuita.
Soudružka Balerína
Zatímco většina velkých hollywoodských studií po roce 2022 přistoupila k bojkotu ruského trhu v reakci na invazi na Ukrajinu, Lionsgate si udržuje výjimečné postavení. Studio, známé mimo jiné díky franšízám jako John Wick, Hunger Games nebo Saw, se rozhodlo své filmy do Ruska nadále distribuovat, byť většinou prostřednictvím místních distributorů mimo oficiální sankční seznamy. Přestože se občas odvolává na předem uzavřené smlouvy, z dlouhodobého pohledu jde o konzistentní obchodní politiku. Potvrzuje to i červnová premiéra Baleríny, spin-offu Wickovského univerza, kterou v Rusku uvede Atmosfera Kino.
Distribuce do Ruska neprobíhá oficiálními cestami jako dříve – v důsledku sankcí a mezinárodní izolace se trh z velké části přesunul do šedé zóny, odkud proudí filmy z okolních států jako Kazachstán. Lionsgate se v tomto kontextu ocitá v kontroverzní roli, kdy sice formálně nenarušuje americké zákony, ale zároveň svým přístupem rozmlžuje kulturní izolaci režimu, který je pod sankčním tlakem. Tenhle přísně pragmatický, výdělečný přístup přitom kontrastuje s většinou filmového průmyslu, který i přes finanční ztráty upřednostňuje symbolickou podporu Ukrajiny. Kulturní bojkot možná kravaťákům nenaplní kapsy, ale v kontextu globálního pokrytectví hraje roli lakmusového papírku. A Lionsgate nám konstantně rudne.
Vzhledem k faktu, že ještě v roce 2019 byl ruský trh s více než miliardovým obratem největším evropským odbytištěm pro hollywoodské tituly, se není čemu divit, že v zákulisí panuje nervozita. Studia si od ukončení války slibují návrat k výdělečnému modelu, přičemž Lionsgate svým přístupem vytváří precedent pro možný návrat. Přestože se objem příjmů z ruských kin dnes omezuje na drobné částky, které navíc podporují stát zapojený ve válečné agresi, zůstává symbolický dopad takových kroků nezanedbatelný… a je potřeba o něm mluvit.
Odchod herecké legendy
Herečka Marie Tomášová, dlouholetá členka činohry Národního divadla, zemřela v neděli 25. května ve věku 96 let. Patřila k nejvýraznějším osobnostem českého divadla a filmu 20. století. Na scéně zlaté kapličky ztvárnila desítky zásadních rolí, včetně Ofélie, Kordelie či Julie. Její civilní, lyrický, ale přesvědčivý herecký styl si zachoval mimořádnou sílu i v pozdějším působení v Divadle za branou, kde spolu s Janem Třískou patřila k jeho hlavním protagonistům.
Natočila 35 filmů. Debutovala rolí v adaptaci Anny proletářky, a objevila se i v dalších snímcích poplatných době, jako byla husitská trilogie Otakara Vávry. V její filmografii na konci padesátých let ale vyniká role služky v Morálce paní Dulské režiséra Jiřího Krejčíka, který velmi doporučujeme a kde ukázala svůj herecký rejstřík v plné šíři.
Po roce 1977, kdy odmítla podepsat Antichartu, byla kvůli politickým důvodům dlouho bez angažmá, cesty, jak se věnovat umění ale hledala navzdory režimu dál a po revoluci se na scénu vrátila. Její profesní i lidský odkaz je proto hezkým příkladem umělecké integrity a oddanosti herectví. Za celoživotní mistrovství obdržela Cenu Thálie.
Jednou větou…
Alan Ritchson, jenž se po úspěchu v seriálu Reacher etabloval jako jedna z nejvýraznějších akčních tváří současnosti, ztvární hlavní roli v chystaném dobrodružném velkofilmu Fortune, jenž pod producentským dohledem Jerryho Bruckheimera slibuje neotřelou kombinaci nolanovského mysteriózního konceptu známého z Mementa a klasické žánrové výpravy ve stylu Dobyvatelů ztracené archy.
Kathryn Bigelow, první žena oceněná Oscarem za režii, se možná vrátí k jednomu ze svých nejpodceňovanějších filmů – kultovní upírský horor Na prahu temnot z roku 1987 totiž chystá televizní remake, a to pod hlavičkou studia A24, které v současné vlně gotických hororů sází na nostalgii i novou interpretaci klasických monster.
Jak se podrobněji dočtete v našem článku, český Karavan na letošním festivalu v Cannes nakonec cenu neurval, zvítězil ale íránský snímek A Simple Accident disidenta Jafara Panahiho a cenu Grand Prix si odnesla dánská Sentimental Value Joachima Triera – obě oceněná díla se díky českým distributorům objeví i v tuzemských kinech.
Na filmovém trhu v Cannes se začal prodávat i nový zombie snímek Hellhound, který slibuje satirický mix apokalypsy, černého humoru a mezilidských vztahů a s Samem Rockwellem ve vedení by se i přes neznámého režiséra mohl zařadit mezi příjemná žánrová překvapení příštího roku.
