Muž se po letech vrací na odlehlou pláž, kde trávil šťastné dětství surfováním. Přivádí sem svého syna, aby mu předal kus vlastní minulosti a společně si užili pár vln. Jenže místní surfařská komunita má jiná pravidla – nežiješ tu, nesurfuj tu. Z drobné potyčky se rychle stává vyhrocený konflikt, kde se ponížení, agrese a bezmoc absurdně stupňují pod tlakem skupinové krutosti. Dusné australské léto se pomalu mění v noční můru a hrdinovo odhodlání překračuje hranice zdravého rozumu. Psychologický thriller The Surfer, který měl premiéru už vloni na festivalu v Cannes, konečně přichází do českých kin, jen pár dní před startem dalšího ročníku festivalu.
Rozklad reality
Irský režisér Lorcan Finnegan si během poslední dekády vybudoval pověst tvůrce, který se nebojí ponořit do temných zákoutí lidské psychiky. Jeho debut Without Name (2016) je halucinační eko-horor o lesní samotě a ztrátě identity, zatímco Vivarium (2019) nabízí klaustrofobní satiru o životě na předměstí a Nocebo (2022) je psychologický thriller propojující západní svět s filipínským folklórem. Finneganovy filmy spojuje zájem o odcizení, paranoiu a postupné rozkládání reality. Aktuální The Surfer jede na naprosto stejné vlně – jako znepokojivý portrét člověka na hraně zhroucení.
Absurdně znějící historku s Nicolasem Cagem si přitom nevycucal z prstu; vychází ze skutečných událostí okolo surfařského gangu Lunada Bay Boys z kalifornského poloostrova Palos Verdes, nechvalně proslulého agresivním bráněním pláže před cizinci, často pomocí výhrůžek a fyzického násilí. Jejich chování vedlo k několika soudním sporům i veřejnému odsouzení. Finnegan z této reality, plné keců o tom, že chlapi jsou jako stroje, které musí upustit páru, aby nevybouchly, vytváří sluncem zalitou, pastelově barevnou noční můru. Extrémně široké čočky kamer tu hypnoticky snímají svět z prapodivných úhlů. Nostalgie podkreslená pohádkovou hudbou se střetává s terorem a sen o návratu domů se mění v absurdní boj o přežití, u kterého Nicolas Cage může zase jednou bez uzardění proměnit všechny memy o svém maniakálním herectví v realitu.
Šílenství jako životní role
Držitel Oscara, protagonista akčních hitů i dramat a herec s nezaměnitelným stylem se sice po přelomu milénia na dlouho vytratil z kin kvůli dluhům a dalším osobním problémům všeho druhu, v posledních letech si ale užívá comeback a evidentně si vychutnává i škatulku hereckého chameleona a role postavené na jeho kouzelně nevyzpytatelném přehrávání. V hororové komedii Renfield si s chutí zahrál ujetého Draculu, z vlastní pověsti si střílel v meta komedii Nesnesitelná tíha obrovského talentu a upoutal pozornost jako démonicky nečitelný vrah v hororu Sekáč.
Režiséři jako Finnegan mu s radostí svěřují role postav, které balancují na hraně reality, protože málokdo dokáže vyšinutost ztvárnit s takovou upřímností i tragikomickým kouzlem jako právě on. V Surferovi si Cage, pravda, moc nezasurfuje; pod názvem Houmlesák na rozpáleném parkovišti by se ale film o něco hůř prodával. Uzavřené prostředí se herci stává jevištěm, kde může naplno rozpoutat své nejnovější kreace, a postupně se rozkládající nebožák, který čelí čím dál většímu příkoří, je v jeho podání přesně tak poutavý hrdina, jak si představujete.
What the hell did I just watch?
Zpočátku arogantní muž plánující koupit zpátky dům, kde vyrůstal, se během pár dní stává zuboženým tvorem přežívajícím na hnědé vodě z kohoutku a odhodlaným sežrat mrtvou krysu. Je to tak přehnané, jak to zní, ale Cage z toho sestupu vytěží směs zoufalství, tvrdohlavosti a potlačené bolesti. I když ho scénář postaví do zacyklené spirály utrpení bez hlubší psychologie, herec postavě vtiskává tvář člověka, který se odmítá vzdát – ať už kvůli nostalgii, nebo něčemu temnějšímu v jeho nitru, co ho nutí zůstat a vydržet.
Zda je to celé metafora krize středního věku, satira na hovada z ranku Andrewa Tatea, nebo prostě jen autorský úlet, je ve finále na vás. The Surfer je záměrně nejednoznačný, chvílemi se bere smrtelně vážně a chvílemi se utrhne z řetězu jako bizarní noční můra. Je snadné se v něm ztratit, ale ještě těžší je od něj odtrhnout oči.
-
Režie
-
Scénář
-
Kamera
-
Hudba
-
Herci
The Surfer (2025)
Cageův maniakální výkon, dusivá atmosféra australského léta a surreální forma dělají ze Surfaře hypnotický zážitek, který se vám díky své urputnosti a stylu spolehlivě vypálí do paměti.
Martin Mažári, Totalfilm.cz
foto/video: Bioscop © 2025
The Surfer
Thriller
Austrálie / USA / Irsko, 2024, 99 min
Premiéra: 8. května 2025, Bioscop
Režie: Lorcan Finnegan
Scénář: Thomas Martin
Kamera: Radosław Ładczuk
Hudba: François Tétaz
Hrají: Nicolas Cage, Julian McMahon, Justin Rosniak, Nicholas Cassim, Finn Little, Alexander Bertrand, Rahel Romahn, Rory O’Keeffe, Miranda Tapsell