Brie Larson se chystá znovu vkročit do říše monster; v připravovaném hororu Fail-Safe od J.J. Abramse ztvární klíčovou roli v příběhu o chlapci, který odhalí děsivé tajemství o své biologické matce, přičemž film slibuje kombinaci dojetí, humoru i hororového strašení.
Z desetitisíců dětí Warneři konečně vybrali představitele ústředního tria pro seriálový reboot Harryho Pottera – roztomilé, doteď neznámé sympaťáky Alastaira Stouta jako Harryho, Dominica McLaughlina jako Rona a Arabellu Stanton jako Hermionu, tak jim všichni kvůli nim i sobě držme palce a přejme do nadcházejících let jen to nejkouzelnější.
Trailer týdne
V psychologickém dramatu Echo Valley, které na Apple TV+ dorazí 13. června, se potkává Julianne Moore a Sydney Sweeney v intenzivním příběhu o mateřství, vině a hranicích morálky. Vypráví o Kate, která žije osamělým životem, dokud se neobjeví její problémová dcera, celá vyděšená a potřísněná cizí krví. Kate odhaluje šokující pravdu a přitom zjišťuje, jak daleko je matka ochotná zajít, aby zachránila svoje dítě.
Těšit se evidentně můžeme na syrový, emocionálně hutný thriller, který nezapře rukopis scenáristy Brada Inglesbyho podepsaného pod chválenou krimi Mare z Easttownu. Echo Valley v sobě propojuje osobní rodinné drama s žánrovými prvky napětí a akce, přičemž hlavním tahákem zůstává herecká chemie a proměnlivá dynamika mezi matkou a dcerou.
Na co se chodilo
Na první pohled může Poslední zúčtování série Mission: Impossible působit impozantně. Šedesát milionů dolarů za třídenní víkend znamená nejlepší otvírák série v USA a globálních 200 milionů zní solidně. Vzhledem k šílenému rozpočtu čtyř set milionů dolarů a slabému výkonu v Číně však jde o komerčně problematický výsledek. Na rozdíl od staršího Falloutu, který v Číně utržil 180 milionů, se novinka zastavila u skromných padesáti. S ohledem na rozpočtovou náročnost a převažující rozpačité ohlasy kritiků i diváků hrozí, že film skončí podobně jako Odplata, tedy hluboko pod očekáváními a s citelnou ztrátou. Úspěch mezitím slaví Lilo & Stitch, kteří se 150 miliony z USA a ještě vyššími tržbami ze zbytku světa dorazil k impozantním 350 milionům za čtyři dny, přičemž díky nižším nákladům může Disney očekávat profit v řádu stovek milionů.
Mezitím u nás v Česku Mission: Impossible debutovala pouze s 25 tisíci diváky, což je ještě slabší výsledek než minule. Rozlučka Toma Cruise s Ethanem Huntem tak zatím české publikum příliš nezaujala, a bude spoléhat na stabilnější výdrž a letní kina. Lilo & Stitch s přehledem ovládli i česká kina a připsali si osmdesát tisíc diváků za víkend, čímž nejen zdvojnásobili výsledek původního animáku, ale výrazně překonali i řadu hraných disneyovek z posledních let.
Na co se podívat
Politický thriller Moloch je ambiciózní koprodukce Canal+ a prvotní pokus vytvořit ze střední Evropy vývozní artikl v žánru, který kombinuje domácí politickou fikci s kriminální zápletkou. V hlavní roli prezidentského kandidáta Tomana se objevuje Miroslav Donutil, evidentně stylizovaný do Miloše Zemana. Když se krátce před volbami objeví kompromitující nahrávka, která spojuje prezidenta s výbuchem ve Vrběticích, rozjíždí se série událostí zahrnující atentát, manipulaci s médii i osobní mstu. Série tak rychle nabere obrátky a hned od prvních minut pracuje s výrazným napětím a zápletkou, která má mezinárodní potenciál.
Na domácí poměry vypadá Moloch výjimečně dobře. Vizuálně působí suverénně a herecké obsazení dodává každé scéně potřebnou váhu. Zároveň se ale drží až příliš známých kolejí a opatrných řešení. Téma proruského vlivu, kolaborace nebo veřejného mínění se sice objevují, ale často slouží spíš jako pozadí než jako skutečný motor vyprávění. I tak ale minisérie zaujme svou snahou zasadit politické drama do tuzemského kontextu bez alibismu, a láká na střet svědomí, historie a moci. Přestože po zhlédnutí prvních dílů trochu postrádáme hlubší přesah, jako svižná a atraktivní minisérie si Moloch o pozornost říká po právu – už jen proto, že sází na témata, která tuzemské televize obvykle obcházejí obloukem.
Martin Mažári, Totalfilm.cz
foto/video: archiv, Warner Bros., Vertical Ent., Falcon, Canal+, Apple TV+ © 2025
